Tomáš Zdechovský (39 let) je český europoslanec, pedagog, mediální analytik a krizový manažer. Je jednou z mediálně nejviditelnějších tváří KDU-ČSL.
Děkuji, že jste přijal moje pozvání k rozhovoru. V úvodu jsem vyjmenoval vaše hlavní „povolání“, smím-li to tak nazvat. Chtěl bych se zeptat, zdali jako křesťan rozlišujete slova povolání a zaměstnání, protože ta, která jsem jmenoval, jsou vaše současné i bývalé profese...
Ano, rozlišuji to, ale nemyslím, že to má něco společného s vírou. Práce poslance by měla být službou, a tím i posláním pro každého. Jsme voleni jen na omezenou dobu mandátu a kdo to nechápe, měl by zůstat u svého zaměstnání a snažit se vyniknout v něm.
Vy jste jeden z nejaktivnějších českých zástupců v Evropském parlamentu. Myslíte, že právě to vám zajistilo znovuzvolení, nebo to byla prostě mediální viditelnost, kdy například váš stranický kolega a lídr kandidátky se nakonec nedostal, protože jste ho, dá se říci, mediálně zastínil?
O mediální viditelnosti to opravdu nebylo, kampaň jsem měl postavenou na setkávání s lidmi v regionech a na rozdíl od kolegy jsem třeba ani nikdy nebyl v Otázkách Václava Moravce a ani v jediné předvolební debatě. Když se dělaly průzkumy známosti europoslanců, vyšli v tom dokonce kolegové lépe, protože právě víc byli v televizích. Za mnou ale stála opravdu velká řada dobrovolníků a lidí, kterým jsem během mandátu nějak pomohl. Ti nakonec sehráli důležitější roli než všechna média dohromady.
Vy jste se rozhodl, přestože máte ve straně mnoho příznivců, nekandidovat na předsedu vaší strany. Proč jste se rozhodl do tohoto boje nejít?
Těch důvodů bylo víc. První byl, že si opravdu nemyslím, že jde skloubit práci europoslance a předsedy strany. Nejde pak dobře dělat ani jedno a převážila ve mně odpovědnost k voličům. Druhý důvod byl, že jsem byl přesvědčený o kvalitách dalších kandidátů, třetí pak to, že jsem nechtěl zavdávat jakoukoliv příčinu k vnitřním sporům. Pořád totiž platí, že se svým konzervativně-pravicovým a hlavně konstantně eurorealistickým postojem jsem ve straně poměrně rebel a za typického lidovce mě označí málokdo. Navíc myslím, že můj čas ještě přijde, teď je potřeba hlavně podpořit nové vedení.
Jak by se podle vás mohla česká KDU stát obdobou německé CDU, nebo CSU, či rakouské ÖVP? Či má tak odlišné voličstvo a historii, že takové zpodobnění není možné teď, ani v blízké budoucnosti?
Osobně bych viděl inspiraci hlavně u Sebastiana Kurze, a tedy rakouské ÖVP, jde dělat křesťansko-demokratickou politiku s důrazem na zdravý konzervativismus a ochranu tradičních hodnot. Jak už jsem ale řekl výše, nové předsednictvo je v této fázi nutné předně podporovat a dávat tipy spíš interně, nechci proto teď říkat, že něco nepůjde, za mě je možné vše.
Pomohla vám vaše studia politického marketingu k tomu vést úspěšnou kampaň do EP? Mnozí by možná řekli, že to byla spíše vaše one-man show než cokoli jiného.
Skutečně? Snažil jsem se totiž s ostatními maximálně spolupracovat, do regionů jsme jezdili společně a kdo chtěl, s tím jsem dělal společnou kampaň i plachty. Studia mi pomohla spíš v tom, že jsem si vyhodnotil, že nejlepší bude vsadit na tu kontaktní kampaň a vědět to, jak chci dosáhnout výsledku.
Jak konkrétně si představujete jako obhajující evropský poslanec změnu v práci evropských orgánů, nebo vůbec koncept toho, jak by měla fungovat Evropská unie. Co by se mělo zlepšit?
