Neviditelný pes

LITERATURA: Patricia Briggs po deseti letech opět na pultech...

19.10.2009 0:05

PAtricia BriggsTOPlistAmeričanka Patricia Briggs se narodila v roce 1965 a jako fantasy cenami ověnčená autorka je známá zejména pro živoucí charaktery svých postav a jejich vtipné dialogy. Narodila se ve městě Butte ve státě Montana a žila v nejrůznějších městech pacifického severozápadu. V současnosti žije ve státě Washington. Píše od roku 1990. První román, Masques, jí vyšel v roce 1993. Kniha neuspěla a autorčina sotva nastartovaná kariéra málem skončila dříve, než začala. Druhý román, Steal the Dragon (1995; č. Riallina hra, Fantom Print 1999 ), se naštěstí prodával mnohem lépe a získal příznivé ohlasy i u kritiky. Kariéra autorky se tak pomalu rozbíhala a s každým dalším titulem stoupal prodej i počet fanoušků. Rostoucí popularita knih Briggsové, spolu se schopností tvořit živé, přesvědčivé postavy, inspirovala nakladatele k tomu, aby autorku požádal, zda by nezkusila napsat moderní městskou fantasy. Briggsová výzvu přijala a podepsala smlouvu na knihy, jejichž hlavní hrdinkou se stala Mercy Thompsonová.

Měsíční píseň Patricia BriggsPo deseti letech tak v nakladatelství Fantom Print vyšla druhá do češtiny přeložená kniha pod názvem Měsíční píseň (Moon Called, 2006). Jedná se o první knihu cyklu Mercy Thompsonová. V současnosti již vyšly čtyři tituly: Moon Called (2006), Blood Bound (2007), Iron Kissed (2008), Bone Crossed (2009). Páté pokračování s názvem Silver Borne se chystá na rok 2010.

Vlkodlaci můžou být nebezpeční, když se jim připletete do cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji. Umí se dobře skrývat před lidmi, ale já nejsem člověk. Když na ně narazím, poznám je a oni poznají mě – Mercy Thompsonovou…
Mercy Thompsonová má za souseda vlkodlaka. V autodílně opravuje mikrobus patřící upírovi. Její bývalý šéf je gnón…
Ale ani Mercy není úplně normální… a její pouto s tajemným světem nadpřirozena ji brzy dostane do pořádného průšvihu.
(anotace)

Před koupí knihy si můžete přečíst ukázku z knihy.

Jan Pechanec


zpět na článek