Neviditelný pes

FILM+WEB: George Meliés, Cesta na Měsíc - Le Voyage dans la Lune

12.3.2007

TOPlistGeorge Meliés se narodil v roce 1861 a zemřel v roce 1938. Za svůj život natočil hodně přes pět stovek snímků - na IMDb jich najdete citovaných 560, a určitě se mnoho dalších nedochovalo. Ten nejstarší citovaný pochází z roku 1896, začal tedy točit v době, kdy kinematografie začala být použitelná, a pro diváky byla úžasná. Možná si vzpomenete na televizní dokument, v němž byl ukázán čelní snímek najíždějící lokomotivy, natolik působivý pro tehdejší obecenstvo, že zděšeně prchalo z lavic kinosálu. Řada jeho snímků byla spíše dokumentární povahy, mnohdy točil v reálu, ale také se pouštěl do hraných sekvencí.

Tehdejší technika - dá-li se vůbec v porovnání se současností o technice mluvit - dovolovala točit jen krátké filmy, a skládání kotoučů do dlouhých projekcí se vžilo až po dlouhých letech, kdy si diváci na film zvykli a začali vyžadovat více, než deset - patnáct minut dlouhé epizody. Zpočátku to dokonce byly jen minutové snímky, později se začaly prodlužovat. Zpočátku v jeho filmografii tak najdete pouze krátké dokumenty, jako například přehlídku francouzského námořnictva v Cherbourgu či záběry z náměstí Opery, ale třeba už v roce 1897 natočil Alchymistovy halucinace (L'Hallucination de l'alchemiste) či o něco později Čaroděj, princ a víla (Le Sorcier, le prince et le bon génie, 1900).

Vyvinul řadu trikových metod, mnohé z nich byly využívány - a dodnes využívány jsou, jako například falešné pozadí, dvojexpozice či zastavení kamery - ale některé z nich jsou dodnes nerozluštěné a filmový kouzelník si jejich tajemství vzal s sebou do hrobu.

Le Voyage dans la Lune, Georges Meliés, 01Vedle vlastních fantastických námětů používal i známé literární motivy. V roce 1901 to byl snímek Le Voyage de Gulliver à Lilliput et chez les géants, inspirovaný Gulliverovými cestami, a v roce 1902 jeho nejčastěji citovaný Le Voyage dans la Lune - Cesta na Měsíc. Tento krátký snímek je samozřejmě jen volnou parafrází Verneovy předlohy, jak jinak ani nešlo při omezeném rozsahu. A to ještě první část je velmi civilní a současná. Samozřejmě současná z pohledu Meliése, a jak on už to velmi dobře uměl, navíc i dost parodicky pojatou.

I v těchto beztrikových záběrech projevil vynikající cit pro výtvarnou stránku filmu, které podřídil celé vyznění scén, a v další části ji doplnil o vynikající - na tehdejší dobu - trikové sekvence, které zaujmu i dnes. Vernovu naivitu (dýchatelná atmosféra na Měsíci ap.) doplnil o typicky meliésovské parodickoironizující prvky, a tak vytvořil dílko, které je v porovnání s vernovkami mnohem životnější a dodnes dokáže zaujmout nejen nadšence pro staré filmy.

Le Voyage dans la Lune, Georges Meliés, 02Pavel Dobrovský našel na youtube současnou úpravu tohoto filmečku - nebojte se, není to žádné okolorování nebo nějaká podobná zmatečnost, jen jeden nadšenec přimixoval k původnímu obrazu hudbu, a nutno přiznat, že vybíral velmi citlivě a působivě, zvuk tu doplňuje atmosféru celého snímku, aniž by ji rušil nebo odváděl diváckou pozornost někam jinam. Autor zvukového mixu sáhl po moderní, přesto klidné a výborně laděné hudbě, a snímek rozdělil na dvě šestiminutové části.

Pokud máte ale pocit, že to není ono, zkuste další odkaz tady - opět youtube, pro změnu vcelku, ovšem s břesknou hudbou a anglickým slovním doprovodem, který doplňuje obraz o "neviditelné" informace. Přiznám se, že i když slovní doprovod byl zajímavý, celkový můj pocit z prvního soundracku byl výrazně lepší, a ani některé další odkazy na youtube, které se objevují na stránkách s těmito filmy, mne tak nezaujaly.

Le Voyage dans la Lune, Georges Meliés, 03Nenechte se zmást odlišnými délkami uvedenými u různých verzí uložených na youtube. Dvanáct minut je stejně správných, jako čtyři a něco, které najdete jako stopáž u druhého snímku. U těchto dvou snímků je totiž různá přehrávací rychlost. První je přehráván rychlostí přirozenou, druhý je v porovnání s ním výrazně zrychlený (a také jeho obrazová kvalita je o poznání horší díky vyšší kompresi) - nedokáži však říci, která z obou rychlostí je správná. Správná je možná ta třetí, osmiminutová (odpovídá 25 fps podle údaje na IMDb), na její kvalitě je však poznat, že onen první odkaz zřejmě použil digitálně vyčištěný obraz. Tyhle zmatky ostatně stejně jako různé přehrávací rychlosti nic nemění na kráse, kvalitě a také historickouměleckém významu Meliésova filmu a na tom, že patří ke stálé inspiraci tvůrců fantastických filmů.

pagi


zpět na článek