(NE)RECENZE: Sir Arthur Conan Doyle, Ztracený svět

Země Maple Whitea, svět ve kterém se jako dítě chtěl ocitnout každý z nás, prožívat dobrodružství s prof. Challengerem, Summerleem, Lordem Johnem Roxtonem a redaktorem Edwardem Malonem. Tahle vzdálená a přitom nám velmi známá země lákala celé generace, znají ji naši dědové, otcové, my a dovolím si prorokovat, že přes všechny "pokémony" a podobnou havěť bude přitahovat pozornost i našich dětí. A přitom odkud ji všichni znají? Z televize, ti starší z komiksu, kterým byly protkány časopisy pro mládež Kometa a ABC. Z knížky znají Ztracený svět jen ti nejstarší. Není to ale škoda? Ano, televize je sice skvělá věc, ale seriály či filmy se většinou nedrží původní předlohy a buď výpravu zvětšují (aby měl kdo umřít), přidávají cestu jeskyněmi (s lávou a padajícím kamením - aby to bylo zajímavější) případně změní konec, aby byla případná možnost přidat další pokračování. Kniha je vláčena holywoodskými studii a postupně ztrácí svůj původní děj. Jediné, co mnohdy spojuje výtvory na téma Ztracený svět, jsou dinosauři. Proto není od věci přečíst si příběh nezměněný v původní knižní podobě.

Kniha začíná osobním vyznáním redaktora novin Maloneho, který - veden úmyslem ohromit ženu svých snů - se přihlásí k výpravě, která má usvědčit prof. Challengera, právě se navrátivšího z Jižní Ameriky, ze lži. Profesor Challenger totiž tvrdí, že objevil plošinu skrytou uprostřed Jihoamerické džungle, na které stále žijí prehistoričtí ještěři. Výprava skládající se ze tří osob (z Maloneho, který ji má dokumentovat, Lorda Roxtna, lovce a dobrodruha, a prof. Summerleeho, největšího pochybovače) vyrazí, směr Jižní Amerika, se zapečetěným dopisem obsahujícím souřadnice plošiny a s přesvědčením, že nic nenajdou. Jak jsou překvapení, když se k nim v Jižní Americe připojí prof. Challenger a ujme se vedení výpravy. Překvapením však zdaleka není konec, výprava totiž proti všemu očekávání uspěje a najde svůj Ztracený svět, díky zradě jednoho z nosičů je však uvězněna na plošině a musí spíše než výzkum, řešit svoje přežití a návrat domů.

Převelice doporučuji nespoléhat na konec, který známe z televize, povětšinou se od konce knihy liší. Ač je kniha opravdu hodně stará, A. C. Doyle žil na přelomu 19. a 20. století, je velice čtivá, do jisté míry za to jistě může i překlad. Děj má spád, nepostrádá napínavost, dramatičnost a kniha se čte jedním dechem. Děj je psán logicky a všichni hrdinové mají, jak svoje světlé, tak i tmavé stránky, což není u podobných knih moc často k vidění. Výtisk z roku 1971 který mám k dispozici je velice pěkně zpracován, obsahuje i několik ilustrací, které jsou do knihy jakoby vloženy na jiném papíře a lze je rozvinout na plochu několika stránek. Celkově tedy výborná kniha která se dá číst kdykoli a kdekoli. Ale pozor, je silně návyková!!!

Hodnocení: 100 %.

Ztracený svět: Podivuhodná výprava profesora Challengera do pravěku
originální název: The Lost World
jiný (obecně známý) název: Lost Lands
originál vyšel: 1912
v roce 1971 vydalo nakladatelství Albatros
v roce 1971 vydalo nakladatelství Albatros
jazyk vydání: cz
překlad: František Gel
cena: 26,- Kč(s)
vazba: vázaná s papírovým přebalem
počet stran: 244
autor obálky: Václav Sivko
autor ilustrací: Pavel Brom

Informace o dalších českých vydáních.

Původně vyšlo na zaniklých stránkách Nárazník SF. Publikováno se svolením autora.