Neviditelný Pes

POLITIKA: Pravicový holub na střeše...

23.2.2019

... a komunistický vrabec v hrsti

Nejvíce času se na sněmu hnutí ANO věnovalo vypichování úspěchů a prezentování záměrů. Došlo také na kritiku vlád, které zde byly před vstupem Andreje Babiše do politiky.

Zároveň ale existovalo jedno tabu: zmínky o komunistech bychom spočítali na prstech jedné ruky.

Asi žádná strana by se nechlubila, že její kabinet drží při životě KSČM. Zvlášť když předáci ANO prezentovali plány cílené na pravostředové voliče především z řad živnostníků a drobných podnikatelů. Šéf Sněmovny Radek Vondráček rovnou hnutí pasoval na konzervativně-liberální. U takového by rudé čmouhy skutečně nikdo nečekal.

Přesto se má tento týden Andrej Babiš s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem potkat a probírat aktuální situaci. Komunisté nedávno pohrozili, že by jejich tolerance vlády mohla skončit – zejména pokud nebude umravněn sociálnědemokratický ministr zahraničí Tomáš Petříček. Vytrvale též tepou ministra dopravy z ANO Dana Ťoka.

K žádným radikálním krokům se však komunisté neodhodlají, tím by sami zúžili svůj vliv, což je po horšících se volebních výsledcích jejich poslední radost. Dokonce ani explicitně nepožadují ministerské rošády.

Zato ale v sobotu výkonný výbor ÚV KSČM nešetřil ostrými slovy na adresu české zahraniční politiky. Zpochybnil její respekt k mezinárodnímu právu i úsilí o mír, naznačil, že se stáváme polokolonií a peskoval Petříčka za politiku, která je podle komunistů v rozporu s českými národními zájmy. Projevuje se to podle nich ve vztahu k Ukrajině či Venezuele.

Došlo ovšem i na domácí otázky. Jen těžko říct, jestli zrovna kritika tendencí privatizovat část Českých drah nebo strašení vlivem nadnárodních korporací je něco, co by Babiše znepokojilo.

Zároveň ale komunisté přicházejí s návrhy, jak posílit příjmy státní kasy. Zmiňují sektorovou daň nebo zdanění hazardu. V prvním bodě u hnutí ANO narazí, ve druhém se ale s Babišovými představami protnou. Takže se ze schůzky předsedů nejspíš vylíhne nějaký ten kompromis.

ANO totiž může stokrát pošilhávat po průniku s programy pravicových uskupení, jež parně budou po příštích sněmovních volbách silnější než levice. Dnes Babiš nikoho lepšího než sociální demokraty a komunisty po ruce nemá.

A může být vděčný, že se tyto dvě levicové odnože proti němu nesjednotily v prosazování takových ekonomických a sociálních priorit, které by se zájmů voličů dotkly víc než laciná gesta typu zdanění finančních náhrad u církevních restitucí.

V dlouhodobém horizontu se ovšem může koketování s komunisty ukázat jako koule na Babišově noze. Kdyby jednoho dne vyjednával o spolupráci s pravicovými stranami, jistě mu připomenou, jak se na sněmu ANO jeho staronový první místopředseda Jaroslav Faltýnek chlubil, že když je potřeba, s babišovci hlasuje KSČM či Okamurova SPD a jindy zase ODS.

Politická nevěra, ba bigamie není zrovna poznávacím znakem konzervativně-liberální strany. Holporty s okrajem politického spektra nadto mohou Babišovi škodit na evropské půdě.

Evidentně si tato rizika uvědomuje. Když Vojtěch Filip nedávno pustil do médií informaci, že s ním premiér hovořil o střídání ministra Ťoka, nejspíš v průběhu března, tvářil se Babiš, že předsedu komunistů snad ani nezná.

Jenže spolupráce s pravicí, k níž by přední byznysman měl mít logicky blízko, je toliko tučným holubem na hodně vzdálené střeše. To se pak může hodit i opelichaný a krotký komunistický vrabec pevně svíraný v hrsti.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek