RECENZE: Garth Nix, Staré království 2 - Lirael

Kukačka z ledového hnízda

Stačí přečíst pár řádků a čtenář má jasno: Cokoliv, jen ne být v kůži hlavní hrdinky! Lirael žije v hlubinách ledovce. Jednou ze zvláštností jejího lidu je, že Clayry (na muže tam v zásadě nenarazíte, jde o čistě ženské společenství) mají dar zřít budoucnost. Jenže Lirael nic nevidí. Je jí 14 a stále ještě nezískala Zrak. Rok za rokem se musí dívat, jak její mladší ,,sestry“ slaví slavnosti dospívání, zatímco ona nosí dětskou tuniku. Bez Zraku nemůže být povolána mezi dospělé Clayry. To z ní pomalu ale jistě činí samotářku. Cítí se ponížena a ne zrovna šetrné chování ostatních ji v tom ještě utvrzuje. Od svých vrstevnic se liší i napohled – na rozdíl od snědých světlovlasých sester jsou její vlasy tmavé, plet’ má naopak sněhově bílou Nikdo jí nepomůže. Její matka před mnoha lety opustila ledovec, aby se již nikdy nevrátila. Její otec – člověk z venku, jako ostatně otcové všech Clayr – je neznámý.

Když bylo Sabriel (hrdince knihy, která této předchází) osmnáct, dozvěděla se, že má zachránit svého otce a možná i svět. Lirael v den svých 18. narozenin znovu uvažuje o sebevraždě. Nestane se však tak, protože před čtenářem leží ještě hodně přes tři sta stránek napínavého textu. Liraeliným protějškem je princ Sameth, syn Sabriel a krále Prubýře, s kterými byl čtenář obeznámen v první knize. Ani Sameth není zrovna ideální hrdina a také on se potýká s nemalými problémy – a nepatří mezi ně jen nepřítel ovládající tisíce mrtvých, kteří postupně zamořují království.

Nixovy postavy to však nemají lehké, protože kromě jejich osobních nesnází je na ně brzo naložena ještě odpovědnost za záchranu světa. Nepřítel jede podle dokonale promyšleného plánu a své nekromantické prsty má snad úplně všude. Ani na 450 stranách se hrdinům nepodaří jej zpacifikovat, takže čtenář bude volky nevolky muset sáhnout po třetím svazku, kde snad Zlo konečně dostane na frak. Možná.

Vše, co v předchozí knize působilo nedotaženě nebo jako deus ex machina, je zde rozvedeno a najednou - zpětně - věci dávají smysl. Opět se setkáváme s papírovými křídly, smrdutými mrchovránami, záhadným kocourem Mackem a znovu se podíváme do Smrti.

Je vidět, že autor má svůj svět propracovaný, ale na jeho plné pochopení přečtení jen jedné knihy z cyklu o Abhorsence nestačí. Rovněž postavy přestávají být papírové a – snad záměrně – působí v ostrém kontrastu proti dokonalé dvojici Sabriel-Prubýř. Autor srší originálními nápady, barvitými popisy nevšedních míst Clayrského ledovce a hrůzu nahánějicími zrůdami, které na hrdiny bafají z naprosté tmy. I když oba hrdinové mají své pomocníky, kteří je tu a tam tahají z kdejaké kaše, už to tolik nevadí.

Bohužel svižný konec, jaký byl v Sabriel, se nekoná. Pasáže, kdy hrdinové čelí nepřátelské přesile na řece Ratterlin jsou stejně kruté jako zdlouhavé. Děj sice dojde jakéhosi vyústění, ale Zlo bez větších potíží přežívá do dalšího svazku.

Ke čtení Lirael není nutné znát obsah Sabriel. Sabriel však po přečtení Lirael působí jaksi ,,lépe“.

A rozdíl mezi knihami? O něco lepší ilustrace, i když ne o mnoho. Sabriel lze číst v dopravních prostředcích. Lirael rovněž – zde však hrozí vážné nebezpečí, že přejedete výstupní stanici.

Lirael /Lirael: Daughter of the Clayr/ (recenze na Sabriel)
Nix, Garth
Nakladatel: Triton
Překladatel: Milan Žáček
Obálka: Eva Bystrianská
Redakce: Miroslava Hudečková
Rok vydání: 2005
Počet stran: 480
Rozměr: 145 x 210
Provedení: hardback
Cena: 349 Kč