Předseda ODS tvrdí, že nebýt prezidenta Miloše Zemana, už by Andrej Babiš dávno po protestech odstoupil. Žádný plán B ale ODS nemá, ať prý vládne ANO bez Babiše.
Petr Fiala, předseda ODS, poskytl krátký, nicméně velmi poučný rozhovor novinkám.cz. Stojí za to z něj ocitovat pár vět.
Pane předsedo, jaký má opozice plán? Na vyslovení nedůvěry nemá dost hlasů.
Celá debata o plánu B je směšná, rozehrávají ji lidé, kteří buď nechápou politiku, nebo jsou cyničtí. Využili jsme nejsilnějšího nástroje, který opozice má, a to je ústavní právo na vyvolání nedůvěry. Otázka má spíš směřovat na ty, kteří Andreje Babiše drží u moci bez ohledu na zájmy ČR, tedy na komunisty, soc. dem., případně okamurovce. My máme představu jasnou – Babiš se všemi svými problémy nemůže být dál ve funkci premiéra.
A o kus dále:
Demonstrace v roce 1989 vedly ke změně režimu v Československu. Máte pocit, že současné protesty také povedou ke změně?
Stačí, když se změní vláda a způsob vládnutí. To, jak Babiš s prezidentem Milošem Zemanem drží celou zemi jako rukojmí svých problémů. Kdyby nebyl prezidentem Zeman, který Babiše podporuje, jsem si skoro jistý, že by po těch demonstracích premiér odstoupil.
Panu předsedovi Fialovi bych rád připomenul několik maličkostí.
1) Pokud v minulosti odstupovali čeští premiéři uprostřed svého mandátu, bylo to proto, že pykali buď za volební porážku v eurovolbách (Vladimír Špidla), nebo za nejasné financování svého bytu již během své politické dráhy (Stanislav Gros), nebo kvůli zásahu policie na Úřadu vlády (Petr Nečas). Mirek Topolánek pak musel rezignovat proto, že mu poslanecká sněmovna vyjádřila díky přeběhlíkům z ODS a zelených nedůvěru. Na Andreje Babiše nic za dobu jeho působení v politice není, a tak se na něj vytáhly dotace a střet zájmů. Přitom se premiér podřídil českému zákonu a dnes na něj opozice tlačí prostřednictvím „Bruselu“, což je minimálně důvod k pozvednutí obočí.
2) Petr Nečas odstoupil v červnu 2013 v situaci, kdy již byl prezidentem Miloš Zeman (několik měsíců ve funkci). I když se nejprve „cukal“, že neodstoupí, pak rychle změnil názor a podal demisi. Zeman pak místo občanským demokratům předal moc svému oblíbenci a současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi. Sněmovna zavzdorovala, rozpustila se a byly předčasné volby, v nichž ODS totálně propadla. Tento případ jasně ukazuje, že Babiš nepodává demisi nikoli kvůli Zemanovi, ale kvůli sobě. Samozřejmě, Zeman už několikrát slíbil, že by ho v případě vyslovení nedůvěry sněmovnou opět pověřil sestavením vlády a jmenoval premiérem, ale rozhodnutí o demisi by musel Babiš učinit dobrovolně a s tím, že odchází z politiky. Pak by možná byli „milionáři“ spokojeni, ale jen do té chvíle, než by zjistili, že problém leží někde jinde.
3) Všechny problémy Andreje Babiše, o kterých hovoří Petr Fiala, nejsou nic jiného než snaha vyštípat Babiše z politiky, protože opoziční strany nevidí jinou schůdnou cestu jak se dostat k moci. Premiérovy problémy jsou navlas stejné jako problémy Donalda Trumpa - je bohatý a vlivný a „sám sobě kmotrem“, jak jsem se kdesi dočetl. Jiné vlády - Klausova, Zemanova, Paroubkova či Topolánkova - měly své kmotry „utajené“. Babiš pochopil, že pokud chce mít skutečný vliv na nespolehlivé politiky, musí se do politiky sám pustit a shodou okolností vystihl ten správný okamžik krize ODS a dál se vezl na rozkladu ČSSD.
4) Kdyby nebyl prezidentem Miloš Zeman, byl by prezidentem někdo jiný, nicméně je to právě ono krásné slůvko „kdyby“. Zeman vyhrál prezidentské volby a Babiš volby sněmovní. Na tom je založena politická mapa Česka a na „kdyby“ se nehraje. Kdyby nebyl předsedou ODS Petr Fiala, ale například Václav Klaus junior, neměli jsme dnes nejlevicovější vládu s „Venezuelou“ Maláčovou na MPSV. ODS ale Klause vyloučila a zatím se utěšuje tím, že Klausova Trikolóra skončí jako všechny ostatní pokusy o vytvoření nové pravicové platformy.
5) Jestliže opozice nemá dostatek hlasů pro svržení vlády vyslovením nedůvěry, je její politika neúčinná. Svézt do Prahy čtvrt milionů nespokojenců s Babišem není to samé jako představit alternativu. Jisté je, že mezi demonstranty byli voliči různých opozičních stran. Jakmile bychom se jich ale zeptali, co dál po Babišovi a kdo by měl vládnout, zavládlo by mlčení. Babiš je totiž výborný tmel pro nespokojence (lze na něm demonstrovat to nejhorší z období komunismu i kapitalismu za uplynulých 70 let), ale jeho odchod z politiky by vedl k hádkám, kdo se o to vlastně zasloužil a kdo by měl vládnout. Přitom je pravděpodobné, že i další předčasné volby by hnutí ANO s Babišem opět s náskokem vyhrálo a vše by začalo nanovo.
Svou úvahu bych proto zakončil „stylově“. Nebýt Petra Fialy ve vedení ODS, nebyla by u nás nejlevicovější vláda v české historii. Nebýt Jana Hamáčka v ČSSD a Vojtěcha Filipa v KSČM, nevznikla by dnešní vláda ANO s ČSSD s tolerancí KSČM. Sociální demokracie, která dnes ANO bezostyšně vydírá, vidí ve vládě jedinou cestu, jak se zachránit v politice.
Ten, kdo není ochoten hrát s kartami, které mu dali voliči, pak musí trousit svá politologická moudra do celého světa a honit bycha.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz