Novým strašidlem je radar, který má být umístěn v některém z vojenských újezdů, například Libavá. Politici jej odmítají, v ČT1 tvrdí, že jej Češi nechtějí. Odpůrci radaru požadují referendum.
Když byli v září roku 1700 v bitvě u Narvy na hlavu poraženi Rusové švédským králem Karlem XII., pochopil car Petr I., že Rusku hrozí smrtelné nebezpečí. Naštěstí pro Rusko nedokázali Švédové ze svého vítězství vytěžit víc a ve válce nepokračovali. Petr tohoto selhání využil a v průběhu jednoho roku, tedy v neuvěřitelně krátké době, dokázal vybudovat silnou armádu. Zkonfiskoval čtvrtinu všech kostelních a klášterních zvonů, nechal odlévat děla, odváděl muže, zásoboval armádu, zvyšoval odvody a daně a tvrdě trestal každého, kdo se protivil jeho snahám.
Byla to „daň krve a potu“, která dolehla předvším na vesnické mužiky. Mnozí si přáli carovu smrt. „Jaký je to car? Je nepřítelem lidu,“ říkali. Na venkov pravidelně přicházel hladomor.
V takové chvíli by bylo nejlepší vyhlásit v Rusku referendum, zda budovat či nebudovat armádu. Určitě by to doporučili dramaturgové Událostí a vyhlásili by v televizi, že si referendum přeje většina širé matičky Rusi. Reportér by oslovil mužika třeba v Tulské gubernii a zeptal by se, co si myslí o carovi a o budování armády.
„To není náš car, ale Němec,“ odpověděl by mužik. „V Němcích našeho cara zakovali do sudu a na moře pustili.“
A teď konec fikce – skutečnost je ještě truchlivější.
Místopředseda vlády Jiří Čunek také poskytl rozhovor ČT1. Nechal se slyšet, že radar bude obsluhovat 200 lidí a ti lidé něco snědí, něco vypijí a něco protopí, a to není jen tak, musíme vypsat referendum.
Existují dvě možnosti:
1) Čunek ironizoval Paroubkovo prohlášení, že 10 – 20 lidí bychom u radaru uživili, ale 200 je moc. To chce referendum. Ale pak televize vytrhla Čunka ze souvislosti – ironie nebyla z Čunkova vystoupení zřejmá ani nám lhostejným cynikům.
2) Čunek to myslel vážně. Pak by byly řešením holobyty, s nimiž si Čunek vydobyl renomé a stal se uznávaným politikem.
Ať je to jak chce, v obou případech se obávám, že naši politici mne nezastupují a veřejnoprávní televize nenakládá s mými penězi, jak bych si přál.