Neviditelný pes

GLOSA: Kdo neskáče není Čech!

14.1.2006


aneb Kdo skáče, může být mrtvola!

V horní části titulku uvedený pokřik a aktivita s ním spojená se v posledních letech stala jedním z typických projevů radosti českých sportovních fanoušků nad úspěchy našich reprezentantů.

V podstatě jde o hezkou a téměř všemi vrstvami obyvatelstva přijatelnou formu projevu radosti sportovní veřejnosti. Slovo téměř je však na místě, neboť tento projev radosti může mít i smrtící následky. Něco málo o tom vědí například ti, kteří prošli vojenskou službou. Mnozí si jistě vzpomenou na poněkud zvláštní povel: "Zrušit krok!"

Tato slova měla zaznít a snad většinou i zaznívala, když v útvaru pochodující vojenská jednotka - i malá - přecházela přes most. Tragické historické zkušenosti totiž ukázaly, že rytmické údery nohou pochodujících vojáků dokáží za shody určitých okolností rozkývat i velmi pevný most tak, že se nakonec prolomí. Tak funguje rezonance.

Když jsem v úterý večer viděl v závěru "Událostí" záběry z německých fotbalových stadiónů se skákajícími fandy, v nichž se visuté ocelové konstrukce tribun vlnily doslova jako hadi, uvědomil jsem si, co by se mohlo stát našim fanouškům - účastníkům mistrovství světa v kopané - v případě, že by někdo z nich zvolal: "Kdo neskáče není Čech!" Byla by obrovská škoda poskákat si radostí v tisícovém davu šťastných lidí a chvíli na to umřít, ne?



zpět na článek