RECENZE: Marcin Przybylek, Gamedek - Hranice reality

Chléb a hry. 

Reálný a virtuální svět. 

Lidé se však připojením do hry nemění, jen se zvětšila rozmanitost toho, co dělají. Dobrého i méně dobrého. Torlik Aymore se živí tím, že řeší záhady, které mají svůj původ, příčinu nebo důsledek ve virtuálním světě. Je detektiv v oboru her ve virtuální realitě, neboli gamedek. Povídková sbírka obsahuje dvanáct jeho příběhů, dvanáct případů, které pod dohledem čtenáře řeší. Jejich rozpětí je od dvanácti po dvaaosmdesát stran, od nejjednodušších záhad (u druhé povídky je pointa zřejmá už od chvíle, kdy se Torkil seznamuje s výpověďmi účastníků) až po ty nejsložitější, s double-twistem.

Torkil Aymore je jméno, které svojí zvukomalbou připomíná jednoho malého Belgičana s knírkem. Přestože se zjevem i chováním oba diametrálně odlišují, mají jedno společné - ke své práci bohatě využívají svých šedých mozkových buněk. Torkil se navíc ještě k tomu zaplete do milostného mnohoúhelníku, jehož redukce na dvojúhelník je i po přečtení poslední povídky někde v nedohlednu.

Až na zmiňovanou druhou povídku jsem se u všech vydatně bavil, nabízené záhady jsou opravdu zajímavé a i jejich rozluštění je zdařilé. V porovnání s Brownovým newyorským cyklem či s Lukjaněnkovým Bludištěm odrazů tu autor méně buduje komplikované světy a více se soustřeďuje na zápletku a její řešení. To ostatně v povídkách ani jinak moc udělat nejde, pokud nestavějí na známých věcech. Akce je především umístěna do virtuálního světa, v tom našem se pohybujeme hlavně při zadávání případů a při jejich konečném rozuzlovávání. Povídku Lov už jste mohli číst v Ikarii, a je myslím velmi ukázkovým reprezentantem toho, s čím se ve sbírce setkáte.

Hodnocení: 55%.

Marcin Przybylek: Gamedek - Hranice reality (Gamedec - granica rzeczywistosci)
překlad: Pavel Weigel
obálka: Stephan Martiniere, grafická úprava: Milan Kuba
Laser-books, 2008
322 stran, 229 Kč, brožované
ISBN 80-7193-251-2