Rozhovor původně vyšel na stránkách MFantasy.cz. Publikováno se svolením autora.
Pravděpodobně to bude Neználek na Měsíci od N. Nosova, toho mi doma předčítali rodiče ještě v době, kdy jsem neuměl číst. A když jsem pak začal slabikovat, zkoušel jsem si to na Dvaceti tisících mílích pod mořem a poté na Tajuplném ostrově. A už nebylo co řešit. Další ve škole doporučované čtení pro prvňáčky jako například Honzíkova cesta už mě neoslovilo. Jules Verne byl mnohem lepší.
Pro mě velmi. V roce 1992 jsem sice zvítězil v soutěži O nejlepší fantasy povídkou Zpověď válečníka, ale i když jsem pak psal další texty, nikde mi je nebyli ochotni uveřejnit. Ono v té době poptávka po českých autorech neexistovala, nikoho jsem neznal, neměl žádné kontakty. Až v roce 98 mi vzali v Ikarii povídku a pak každý další rok jednu. Vzhledem k tomu, že jsem psal rád a bavilo mě to, jsem psal do šuplíku. A později pak z něj věci vytahoval a publikoval. To však až po roce 2002
Představ si, že osm let o něčem sníš, snažíš se o to, investuješ spoustu práce a námahy, nervů - a pak se to povede. Skvělý, úžasný, nádherný pocit. Bylo to super, až jsem měl problém uvěřit.
Vymyslel jsem si ho tak, aby měl co nejvyšší potenciál přežití, dobře se mi o něm psalo a mohl z jeho pozice glosovat a pozorovat svět způsobem, který je mi vlastní. Teď pracuji na románu. Nemám ani jeho pracovní název. Jde spíš o špionážně - podloudnickou záležitost, ve které se rozehrávají události důležité pro pozdější politický vývoj. A pak, pokud se s tímto tématem vypořádám ke své spokojenosti, bych chtěl napsat ještě jeden román o počátku další Velké války, u jejíhož zrodu bude právě Koniáš stát. A nakonec poslední povídku, která by cyklus jeho příběhů uzavřela. Ale to je práce na několik let dopředu. Vzhledem k tomu, že si rád odskočím do jiných žánrů a světů, asi hodně let dopředu.
Na ostří čepelí by mělo v nakladatelství Poutník vyjít už tento rok. U souboru novel Poslední bere vše uvažuji o mírné změně, kdy by se texty jinak uspořádaly. Ostří oceli, to se odvine od příběhů právě v PBV. Chce to dobře promyslet.
Přemýšlím o něm jako o jednom z menších hráčů do románu, který jsem zmínil výše. Tanečník žije rychlý a riskantní život. Sází výš než Koniáš a podle toho také dopadne. Alespoň v mých dosud nezrealizovaných představách.
Mám rád detektivky. Je v nich prvek odhalování tajemství, pokud je příběh dobrý, je navázán na lidskou psychiku, interakci mezi lidmi. A žánry? Drsnou detektivní školu, hard science fiction, noir … Mám problém vypočítávat žánry, spíš bych poukázal na autory: J. Verne, J. London, Hemingway, D. Hammet, Chandler, Parker, J. Connely, A.Reynolds, Haldeman. Je jich víc, ale tohle je takové jádro, co se mi vybaví okamžitě.
Za Jirku odpovídat nemohu, ale - oba jsme napsali příběh M. Stonea a mně osobně lákalo vytvořit plastičtější, bohatší platformu pro dobrodružné příběhy, než poskytoval z mého hlediska příliš prvoplánový Stone. Teď, když seriál běží, si mohu realizovat některá svá přání: Chtěl jsem si napsat příběh o střetu vikingů a indiánů, mám ho. Přál jsem si zabojovat si vzducholoděmi - splnil jsme si to. Plánuji válku s kyber zaibatsu - doufám, že se mi podaří v příštím díle. Ještě jsem nečetl pirátský příběh s minimem romantického pozlátka, také bych si rád zkusil …
Můj další díl bude přímo navazovat na díl Tomáše Němce, název ještě není jistý, jen skutečnost, že se bude odehrávat v drsné přetechnizované budoucnosti. A měl by se objevit na podzim tohoto roku.
Číst, číst, číst, přemýšlet, psát a pořád dokola.
To záleží na tom, co má kdo rád. Je v něm spousta akce, ale současně i jak mi bylo k mému překvapení sděleno, velké množství filosofických úvah. Je dost krutý příběh o ceně lidskosti. Ale také o velkorážných revolverech, šermířích jejichž ničivost je ekvivalentní dvaceti kilotunové jaderné bombě … Prostě dost šílené.
Klasiku. Válku s dinosaury. Problém je v tom, že hlavní hrdina nosí brýle, je to počítačový maniak a všechny jen trochu vhodné pušky jsou pro něj moc těžké a výkonné. A dinosauři …, to si nechám až do knížky.
Moc na filmy nejsem. Tenkrát na západě, Pro hrst dolarů, Rocky 1, Sedm samurajů… Knihy, asi ty ,co jsem četl vícekrát než jednou - Věčná válka, všechny Chandlerovky, Bílý den, L‘Amourovky.
Sleduji ji spíš z profesionálního hlediska, protože se dívám, zda se neobjeví někdo s „rukopisem“ vhodným pro psaní JFK příběhů. Asi nejvíc spokojený jsem právě s příběhem JFK Zatmění Jana Hlávky a těším se na jeho první knihu, na které pracuje.
Takovou všehochuť. Visací zámek, Znouzectnost, Kabáty, Katapult, Nirvanu, Blodhoundgang, nemám příliš vyhraněný vkus …
Díky za rozhovor, snad jsem nebyl příliš dotěrný.
Taky díky za příjemný rozhovor.