Konec roku 2005 přinesl definitivní obsazení Ústavního soudu. Tato mimořádně důležitá instituce nebyla několik let plně funkční. Skončil jeden ze smutných příběhů české politiky posledních let. Obsazování funkcí v orgánech, které mají hlavní politické hráče kontrolovat, usměrňovat či jsou na nich výrazně nezávislé, je prováděno mimořádně nekompetentně, netransparentně a nedůstojně. Výsledky tomu odpovídají.
Nejde jen o Ústavní soud, ale i o Radu ČNB, mediální rady, předsedy některých úřadů, např. NKÚ.
„Havlův“ ústavní soud je dnes prakticky překlopen na „Klausův“. Někteří komentátoři (Němeček v HN) si všímají především toho, že mezi novými soudci je méně výrazných osobností. Termín „B tým“ je zcela na místě. Co na místě není, je adorace předchozího soudu. Nízká pracovitost a profesionalita, neochota soudců veřejně obhajovat svoje stanoviska, malá publikační činnost spojená s nulovou kontrolou médii a odborníky by jistě stála za fundovanou kritiku. Teď máme nový Ústavní soud, jehož sestava by neměla být mnoho let měněna.
Dvě miny
Nový ÚS má ve svých základech zabudovány dvě nášlapné miny, které ohrožují jeho činnost. První je velmi nízká odborná zdatnost velkého počtu soudců. To, že některým píší jejich rozhodnutí asistenti, je veřejným tajemstvím. Integritu těchto soudců ohrožuje především kombinace jejich odborné nedostatečnosti a politických vazeb.
Druhou minou je precedentní znovuzvolení třech soudců. Soudci Holländer a Güttler byli zvoleni na druhé období. Soudkyně Janů z ÚS odešla do orgánů EU, po skončení jejího mandátu a návratu do ČR byla zvolena znovu do ÚS. Podobně z ÚS odešel před koncem mandátu soudce Malenovský. Ústava na tuto věc nepamatuje.
Způsob výběru soudců ÚS je proto tak komplikovaný, aby odstínil politické vlivy. Soudce má být zvolen na doživotí (USA) nebo pouze na jedno období (v SRN na 15 let). Současný stav, kdy soudce ÚS může být znovu zvolen, či si může „odskočit“ na jinou funkci a pak se vrátit, není vyhovující. Soudci ÚS se stávají příliš závislí na politicích, ti mohou přímo ovlivnit jejich budoucnost.
Za připomenutí stojí nevkusný a pro laiky nepochopitelný útok končícího předsedy ÚS Holečka na svojí kolegyni Wagnerovou (velmi neoblíbenou v ODS), za což byl podle názorů zasvěcených odměněn jmenováním krajským soudcem.
Soudci ÚS nejsou andělé, ale lidé. Pro mnohé z nich představa pokračování v prestižní funkci bude lákavá a naopak konec činnosti je spojen se značnou újmou jak společenskou tak i ekonomickou. Řešením je buď změna ústavy nebo veřejný příslib soudců, že se nebudou ucházet o znovuzvolení.
Jako občané ČR si přejme, aby miny umístěné do ÚS neexplodovaly a aby ÚS zůstal strážcem ústavnosti.
(Autor, právník, je předsedou LiRA/LiberálovéČR a IKHB
(psáno pro HN)