RECENZE: Z extrému do extrému

Antologie povídek Extrémní science fiction (Triton 2009) má skoro šest set stran a je to četba na mnoho dní. Po Vzdálených obzorech (sest. G. Dozois, Laser 2008) je to další v řadě špalků, které zabírají sympaticky mnoho místa v knihovně. Antologie začínající na The Mammonth Book of… vydává editor Mike Ashley od konce 80. let; vyšlo jich zatím asi třicet, poslední loni. U nás jsme si z této řady mohli přečíst jen Mamutí knihu humoristické fantasy (Aurora 2002) a Druhou mamutí kniha humoristické fantasy (Aurora 2004). Nyní přeložená The Mammonth Book of Extreme Science Fiction vyšla roku 2006.

V úvodu se editor krátce pozastavuje nad samotným pojmem extrém a poněkud jej relativizuje, což je dobře. Když se totiž na vybrané povídky blíže podíváme, zjistíme, že do kategorie extrémních bychom zařadili jenom některé. Nemíním se zde rozepisovat o každé z devatenácti, zastavím se jenom u několika, které mě zaujaly jistou výjimečností, a dal by se jim tedy přiřadit přívlastek z titulu knihy.

A talíř vzal roha za lžící je neobyčejně bizarním a v podstatě komorním příběhem napsaným s ironickým nadhledem, v němž jsou tématem milostné a partnerské vztahy a jejich podivné proměny. P. di Filippo zde načrtá problém, co a jak může v brzké budoucnosti ohrozit vztah mezi mužem a ženou. Kupodivu to nejsou jenom jiní muži nebo ženy!

Podobné téma, tedy partnerský vztah, zpracovávají C. Doctorow a Ch. Stross v Kytici od Alenky. Zde je nadsázka o něco menší, ale i zde jde o partnerství a city. Je to příběh o změnách pohlaví, o transformacích osobnosti, a dokonce o stírání rozdílů mezi člověkem a věcí. Extrémní je tato povídka dost.

O dvou výše uvedených příspěvcích by se dalo říct, že zachycují extrémní mezilidské vztahy. Několik dalších zase spojuje téma výjimečně vzdálené budoucnosti. Tak např. Wangovy koberce G. Egana se odehrávají v době, kdy se lidstvo oprostilo od hmotných těl a existuje už jen jako čisté vědomí schopné vesmírných cest bez použití techniky. Kromě toho se stalo takřka nesmrtelným a bylo zbaveno vlastně všech problémů, které zaměstnávají lidi dnes. Tato povídka se vyznačuje neobyčejně odvážným pohledem do nedozírných dálek času, jež se až vzpírají představivosti běžného čtenáře. Škoda jen, že pro některé z nás nejsou Wangovy koberce překvapením, jelikož vyšly v Eganově knize Diaspora (čes. Návrat 2005), což je dílo tak úžasné, až se tají dech. Vřele doporučujeme!

Jen o něco méně velkoryse zachází s časem R. Reed, pro kterého nějaké to století nebo tisíciletí též nehraje roli. Jader Benzen je vylíčením drsného a z větší části válečnického příběhu a je zalidněn bytostmi z mnoha světů. Odehrává se ve světě Reedova románu Morek, který má letos vyjít česky.

Ve velmi vzdálené době žijí svoje životy i lidé z vyprávění A. Reynoldse o Merlinově zbrani. Moderní technologie, vesmírné lety, ničivé zbraně, vybuchující planety a zhášená slunce – přesně tak známe Reynoldse z jeho románů, a přesně takový je i v této povídce.

Oproti tomu Vodní svět není extrémní ani tak výjimečným nápadem, jde v něm o krátkou zastávku na planetě pokryté ohromným a nebezpečným oceánem, ale tím, jak vyhrocené jsou vztahy v kosmické lodi, která k planetě směřuje. Nic z výjimečné ekologie vodního světa není příliš nové nebo nečekané, o to drsněji působí syrově vyhrocené vztahy mezi lidmi na palubě; je to ponorková nemoc se vším všudy. Při četbě mě napadlo, jestli to autoři S.L. Gillett a J. Oltion, s tou nenávistí až nepřehnali.

Protože nechci tento článek natahovat nad únosnou mez, shrnu svoje dojmy už jenom ze dvou příběhů knihy (což ovšem neznamená, že by si alespoň jeden odstavec nezasloužily všechny!).

Povídku Noví lidé uvádí editor slovy, že vyšla poprvé v roce 1909 a od té doby už patrně nikdy! Stejně tak se prý nic neví o jejím autorovi, dokonce ani jeho životopisná data, nebo to, zda napsal ještě kdy něco jiného. To je dost extrémní! Autor se jmenuje B. Vallance a jeho dílko bylo ve svojí době snad dost odvážnou vizí. Je to příběh jakési minicivilizace vyvíjející se na naší planetě, ale v úplném odloučení. Tato civilizace dospěla do stavu podivuhodně vyspělé techniky, se kterou je nyní konfrontován hlavní hrdina. Povídka je to zajímavá.

Jako poslední jsem si nechal příspěvek H. Ellisona, který se mi zdál nejlepším zcelé antologie. Na pomezí je jen těžko zapomenutelným příběhem proto, že autor se dosti rozmáchl v času i prostoru, neomezoval se v zápletce a nebál se experimentovat ani s grafickou úpravou textu. Co se posledního týká, nevím už ani, kdy naposledy jsem četl text, který je chvílemi sestaven vodorovně, chvílemi svisle, v jednom místě dokonce pozpátku, a na jedné stránce je dokonce svinutý do spirály! Tato povídka je experiment jak se patří, a to obsahem i formou. Jako kdyby toho nebylo dost, zaujme H. Ellison ještě něčím, co v žánru science fiction není právě často k vidění, a sice velmi bohatou slovní zásobou. Skvělá povídka.

Než skončím, uvedl bych jednu podivuhodnost, nad kterou si už pár dní lámu hlavu. Povídku Dny Salomona Gurskyho od I. MacDonalda jsem ani přes velké nasazení nedočetl. Nuda. Když jsem se s ní loučil, vzpomněl jsem si, že jsem ji měl před pár měsíci už jednou v ruce, v antologii Vzdálené obzory, a i tam jsem ji vzdal… Zvláštní.

Extrémní science fiction je dobrá knížka, ve které si každý čtenář najde to svoje, přičemž jej uspokojí i zbytek. Naprostá většina zastoupených autorů jsou spisovatelé zvučných jmen a ani ti neznámí neodvedli špatnou práci. Triton vydal velmi dobrou knihu, ve které ještě navíc jde normálně a bez vynaložení nadlidské síly listovat, a která se člověku po přečtení nerozpadne pod rukama.

Extrémní science fiction
/The Mammoth Book of Extreme Science Fiction/
Ashley, Mike (ed.)
Nakladatel: Triton
Překladatel: Tomáš Jeník, Petr Kotrle, Filip Krajník, Jiří T. Pelech, Radim Rouče, Robert Tschorn, Jan Vaněk, jr.
Obálka: Dominic Harman
Redakce: Marie Semíková
Rok vydání: 2009
Počet stran: 592
Provedení: hardback
Cena: 349 Kč