(NE)RECENZE: Robert Merle, Malevil

Už se vám někdy stalo, že jste zalezli do sklepa, dali si vínko a když jste opět vylezli byla kolem postapokalyptická pustina? Ne? V tom případě jste měli větší štěstí než hrdinové tohoto vynikajícího "sci-fi" románu.

Děj se odehrává na malebném (Tedy byl malebný před tou politováníhodnou událostí) francouzském venkově v druhé polovině dvacátého století. Merle v knize líčí osudy hrstky lidí, jež přežili výbuch atomové pumy, která nebyla tak docela atomová, protože nenastal radioaktivní spad. Tím si autor zajistil, aby bylo vůbec o čem vyprávět, ale my, laskaví čtenáři, mu to rádi odpustíme.

To by bylo takové malé rýpnutí a nyní ke knize samotné :

Jsou právě Velikonoce. Několik přátel se sejde v mohutném sklepení hradu Malevil při pravidelném stáčení vína. Náhle zhasnou světla, nikoho ani nenapadne pátrat po příčině. Za dalších několik vteřin se ozve ohlušující hřmot a teplota v místnosti se zvedne tak prudce, že se všichni přítomní téměř začnou vařit zaživa. Když teplota opadne, všichni se postupně vzpamatují a po několika dnech plných obav sklepení opatrně opouštějí.Celé široké okolí je na uhel spáleno, jen tu a tam lze zahlédnout ohořelý pahýl stromu či kostřičku ptáka, pryč je i pětašedesát hektarů prvotřídní půdy a tak musí přeživší začít hospodařit v postapokalyptické pustině.

Kniha je psána velice čtivým stylem, ostatně jako všechny autorovy knihy, i klidnější pasáže kterých je docela dost se čtou naprosto samy a nedostavuje se pocit nudy, jak to občas u jiných knih bývá. Autor dokáže stvořit postavu s duší, hrdiny se kterými opravdu žijete a objevujete spálenou zemi. Hrdinové si také musí brzy zvykat na nové poměry, přizpůsobit se, odhodit vžité normy chování a pravidla lidského společenství, přijmout fakt, že v novém světě se na stará pravidla příliš nehraje a od základu budovat nová. Za postavy a myšlenky má u mě pan Merle jednoznačné plus.

Román se příliš nezobírá technickými podrobnostmi katastrofy ani se nezaměřuje na větší území což je dobře, z děje sice pochopíme, že apokalypsa není zrovna lokálního charakteru a že obrácena v prach byla minimálně celá Francie, spíše celý svět, ale hlavním místem všeho dění je právě hrad Malevil a jeho okolí. Události které se kolem Malevilu dějí jsou dalo by se říci klasické, takové které se dají u díla v tomto duchu očekávat: Ne všichni určitě měli to štěstí a mají zásoby a ne všichni jsou hodní. Proč to tedy číst? Tohle jste přeci mohli číst nebo vidět mnohokrát. Ano to mohli, ale člověk je vždy zvědavý jak se toho ten který autor chopí a Robert Merle se toho chopil více než dobře.

I díky tomu se mi kniha moc se mi líbila a proto ji také vřele doporučuji a to nejen fanouškům postkatastrofických vizí či sci-fi pro něž je ale její přečtení holou nutností. Nakonec ještě jedno doporučení: Nikdy neškodí mít ve sklepě Geiger-Mullerův počítač.

Přeji pěkné počtení.

Hodnocení: 100 %.

Autor: Merle, Robert, 1908-2004
Vydání: Vyd. 1.
Nakladatelské údaje: Praha : Československý spisovatel, 1974 a Svoboda, 1983
Fyzický popis: 485 s.

Původně vyšlo na zaniklých stránkách Nárazník SF. Publikováno se svolením autora.
Název originálu: Malevil