Neviditelný pes

ÚVAHA: Obezita v Čechách

15.4.2006

Sedíte v tramvaji a najednou přijde nebo se spíš přivalí jeden nadmíru obtloustlý pán. Co uděláte? Nejspíš se postavíte a nabídnete mu svoje místo. Náš pán se na něj posadí, sedadlo se nebezpečně prohne a on začne rozbalovat tyčinku Deli, Mars nebo ještě nějakou jinou kalorickou bombu.

,,Proč radši nejde běhat?“ říkáme si. Protože je to Čech! Bytost knedlíková a omáčková, zkrátka milující nezdravou stravu. Bytost, která se nestará o to, jak vypadá nebo jak je na tom jeho srdce a cévy, ale o to, kde a kdy by něco sladkého mohla sníst. Bytost, která nedělá nic pro to, aby se zbavila přebytečných kil. Spíš si místo toho dá ještě jednu čokoládovou tyčinku.

Ne, že bych nějak holdovala hubeným střízlíkům, kteří nezvednou ani krabičku sirek (ti také většinou nejsou v pořádku), ale nenávidím lidi, kteří se vědomě přivádí do hrobu. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale podle mne do vyspělosti státu musíme zahrnout i fyzickou kondici obyvatelstva. Jednoduše nebýt ani thin a unfit, ani fat a unfit, ale pokud možno thin a fit! Tímto nechci nikomu říkat, co má dělat, ale chci sdělit svůj subjektivní názor.

Takže stop hamburgerům a zelenou sálátům a sushi (ale také jen v malé míře:-)).


(autorce je třináct a chodí do sekundy na PORG)



zpět na článek