Neviditelný Pes

SPOLEČNOST: Zelená se zelená...

20.5.2006

President Havel prohlásil, že bude volit zelené a bude za ně dokonce i agitovat. Bohužel ho v tomto směru vůbec nemohu podpořit. Jednou, skoro před třiceti lety, jsme si ním dopisovali o energii. Havel vystupoval – jeho slovy – jako poeta a mé racionální argumenty fyzika na něj prý „obzvláště silně zapůsobily“.

Škoda, že už zapomněl.

Chápu Havlovo znechucení současnou politickou scénou a žabomyšími válkami, které se na ní denně, a v čase předvolebním snad i každou hodinu, odehrávají. I já jsem z alternativ, které nabízí naše politická scéna, více než rozpačitý, i já bych rád svěřil svůj hlas nějaké nové, neotřelé politické síle.

Bohužel, Strana zelených takovou novou alternativu nepředstavuje. Naopak, výrazné zastoupení zelených v parlamentu by mohlo naši zemi uvést na dlouhá léta do zmatků a krizí zvláště co se týče naší energetické politiky. A energie bude hrát v budoucích desetiletích klíčovou a rozhodující úlohu při udržování blahobytu a dalšího hospodářského rozvoje naší země i našeho kontinentu.

Ve většině evropských zemí, kde se zelení dostali k vládě, působí jako destruktivní činitel. Právě dnes si čtu ve švédském tisku, že švédské úřady navrhují povolit zvýšení výkonu JE Forsmarku skoro o 1200 MW, což byl skoro výkon jednoho z dvou reaktorů v Barsebäcku, uzavřených s přičiněním švédských zelených (kteří se později dostali do parlamentu a bez jejichž podpory by sociální demokracie nemohla sestavit vládu). Podobné zvýšení již bylo povoleno JE v Ringshalsu a dá se očekávat, že i JE Oskarshamn bude povoleno zvýšení výkonu. Takže Švédsko bude vyrábět stejně nebo více jaderné elektřiny, než před uzavřením dvou reaktorů. Připomeňme si, že v roce 1980 švédský parlament, hodně pod vnějším tlakem zelených (tenkrát ještě v Riksdagu nebyli), přijal zákon, že do roku 2010 budou uzavřeny všechny švédské JE. Rok 2010 klepe na dveře a Švédsko stále vyrábí kolem 50% elektřiny v JE. A druhou polovinu - v elektrárnách vodních. Připomínám, že příspěvek vodních elektráren v ČR k výrobě elektřiny činí kolem 1%.

Podobně destruktivní přínos německých zelených k energetice SRN je známý a jeho katastrofické dimenze se stanou ještě zřetelnějšími v nejbližších letech.

Nejsou však zelení jako zelení. V poslední době se z jejich řad ozvalo několik velmi vážných revizionistických hlasů. Legendární, řekl bych skoro Prorok zelených, profesor James Lovelock, pochopil, že bez jaderné energie lidstvo nedokáže uspokojovat své energetické potřeby a omezit klimatické změny, a vzal jadernou energii na milost. Podobně se k jaderné energii zachoval i Patrik Moore, který v roce 1970 spoluzakládal Greenpeace a byl přes čtvrt století jeho nespornou ideologickou autoritou: před několika týdny se stal v USA předsedou iniciativy za čistou a bezpečnou energii, akceptující jadernou energii. Jiný významný činitel WWF pan Greg Bourke z Australie se přimlouvá za zachování těžby uranu ze stejných důvodů: pomůže to zachovat zelenou zeměkouli. Přidává se i Tony Blair.

Vzpomínám, jak babička z Kamenného Újezda jednou za měsíc zapřáhla žebřiňák a jela k Vltavě, kde se kousek od Kotkova Hrádku provozovalo velké prádlo: v kotlích se vyvařovalo, v čisťoučké Vltavě máchalo a na loukách u řeky bílilo. Jako děti jsme to milovali.

Občané, prosím: přečtěte si program zelených a zamyslete se nad ním. I já v něm nacházím řadu atraktivních myšlenek. Ale to hlavní, co tam je scestné, je energetika. A energetika má velkou setrvačnost. Škody, které parlament dokáže napáchat za pár měsíců, se budou odstraňovat nejméně roky ale spíše desítky let.

Nenechte experimentovat se svou budoucností osoby nezodpovědné a hlavně nevzdělané. Dobrá vůle a nadšení nestačí. Vzpomeňte, jak dlouho se Rusko potýkalo s podobnou „zelenou“ Leninovou ideou: prostřednictvím kolchozů vybudujeme socialismus na vesnici. Padesát let po revoluci muselo Rusko, které se dostalo na pokraj hladových stávek, začít dovážet miliony tun obilí a jiných potravin, aby neumřelo hladem. Stačilo se této ideologie vzdát a Rusko se topí v nadbytku potravin.

Kolchozy šlo zrušit prakticky přes noc. Vybudovat jadernou elektrárnu však trvá 15-20 let.

Ať paní Dana Kuchtová zapřáhne žebřiňák a jede s velkým prádlem ke Kotkovu Hrádku. Nevím jen, zda vymáchání v dnešní Vltavě ji potěší stejně jako před 70 lety mou babičku. Ale to už je problém paní Kuchtové.

Stalo by se však naším společným problémem, kdybychom paní Kuchtovou pustili do parlamentu. Starého přítele Václava Havla proto prosím, aby ještě jednou uvážil svou podporu a agitaci ve prospěch Strany zelených. Nás s ním takové politické experimenty už neohrozí. Během deseti let, které jsou nám statisticky souzeny, se toho tolik nestane, i kdyby se zelení zelenali třeba na kvadrát. Ale potom bych to už raději nechtěl vidět. A myslím že by z toho šťastným nebyl ani můj dobrý zelený přítel-experimentátor Václav Havel.



zpět na článek