Počátky Zlatého věku 06: Isaac Asimov (1920-1992)

Předchozí díl Počátky Zlatého věku 05: Triumvirát titánů.

Nesporně nejznámějším autorem Zlatého věku, který zásadním způsobem formoval jeho počátky, je Isaac Asimov.

Protože mnoho děl tohoto autora je českému čtenáři velice dobře známo, a protože je v češtině dostupných i mnoho publicistických článků o něm, uvedu pouze několik málo faktů, a těžiště tohoto dílu bude spočívat v autorově bibliografii zahrnující roky 1939-1942.

V letech 1939-1942 Asimov publikoval celou řadu povídek, z nichž téměř všechny jsou dostupné českému čtenáři – pouze jediná povídka z tohoto období nevyšla prozatím v češtině, a to jev roce 1942v květnovém čísle magazínu Super Science Stories vyšlá povídka The Weapon.

Pokud se chce fanoušek sci-fi seznámit s těmito ranými Asimovovými pracemi, pak doporučuji si přečíst dvě povídkové sbírky vyšlé v nakladatelství Triton: Neznámý Asimov I. + II. (1), a Robohistorie I. + II. (2).

Zejména prvně zmíněná povídková sbírka by neměla uniknout pozornosti. V originále vyšla v roce 1972 a Asimov do ní shrnul ty své povídky, které až do roku 1972 nevyšly knižně. Z toho lze dovodit, že tato povídková sbírka zahrnuje zejména méně kvalitní či začátečnické práce. Co však je v ní velice zajímavé, jsou komentáře Asimova k jednotlivým povídkám, které se vesměs vztahují k šéfredaktoru Astoundingu Campbellovi, který byl Asimovovi velice mnoho nápomocen. Prakticky lze říci, že Campbell od Asimova přijal do svého prestižního magazínu pouze ty nejlepší povídky (a to ještě často po několikerém přepracování), takže Asimovovi nezbylo než Campbellem odmítnuté povídky nabízet v jiných magazínech. Asimov si Campbella velice vážil, a myslím si, že svou povídkovou sbírkou Neznámý Asimov I. + II. chtěl Campbellovi, který v roce 1971 zemřel jako osobnost již delší dobu stojící mimo hlavní proud science fiction, vzdát alespoň posmrtně poctu.

Zbývá ještě dodat, že rok 1942 byl pro Asimova rokem velkých změn v osobním životě – jednak se dne 26. 7. 1942 oženil, a jednak v dubnu 1942 nastoupil do válečného zaměstnání u Letecké experimentální stanice válečného námořnictva (N.A.E.S.) ve Filadelfii, kde působil společně s Heinleinem a de Campem. Možná i právě proto v letech 1943 a 1944 Asimovova literární produkce výrazně klesá (v roce 1943 vydává pouze jednu povídku a v roce 1944 pouze povídky tři).

Takže stručně několik poznámek k některým povídkám publikovaným v letech 1939-1942:

