Neviditelný pes

INTERVIEW: Rozhovor s Robertem Pilchem

21.4.2008 0:05

TOPlistRobert Pilch se narodil 6. května 1976 v Ostravě. Vystudoval ostravské gymnázium v roce 1994 a už během středoškolského života byl rodiči přiveden do SF klubu KLF Ostrava. V roce 2004 se oženil s Adélou Porodovou a mají spolu dvě děti - Anežku a Přemysla. Živí se jako nakladatel, překladatel (zejména z polštiny) a redaktor. Několik let pracoval pro nakladatelství Wales, ale v současnosti se rozhodl postavit na vlastní nohy ve svém nakl. Brokilon. Od roku 1992 ho pravidelně můžete potkávat na Parconech. Další informace naleznete v encyklopedii Kdo je kdo.

  1. Robert Pilch 3Můžeš našim čtenářům prozradit, jak ses dostal k žánru a kteří autoři a knihy na tebe měli největší vliv?

    Nebylo to tak těžké. Oba mí rodiče jsou „SF pozitivní“, takže jsem už odmalička dostával pravidelné dávky. Verneovky, Bulyčovova Alenka z planety Země, komiksy z Ábíčka… Největší zlom ale nastal, když jsem na záchodě našel mámou rozečtené Heinleinovy „Dveře do léta“. Věř mi, že jsem pak z toho záchodu nevylezl pěkně dlouho. :-) Ale taky nesmím zapomenout na Součka. Jsem jeden z těch, kteří mu první díl „Cesty slepých ptáků“ sežrali i s navijákem.

  2. V kolika letech ses rozhodl, že se staneš překladatelem?

    Robert Pilch 1Na tohle nedokážu odpovědět – mám pocit, že jsem to věděl odjakživa. Tak jako jiní začínají na prvním stupni základky psát, já jsem si do školního sešitu překládal Mayova „Čierného mustanga“ ze slovenštiny. Svou roli určitě hrálo to, že jsem tohle řemeslo zdědil po tátovi. Vždycky se mi líbilo, jak buší do psacího stroje – a taky se mi ten psací stroj jednou podařilo zničit, když jsem se tátu pokoušel napodobovat. Asi mi překládání bylo předurčeno.

  3. Co taková práce obnáší, mohl bys ji nějak našim čtenářům popsat?

    Zničená záda, zkažené oči, žádné víkendy a neustálé honění termínů. Ale taky pocit z dobře vykonané práce, když je kniha venku z tiskárny a když ti tvoji práci někdo pochválí. Je to vlastně stejné jako u spisovatelů, jen s tím rozdílem, že překladatel netvoří, ale slouží textu.

  4. Bivoj Běsobijce Juraj ČervenákPo dlouhé době se z nakladatelství Wales vracíš do svého vlastního nakladatelství Brokilon. Jaké máš plány do budoucna?

    Chtěl bych dělat hezké a dobré knihy a živit se tím. Ve Walesu to byla obrovská škola a zkušenost, ale cítil jsem, že je načase postavit se na vlastní nohy. Rozhodl jsem se to risknout a dělat si knihy podle sebe. Snad to vyjde a já si splním svůj sen.

  5. Každé nakladatelství potřebuje bohatou autorskou stáj, můžeš vyjmenovat hlavní esa, kterými bude Brokilon disponovat?

    Chci pokračovat ve vydávání knih Juraje Červenáka a Dušana Fabiana. Kromě toho, že jsou to výborní spisovatelé, jsou to – troufám si říct – i mí dobří přátelé a s těmi se spolupracuje vždycky nejlíp. Robert Pilch Pestis Draconium Dušan D. FabianChci se také více věnovat knihám Glena Cooka, jejichž pomalou periodicitu cítím jako velký dluh vůči čtenářům. Jsem i dohodnut na minimálně jedné knize s Jarkem Mosteckým (kterého také považuji za svého dobrého přítele) a samozřejmě neustále lovím.

  6. Přeci jen i fantastika potřebuje další a další transfúze krve v podobě nových autorů, máš v plánu dát šanci i nováčkům?

    Určitě ano, ale obávám se, že nebude, alespoň pro začátek, v mých silách nějak zásadněji pracovat s rukopisy začínajících autorů. Navíc – jsou tu jiní nakladatelé, kteří to dělají dlouho a dobře (za všechny například nakladatelství Poutník a Straky na vrbě). Čili – šance existuje, ale text už musí být vyspělý a v podstatě „hotový“. Častěji se rozhlížím spíše na Slovensku a v Polsku. V jistém smyslu jsou to pole neoraná a já mám v obou zemích solidní kontakty a velkou spoustu přátel.

