"Po Vlkovi samotáři se rok dva nepustím do ničeho tak obludně dlouhého," říká legenda české fantasy a Koniášův stvořitel – Mirek Žamboch.
Jo, tak tomu nerozumím. Protože byl první? Protože má potenciál k většímu počtu příběhů? Protože je nejpochopitelnější a nejvíc obdivuhodný? … a současně nějak lidsky akceptovatelný? Myslím, že na tuhle otázku bys měl odpovědět spíš ty. Sám fandím Baklymu …
Ono to není čistá prodleva, protože v průběhu té doby pár set stran příběhů o Koniáši vzniklo. A také o postavách, které jsou součástí jeho světa, což je Bakly a vlastně i Maverick, Tanečník, …
Taky musím přiznat, že primární osnova k románu vznikla někdy v roce 2002, ale nebyl jsem s ní spokojen, chybělo mi v ní jádro, prostě vnitřní cesta hrdiny. A taky byla příliš komplikovaná. Prostě … čtyři roky ležela základní osnova u ledu, než ten příběh přede mnou vykrystalizoval.
Plány jsou, ale zatím si s nimi nevím rady. Vím, jak by ten příběh měl vypadat, ale netuším, jaké prostředky zvolit, jak své představy naplnit. A v současné době, po napsání víc než desíti knih, zatím nevidím řešení. Možná to bude taková má labutí píseň … prostě nic podobného jsem zatím nečetl, na poli sff ani klasické literatury. Vlastně se mi o tom i špatně mluví. Uvidíme…
O Baklym jsem zatím napsal tři nepublikované texty: Hon za Rudou hvězdou, Zabiják čarodějů a xxx – tady nemám ani pracovní název (i když tahle povídka je už pár let stará). XXX se odehrává ještě v době před románem Bez slitování, další dva příběhy později, kdy už je Bakly, myslím, že to mohu prozradit, ve službách hraběte, nebo později vévody Daska.
Román – pokud najdu vnitřní cestu hrdiny odkud kam, pak určitě. Zatím je však definován těmito kratšími texty.
Právě jsem se dopracoval k textu Ustoupit není kam, za námi je Moskva z edice JFK a chvíli mi bude trvat, než se od něj emocionálně oprostím, protože historie je tady silnější než legendy. A přemýšlím nad Predátory II, ale exponenciálně jsou na úplně jiné úrovni, než jednička. A já nevím, zda kazit tu pravěkou ryzost … Další možnost je román s pracovním názvem Nanowar. Láká mě, ale… musím si vyjasnit pár drobností. Z první linie se špatně líčí strategické záležitosti a já potřebuji zachytit obojí. Také mám rozepsanou Kovářovku, spíš bych měl říct Vegovku. Bude mít minimálně sto stran a dávám si na ní záležet, protože JFK a všechno, co s ním souvisí, je pro mě srdeční záležitost. Bohužel … nestíhám. Takže závěrem – netěšte se. Po Vlkovi samotáři se rok dva nepustím do ničeho tak obludně dlouhého…
Martin S. Stručovský
Ještě připomeňme, že křest knihy proběhne 22. 10. 2008 od 16:00 v pražském knihkupectví Neoluxor. Všichni jste srdečně zváni.