• „Ztroskotání u Vesty“ je vůbec Asimovovou první publikovanou povídkou a celý život k ní měl z toho důvodu velmi osobní vztah. Možná i právě proto přesně po dvaceti letech a v témže magazínu vydává její volné pokračování „Výročí“ (3);
• „Směry“ jsou vůbec první povídkou, kterou Asimovovi vydal Campbell v Astoundingu;
• „Míšenec“ je prvním Asimovovým pokusem o jakýs takýs povídkový cyklus (byť pouze dvojdílný) – zhruba o deset měsíců později totiž vydává povídku „Míšenci na Venuši“. Zbývá ještě dodat, že oněmi míšenci jsou tzv.“půlky“ = míšenci člověka a Marťana – proto se ostatně není co divit, že Campbell o tyto povídky neměl s ohledem na své požadavky na vědeckou akurátnost zájem, neboť jen těžko si lze představit, že by se lidé mohli křížit s Marťany. Obě povídky byly vydány v Astonishingu, kde působil jako šéfredaktor F. Pohl;
• „Robbie“ je první povídkou Asimovem později zařazenou do pov. cyklu Já, robot (4). Její vztah k dalším povídkám tohoto povídkového cyklu je však více než volný; Campbell ji tehdy odmítl a Asimov ji udal u svého přítele F. Pohla, který působil vedle Astonishingu rovněž jako šéfredaktor magazínu Super Science Stories;
• do povídkového cyklu Já, robot (4) patří i povídka „Rozum“, resp. “Dedukce“, v níž se poprvé setkáváme s kosmonauty Gregory Powellem a Mikem Donovanem. Asimov obdivoval Campbellovy povídky s chlápky Pentonem a Blakem (viz čtvrtý díl tohoto cyklu), a chtěl v rámci své tvorby vytvořit obdobné hrdiny – o to se právě postavami Powella a Donovana pokusil, a nutno dodat, že úspěšně;
• v povídce „Lhář!“ rovněž patřící do povídkového cyklu Já, robot (4) se poprvé objevuje postava robopsycholožky dr. Calvinové;
• „Soumrak“ je údajně Asimovovou nejlepší povídkou – když v roce 1967 členové SFWA vybírali nejlepší krátké SF povídky vyšlé před rokem 1965 (tedy před rokem, za který byla poprvé udělována cena Nebula), umístil se „Soumrak“ na prvém místě. Planeta Lagaš je ozařována šesti slunci, jednou za 2049 let se však stane, že jediným měsícem planety dojde k zatmění všech těchto šesti sluncí. Jednou za 2049 let tedy na planetě Lagaš nastane noc a její obyvatelé uvidí poprvé hvězdy - a pak nastane šílenství. Povídka „Soumrak“ vyšla v zářijovém čísle Astoundingu v roce 1941, stala se hlavní povídkou čísla, takže se k ní vztahovala i ilustrace na obálce. Téma pro tuto povídku je nádherné – na jedné straně evokuje nezměrný „sense of wonder“, a na straně druhé je založena na zajímavém a vědecky podložitelném mimořádném astronomickém jevu. Psychologické prokreslení jednotlivých hrdinů mi však připadá příliš fádní, a domnívám se, že Asimov napsal za svoji kariéru lepší povídky než „Soumrak“ – třeba „Dvěstěletý člověk“ (5). Ostatně ani sám Asimov o této své povídce neměl valného mínění (6).Zbývá ještě dodat, že český čtenář má k dispozici rovněž román, který na motivy této povídky napsal Robert Silverberg (7);
• povídka „Černý mnich plamene“ se odehrává na Trantoru, a tudíž je možné, že když ji Asimov psal, nosil už v hlavě v hrubých obrysech svůj cyklus Nadace (8);
• v povídce „Hra na honěnou“ patřící rovněž do povídkového cyklu Já, robot (4) Asimov poprvé pregnantně formuluje své tři zákony robotiky, a znovu se v ní objevují kosmonauti Mike Donovan a Gregory Powell.

Za zmínku ještě stojí, že Asimov na pulpových magazínech vyrůstal a byly to právě ony, které jej k fantastice přivedly, měl k nim po celý svůj život nostalgický vztah. Možná právě proto v roce 1974 sestavil antologii Before the Golden Age, kterou v češtině pod názvem Na úsvitu Zlatého věku vydalo nakladatelství Mustang v roce 1995. Toto české vydání, v němž najdeme povídky Clifforda D. Simaka, Charlese R. Tannera, Murraye Leinstera, Edmonda Hamiltona, Johna W. Campbella, Jr., a Roberta A. Heinleina, je však pouhým velice kusým výběrem z originálu.

1) Isaac Asimov: Neznámý Asimov I. + II. (The Early Asimov; 1972), Triton 2003 a 2005

2) Isaac Asimov: Robohistorie I. + II. (The Complete Robot; 1982), Triton 2004

3) Isaac Asimov: „Výročí“ (Anniversary; mag. Amazing, březen 1959), in pov. sb. Mluvící kámen, AF 167 1993 a in pov. sb. Nesmrtelný bard, Polaris 2001

4) Isaac Asimov: Já, robot (I, Robot; 1950), Odeon 1981, Ivo Železný 1993, Triton 2000 a Triton 2004

5) Isaac Asimov: „Dvěstěletý člověk“ (The Bicentennial Man; ant.Stellar 2 1976), in ant. Roboti a androidi, Svoboda 1988, in pov. sb. Vize robotů, Knižní klub 1994 a in pov. sb. Robohistorie II., Triton 2004; jako „Dvestoročný člověk“, in ant. 10x sci-fi, Smena 1984

6) Isaac Asimov: Já, Asimov (I, Asimov: A Memoir; 1994), Český spisovatel a Arcadia 1996; str. 120

7) Isaac Asimov a Robert Silverberg: Příchod noci (Nightfall; 1990), Laser 1993

8) Isaac Asimov: Nadace (Foundation; knižně 1951), AG kult 1991, Mladá fronta 2001 a Triton a Argo 2009; jako Základňa, Práca 1991

