Neviditelný pes

POLITIKA: Godot přijde

6.6.2019

Úterní Václavské náměstí dokladuje, že jde o začátek konce Andreje Babiše. Jeho PR tým může ještě cosi vymýšlet, ale ono už toho moc není...

Zdá se, že už i voličům Andreje Babiše začíná docházet, že jejich volební favorit není až tak úplně čistý, jak sliboval. Jistě, lze čekat jeden měsíc na překlad psaného textu (to v naší zemi není nikdo, kdo by těch 70 stránek sfouknul za jeden den?), ale nejspíše i Marek Prchal nebude schopen vykouzlit z uvedených slov nic jiného, než co tam čte i průměrně vybavený uživatel jazyka Shakespearova. Že šlo o zneužití (eufemismus slova krádež) evropských peněz. Že nejde o útok na Českou republiku (skvělý výrok), ale o obyčejnou reakci kohokoliv, kdo zjistí, že jeho peníze byly vyplaceny jinak, než bylo určeno. Nadávat na Evropskou unii sice za těchto okolností lze, ale je to obyčejné chucpe.

Je třeba stále opakovat, že Andrej Babiš se stal premiérem v době ekonomického růstu, na němž neměl on sebemenší podíl. Jde o letité kolísání vzestupu a poklesu, provázející kapitalismus od jeho počátků po dnešek. Rozumný hospodář pak v době let tučných dělá zásoby na léta hubená, jak nám koneckonců říká už i Starý zákon. Bohužel se u nás tak nedělo a lze očekávat, že léta hubená zaklepají na dveře a nebude to tak dlouho trvat.

Připustí si v tu chvíli voliči hnutí ANO, že na poklesu jejich životní úrovně měl podíl i Andrej Babiš? Nemá smysl se jim vysmívat, chyby dělá každý a všeobecné otrávení z politiky není jen naším národním specifikem. Je však nutné se z chyb poučit a nedělat je opakovaně. Voliči ANO si musejí tak nějak vnitřně odpustit, že se prostě zmýlili, že heslo ANO bude líp byl sice skvělý marketingový tah, ale s vyprázdněným obsahem. Že úplatky za volební hlas v podobě koblihy u metra, pár stovek k pensi či levnější jízdenka na autobus není to slibované lepší.

Mnozí voliči ANO se ptají, co bude, až nebude Andrej Babiš, jinak řečeno, kdo na jeho místo. Panem Babišem svět nezačal ani neskončí. Jsme tak nějak poznamenaní starými časy, kdy máme pocit, že bez silné dominantní osoby se neobejdeme. Zejména starší generace se tímto fenoménem ne a ne vyrovnat, neboť je v nás zažraná éra pánů Klause, Zemana a nyní Babiše. Zdá se, že potřebujeme ještě tak 10-20 let, až definitivně skončí éra těch politiků, kteří se omočili v komunismu, StB, éra vpravdě dinosaurů a nastoupí ti, kteří nebudou mít ve svém CV členství v zločineckých strukturách. Pak se nepochybně začnou objevovat noví lidé se zcela jiným pohledem na svět, s vizí posunout společnost jinam, než do jejího současného stavu, kdy je rozdělená na poloviny a obě strany odmítají té druhé byť jen naslouchat.

Zdá se, že si to občané začínají uvědomovat. Úterní demonstrace na Václavském náměstí nebyla provázena demolicemi obchodů, násilnostmi či bitkami příznivců a odpůrců, jak je tomu zvykem leckde ve světě. Naopak, vládl v ní typický český humor, což z nás činí celkem ojedinělý národ. A je docela možné, že tam někde mezi dalšími sto dvaceti tisíci lidmi stál někdo, kdo pozorně naslouchal a učinil své životní rozhodnutí.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



zpět na článek