Neviditelný pes

RECENZE: Blanka Jirušková, Kočičí noci III: Paní z peřejí

5.1.2010 0:05

Kočičí noci 3 Blanka Jirušková Paní z peřejíTOPlistDíváte se na skvělou obálku Jany Šouflové, necháváte se uspávat jejími tlumenými barvami, cítíte jak vám myslí prostupuje zvláštní klid a pak si uvědomíte, jak je tato kresba od předchozích dvou odlišná. Působí takřka omamně a melancholicky, narozdíl od přebalů předešlých dvou dílů, které obdařovaly Darín temnou atmosférou a vzbuzovaly ve čtenáři zvláštní neklid. A stejně jako mě vás možná napadne, zda zůstane pouze u obálky a nakolik se i obsah knihy liší od předešlých dílů.

Vědma z lesa znamenala oproti prvnímu dílu změnu. Byla víc akční, navíc v ní již nevystupoval divadelní spolek z jedničky, takže jakoby získala na vážnosti a naléhavosti. Paní z peřejí jde v tomto ohledu ještě dál. Narozdíl od předchozích knih začíná rychle a úderně, takže pokud jste si pro oživení přečetli i druhý díl, možná budete mít pocit, že stále čtete jednu a tu samou knihu. Rovněž nešetří ani akčními sekvencemi, autorka si ale naštěstí uvědomuje, že v příběhu nejde o akci, takže se jedná jen o krátké výstupy, sloužící spíše k oživení textu.

Uctívači zlovolné Ginai zatínali drápky už v předchozím díle, až teď ale naplno vystupují ze stínů. Zatímco nosným pilířem předchozích dvou dílů byl Espétran a jeho Moc vysávat z lidí duše, závěrečná část trilogie se točí především kolem ginaistů. Hrdinové najednou nehrají o duši, něco abstraktního a těžko uchopitelného, nýbrž o vlastní život, něco mnohem hmatatelnějšího. Kniha se tak stává ještě drsnější a pochmurnější, může se dokonce zdát, že se z ní ztrácí kouzlo předchozích knih, leč není tomu tak.

I přesto, že autorka trochu přitlačila na pilu, podařilo se jí zachovat poetiku, díky které jsou první dva díly tak výjimečné a ceněné. Jazyk je sice trochu syrovější, přitom si ale stále zachovává poetickou strukturu. Je stále stejně bohatý na slovní zásobu, různá přirovnání a metafory. A není to jen jazyk, který dělá knihu takovou, jaká je. Poetický je i samotný příběh, něco, co je zakódováno v samotných protagonistech románu, snad v jejich charakterech a jednání, něco, co by tam zůstalo, i kdyby autorka začala psát jako Jiří Kulhánek.

Pokud bych měl Blanku Jiruškovou opravdu za něco pochválit, tak je to především obdivuhodná hra s postavami. Jestliže již některý z hrdinů nemá k příběhu co říci, autorka ho odsune do pozadí a až v pravou chvíli ho zase nechá zapojit se do dění. Hrdinové se díky tomu neokoukají, naopak, mnohdy budete s napětím čekat, kdy se váš oblíbenec zase vrátí na scénu. Všem postavám potom kraluje Espétran. V prvním díle působil jako čistě záporná osoba, jak ale odhalujeme jeho minulost a pohnutky, vyplývá na povrch ta lepší část jeho povahy. Jeho životní příběh, z části odhalený již v minulém díle, vás dojme a utvrdí v přesvědčení, že ve všem zlém se skrývá něco dobrého.

Ocenění si autorka zaslouží také za to, že děj není popisován z pohledu jednoho nebo dvou hlavních hrdinů, ale je nám předkládán s pomocí všech. Blanka Jirušková občas neváhá stvořit úplně novou postavu, jen abychom měli možnost nahlédnout na příběh jiným pohledem. Díky tomu působí text živě a pestře, protože mozaika nejrůznějších charakterů stvořených Blankou Jiruškovou je velice bohatá a každý z hrdinů knihy má na věci jiný názor.

A ještě jednou věcí je kniha odlišná od předchozích dvou dílů. Nezůstaneme po celou dobu jen v Daríně, autorka nás zavede i kus za město. Darín má ale tak silnou atmosféru, že ji přenáší i na venkov, tam však zůstáváme jen chvíli. Někteří čtenáři si tak možná ani neuvědomí, že již nejsou ve městě. Neoznačil bych to za zápor, je to spíše zajímavost.

Chvála Jany Šouflové by byla prostým nošením dříví do lesa, nezpochybnitelným faktem ale je, že u trilogie Kočičí noci přerostla roli pouhého ilustrátora. Její obálky vtiskly Darínu nezaměnitelnou podobu, skvěle dotvořily jeho atmosféru a za to jí patří můj dík. Rovněž i ilustrace dýchají specifickou atmosférou a bez nich by to prostě nebylo ono.

Co říci závěrem? Blance Jiruškové se podařilo trilogii uzavřít nadmíru úspěšně a po dočtení Paní z peřejí budete doufat, že se brány od Darína neuzavřely navěky. A já věřím, že ne, byla by to opravdu velká škoda.

Hodnocení: 80 %.

Jirušková, Blanka (Kočičí noci 1, Kočičí noci 2)
Kočičí noci III: Paní z peřejí
Nakladatel: Straky na vrbě
Obálka a vnitřní ilustrace: Jana Šouflová
Jazyková redakce: Jana Kopečková a Zuzana Kupková
Odpovědná redakce a sazba: Michael Bronec
Grafické zpracování obálky: Mirek Dvořák
Rok vydání: 2009
Vazba: Paperback
Počet Stran: 220
Rozměry: 105 x 165
160 Kč

Petr Vařák


zpět na článek