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH ASIMOVOVÝCH POVÍDEK PUBLIKOVANYCH V LETECH 1939-1942

• „Ztroskotání u Vesty“ (Marooned Off Vesta; mag. Amazing, březen 1939), in pov. sb. Mluvící kámen, AF 167 1993
• „Zbraň příliš strašlivá“ (The Weapon Too Dreadfull to Use; mag. Amazing, květen 1939), in ant. Stvořitelé budoucnosti, Metafora 2003; jako „Příliš strašlivá zbraň, než aby ji bylo možné použít“, in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Směry“ (Trends; mag.Astounding, červenec 1939), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Míšenec“ (Half-Breed; mag. Astonishing, únor 1940), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Kruh kolem Slunce“ (Ring Around the Sun; mag. Future, březen 1940), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Hrozba z Kallisto“ (The Callistan Menace; mag.Astonishing, duben 1940), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Úžasné vlastnictví“ (The Magnificent Possession; mag.Future, červenec 1940), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Robbie“ (Robbie; mag. Super Science Stories, září 1940 jako Strange Playfellow), in pov. sbírka Já, robot, Odeon 1981, Ivo Železný 1993, Triton 2000 a Triton 2004, a in pov. sb. Robohistorie I., Triton 2004
• „Homo Sol“ (Homo Sol; mag. Astounding, září 1940), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Míšenci na Venuši“ (Half-Breeds on Venus; mag.Astonishing, prosinec 1940), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Titon 2003
• „Tajný smysl“ (The Secret Sense; mag. Cosmic Stories, březen 1941), in Práce z 5. 1. 1980; jako „Tajný smysl“, in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Historie“ (History; mag. Super Science Stories, březen 1941), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Rozum“ (Reason; mag. Astounding, duben 1941), in pov. sb. Já, robot, Odeon 1981, Ivo Železný 1993, Triton 2000 a Triton 2004, a in pov. sb. Robohistorie I., Triton 2004; jako „Dedukce“, in ant. Cesta k science fiction: Od Heinleina po Aldisse, AFSF 1994
• „Dědičnost“ (Heredity; mag. Astonishing, duben 1941), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Lhář!“ (Liar!; mag. Astounding, květen 1941), in pov. sb. Já, robot, Odeon 1981, Ivo Železný 1993, Triton 2000 a Triton 2004, a in pov. sb. Robohistorie I., Triton 2004
• „Soumrak“ (Nightfall; mag.Astounding, září 1941), in pov. sb. Autor! Autor!, Polaris 1998 a in ant. Síň slávy: nejlepší SF povídky 1929-1946, Baronet 2003
• „Super-Neutron“ (Super-Neutron; mag.Astonishing, září 1941), in pov. sb. Neznámý Asimov II., Triton 2005
• „Verdikt nikoli konečný“ (Not Final!; mag. Astounding, říjen 1941), in pov. sb. Nesmrtelný bard, Polaris 2001; jako „Definitivní“, in pov. sb. Neznámý Asimov II., Triton 2005
• „Vánoce na Ganymédu“ (Christmas on Ganymede; mag. Startling Stories, leden 1942), in pov. sb. Neznámý Asimov II., Triton 2005
• „Ztratil se robot AL-76“ (Robot AL-76 Goes Astray; mag. Amazing, únor 1942), in ant. Roboti a androidi, Svoboda 1988 a in pov. sb. Robohistorie I., Triton 2004
• „Černý mnich plamene“ (Black Friar of the Flame; mag. Planet Stories, jaro 1942), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003
• „Hra na honěnou“ (Runaround; mag. Astounding, březen 1942), in pov. sb. Já, robot, Odeon 1981, Ivo Železný 1993, Triton 2000 a Triton 2004, a in pov. sb. Robohistorie I., Triton 2004
• „Časokočka“ (Time Pussy; mag.Astounding, duben 1942), in pov. sb. Neznámý Asimov II., Triton 2005
• „Encyklopedisti“ (The Encyclopedists; mag. Astounding, květen 1942 jako Foundation), in cyklus Nadace, AG kult 1991, Mladá fronta 2001, Triton a Argo 2009, a in Základňa, Práca 1991
• „Starostové“ (The Mayors; mag. Astounding, červen 1942 jako Bridle and Saddle), in cyklus Nadace, AG kult 1991, Mladá fronta 2001, Triton a Argo 2009 a in Základňa, Práca 1991
• „Bezděčné vítězství“ (Victory Unintenional; mag. Super Science Stories, srpen 1942), in ant. Roboti a androidi, Svoboda 1988 a in pov. sb.Robohistorie I., Triton 2004
• „Žertík“ (The Hazing; mag.Thrilling Wonder Stories, říjen 1942), in 100+1 č. 13/1979; jako „Šikana“, in pov. sb. Nesmrtelný bard, Polaris 2001 a in pov. sb. Neznámý Asimov II., Triton 2005
• „Představivost“ (The Imaginary; mag. Super Science Stories, listopad 1942), in pov. sb. Neznámý Asimov I., Triton 2003

Příště: Alfred Elton van Vogt.