Těch věcí je opravdu hodně a opakovaně jsem to vypisoval ve svých článcích. EU je nyní v mnoha ohledech neflexibilní a ke spoustě věcem přistupuje hodně levicově, protože jejím hlavním nástrojem jsou různé regulace a kvóty. Dalším problémem je, že se v řadě témat uvažuje ideologicky, nikoliv racionálně, kdy fakta jsou to poslední, na co se bere ohled. Komise navíc neumí adekvátně reagovat na nečekané události, o čemž svědčí třeba i reakce na brexit či migrační krizi.
Chyba se hledá všude jinde, jen ne ve vlastních činech, komunikaci, přílišném tlaku na různé fráze a politickou korektnost. V tomto ohledu nezbývá než věřit, že příští Parlament a Komise budou víc konzervativní a pravicově zaměřené, což je ještě stále otevřené. Až budou ale obsazena vedoucí místa a vytvořené koalice, musíme se začít ptát, kde chceme mít EU v roce 2030 a jestli k tomu dojdeme, pokud budeme pokračovat nastaveným směrem. Pak bude nutné udělat důležité institucionální i hodnotové reformy, kdy si umím představit třeba zrušení různých agentur, které už ztratily svou funkci nebo produkují jen agendu pro agendu.
Když pak zrušíme např. agenturu EIGE, neboli Evropský institut pro rovnost žen a mužů, kde jen produkují studie typu Gender v životním prostředí a klimatické změně, Gender v námořních věcech a rybářství nebo Gender a digitální agenda, zbude nám víc času řešit třeba bezpečnost, nové nastavení dotací a podporu spíše výhodných půjček apod.
Vy jste v kampani před evropskými volbami natočil klip, kde jste poodhalil svůj životní příběh. Do jaké míry hrála roli ve vašem úspěchu víra? A čím se podle vás může stát lidová strana v Česku atraktivní i pro nevěřící voliče?
Víra hraje velkou roli, učí totiž to, aby člověk bojoval a nezastavil se u první překážky. Mám to ale nastavené tak, že věřím, že já mohu dokázat to, co chci. Nečekám, až mi věci spadnou „zázrakem“ do klína. Lidová strana se pak může stát atraktivní, když bude skutečně řešit problémy lidí. Nejen ty konkrétní, ale požadovat i systémové změny. Jen někde pumpovat peníze je totiž takové dávání ryb, ne učení rybařit – a my bychom právě měli připravit přístavy a pruty, aby se to lidé sami chtěli učit.
Nebudete jako jeden z nejaktivnějších europoslanců kandidovat na nějakou funkci v EP nebo v Komisi?
Budu usilovat o členství ve výborech a rád bych získal funkci koordinátora v kontrolním výboru, protože odsud půjde navrhnout reformu v oblasti dotací, kde to podle mě momentálně hoří úplně nejvíc. Jinak jak už bylo naznačeno výše, práci europoslance beru jako poslání, proto chci spíš skutečně pracovat, než jen někde sbírat funkce. Nejde sedět na víc židlích.
Jak je zpětně díváte na rozhodnutí vaší strany nejít do koalice s hnutí STAN? Byla to chyba, či naopak slepá ulička?
Za mě to bylo velmi dobré rozhodnutí a být v té situaci znovu, neváhám a udělám to stejně. Pro naše voliče jsme tak mnohem čitelnější a ušetřili jsme si i spousty nervů se spoluprací, která by prostě nefungovala.
Kde se vidíte za deset let? Myslíte, že post europoslance je metou, která je pro vás vrcholem kariéry?
To je ještě hodně daleko a těch možností vidím tolik, že tomu prostě nechávám volný průběh. Vždy mě bavilo podnikání, a je proto velmi pravděpodobné, že se po tomto mandátu vrátím do praxe, abych různé problémy zase řešil z druhé strany a neměl vše jen v politické bublině.
Ptal se Lukáš Tomášek, FB, 1.7.2019