  7. Robert Pilch Tyranie noci Glen CookJaké tituly plánuješ v Brokilonu na letošní rok?

    Letos to nechci nijak zvlášť přehánět. Každou chvíli vyjde nová kniha Glena Cooka "Tyranie noci", do tiskárny jde dotisk Červenákova "Conana a dvanácti bran pekla", a pak už "Pestis Draconum" Dušana Fabiana a Červenákův "Bivoj Běsobijce". V tomto roce bych chtěl stihnout i sbírku povídek "Kronikář" Jarka Mosteckého a "Bivoje Válečníka" Ďura Červenáka – u těchto dvou knih ale zatím pochopitelně nemám rukopisy. Možná zvládnu vydat i antologii polské dračí fantasy: "Kniha draků". Taky musím něco podniknout s Černou legií – to ovšem záleží na výrobních kapacitách a na penězích, takže je brzy něco slibovat. A jak jsem říkal, pořád se rozhlížím.

  8. V čem spočívá práce nakladatele? Jak to vlastně celé probíhá?

    Robert Pilch Conan a dvanáct bran pekla Thorleif LarssenNejdříve si přečteš rukopis nebo knihu v cizím jazyce, případně dáš na něčí doporučení. Pokud se rozhodneš riskovat své peníze, vyhledáš majitele autorských práv, dohodneš s ním finanční podmínky a zaplatíš. Pak zadáš knihu k překladu (je-li v cizím jazyce) a zaplatíš překlad. Najdeš si vhodnou obálku, nebo si ji necháš namalovat – a zaplatíš za ni. Pak zaplatíš korektorovi, sazeči a grafikovi (pokud to nezvládneš vlastními silami) a nakonec zacvakáš tiskárnu. No, a potom hotovou knihu rozhodíš po knihkupectvích a distribucích a doufáš, že zaplatí oni tobě. Je to jednoduché. V principu. :-)

  9. Neuvažoval jsi někdy o tom, že bys zkusil také psát?

    Uvažoval, ale naštěstí už mě to přešlo, i když občas nějaké záchvěvy mám. Pro jistotu jsem ale vymetl všechny šuplíky a své staré pokusy nemilosrdně spálil. Číst se to opravdu nedalo. Budu se raději držet toho, co (snad) umím líp: překládání, redakce a vydávání.

  10. Brokilon logoJak relaxuješ?

    Vzhledem k tomu, že pracuji doma a mám dvě malé děti, snažím se relaxovat v jejich přítomnosti, i když ti prcci mi zatím fyzickou energii spíš berou, než aby ji dávali. Ale duševně je to fajn. Jinak se snažím hodně a pravidelně spát – jsem náruživý spáč, vydržím neotevřít oči i šestnáct hodin v kuse. Občas si čtu ve vaně a skoro kdykoli a kdekoli poslouchám muziku.

  11. Máš nějaké oblíbené filmy a knihy?

    To by bylo na dlouhý seznam, tak aspoň stručně. Ze SF knih Heinlein "Cizinec v cizí zemi" a "Dveře do léta", většina knih P. K. Dicka, Endeho "Nekonečný příběh" a vždycky si užiju práci na knihách Ďura Červenáka a Dušana Fabiana. Mimo SF jsem snad už desetkrát přečetl "Hraběte Monte Crista" – a minimálně desetkrát si ho určitě ještě přečtu. V té knize je všechno, co má správná kniha mít. Z filmů mám asi nejradši oba díly bluesové komedie Bluesbrothers (jsem veliký fanda hudby – obzvlášť bluesové, rockové a metalové), Indiana Jonese, Jamese Bonda, Hvězdné války (neurážejí mě ani nové díly) a akční filmy z osmdesátých let. Jak vidíš, u filmů a knih chci hlavně odpočívat a bavit se – "velké umění" vyhledávám jenom naprosto výjimečně. Ale dobře pobavit čtenáře nebo diváka, to je taky umění, ne?

Děkuji za rozhovor a přeji ti, aby Brokilon dobře prosperoval a měl mnoho spokojených zákazníků.

Já také děkuji za rozhovor i za přání a omlouvám se všem, kterým se zdály mé odpovědi příliš dlouhé a obsáhlé – já už jsem takový :-)

Martin Stručovský


zpět na článek