POVÍDKA+UKÁZKA: Blesky Nyxu

Nyx je městem, jehož život se točí kolem blesků, které tak pozemský svět spojují s nebeským děním.

Hlavním uctívaným bohem je zde hromovládný Zeus, místní věštci se donekonečna přou, zda blesky ohlašují dobré či špatné zprávy; druhý názor je prokletou herezí, nikdo se však neodvažuje prohlásit, že by znamení od blesků mohla být bezvýznamná.

Převládá přesvědčení, že smrt po zásahu blesku je ušlechtilá, zvláštního osvícení se však člověku dostane, pokud celý incident přežije.

Rovněž údery blesku do budov se pokládají za žádoucí. Mezi místní honorací probíhá odedávna souboj, kdo přiláká blesk ke svému domu. Vedlejším důsledkem snahy získat společenskou prestiž byl rozvoj stavebních technik, který z Nyxu učinil kolébku rozhleden a později i mrakodrapů. Do města se jezdí učit architekti celého světa. Posléze bylo vydáno nařízení, které upravuje maximální povolenou výšku domu včetně hromosvodu a invence pro další lákání blesků se musí omezit na tvar budov a použitý materiál. Například domy z mědi dávají naději, že uvnitř budou fungovat jako Faradayovy klece a i zbabělejší občané (či cestovatelé) budou moci bez vlastního ohrožení pozorovat celé drama v přímém přenosu. Nevýhodou mědi je však měkkost tohoto kovu, takže rizikem je u gigantické budovy naopak její zhroucení vlastní vahou.

Místní botanikové zkoumají, zda blesk preferuje stromy podle druhu. Samozřejmé se zdá, že blesk dává přednost stromům vyšším a přihlédnout je třeba také k tomu, že do rozšířenějších stromů blesk udeří častěji. Proto byl zřízen pokusný sad, v němž od každého druhu roste jediný strom a všechny bývají zařezávány na stejnou výšku. Za těchto podmínek by o přitahování blesku měly rozhodnout výhradně vlastnosti dřeva a mízy, například obsah vody či elektricky vodivých solí. Protože vlhkost zřejmě přednostně zadržuje vrásčitá kůra, výzkumníci předpověděli, že s největší pravděpodobností by měla být zasažena borovice, smrk nebo dub, blesky pak spíše odpuzují buk, bříza a kaštan. Za prakticky vyloučené je pokládáno, aby blesk udeřil do cesmíny, ořešáku či pazeravu sbíhavého.

Co se týče rozdílů mezi jednotlivými lidmi, i zde je, samozřejmě kromě výšky a v případě žen také fáze měsíční periody, pro vodivost důležitá vlhkost pokožky a obsah solí. Noční ulice Nyxu jsou plné zchvácených běžců s kůží lesknoucí se potem (ještě zesíleno konzumací horkých vývarů přesolených polévkovým kořením), kteří tak k sobě doufají přitáhnout pozornost samotného Dia. Naopak alkohol je oproti vodě špatným vodičem a místní obyvatelé jeho obsahu v krvi proto nijak neholdují, totéž ještě ve větší míře pak platí pro éter či petrolej. Problém představuje v tomto případě rovněž skutečnost, že osoba pod vlivem omamných látek se pohybuje nikoliv plynule a její nepředvídatelné potácení může blesk zmást, takže udeří mimo.

V Nyxu se rozvinulo umění stavby balónů, z nichž se do ovzduší rozhazují drobné krystalky soli, aby tak podpořily shlukování kapiček vody a tvorbu mraků. Předpokládá se, že na celém procesu se podílejí také jisté bakterie, u nichž by tuto schopnost mohla zvýšit i cílená mutace. Zvlášť dokonalé by bylo, pokud by bakterie vábící blesky bylo možné z běžných kmenů mikrobů vyšlechtit právě bleskem.

Věří se, že tam, kde se blesk setká se zemí, vznikají zlaté žíly. Pokud však k úderu dojde za noci ozářené stříbřitým svitem měsíce, pak se vytvoří zvlášť ušlechtilý kov, slitina zlata a stříbra zvaná elektrum.

Na univerzitách Nyxu se kromě architektury studují především jiskry a elektrické oblouky; již dlouho je město pověstné i chovem elegantních lišek, které jsou natolik krotké, že dovolují, aby jim studenti v rámci praktických cvičení třeli ocasy o ebonitové tyče. Všeobecný zájem budí optika a konstrukce systémů zrcadel, kdy série odrazů by mohla obraz úderu blesku teoreticky zachovat po libovolně dlouhou dobu.

V dávných dobách bylo město Nyx opakovaně ničeno požáry, jeho obyvatelé ho však vždy postavili znovu a v ještě větší dokonalosti. Od určité doby však požáry ustaly, neboť bouřky se celé oblasti zcela vyhýbají, snad v důsledku nepřízně bohů, kletby či prosté zlovůle světa, který odjímá věci tím raději, čím více jsou jejich vlastníkům drahé.

Anotace a informace o sbírce:

Město lze vybudovat z jediného motivu, nebo může v průběhu života města jediný jev postupně ovládnout celý prostor a vyplnit ho téměř beze zbytku. Ngrank je tvořen mosty, dění v Eryxu se točí kolem propojené sítě výtahů, Lilát je městem oživlých obleků a obyvatelé Sarkomandu se zvláštní náruživostí propadli kouzlu van. V případě dalších měst cestovatelé jako ústřední bod zmiňují knihovny, šachové partie, schodiště i věci zcela prchavé, blesky, sny či burzovní transakce. Mapy těchto krajin mohou být bludné, společníci i průvodci obludní...

Sběratel měst
Houser, Pavel
Nakladatel: Dokořán
Obálka: Michaela Procházková
Redakce: Tereza Ješátková
Rok vydání: 2009
Počet stran: 144
Rozměr: 150 x 185
Provedení: hardback
Cena: 245 Kč