Babišova druhá vláda získala v půlce července důvěru Sněmovny. S důvěrou občanů v politiky a politické strany je to ale stále nahnuté.
Když Centrum pro výzkum veřejného mínění v červnu jako každý rok nechalo respondenty oznámkovat konkrétní politické aktéry, získali všichni zhruba trojku. Prezident Zeman, hnutí ANO a premiér Babiš téměř čistou, komunisté, SPD a lidovci se už blížili spíš čtyřce.
Šlo by teď sáhodlouze rozebírat, co to znamená. Jasné je, že se v hodnocení politiků a stran různé skupiny společnosti vyvažují. Někdo fandí současným vládcům a odepisuje opozici, u dalšího to je naopak. Není zde prakticky žádný lamač srdcí napříč elektorátem.
Když se podíváme na žebříčky stranických preferencí, vidíme, že se od loňských voleb proměňují jen málo. Například z posledního volebního modelu agentury Median vyplývá, že by ANO opět získalo 30 procent hlasů. Druhá by byla ODS se 14 % a třetí Piráti s 11,5 %. Přestože jsme v uplynulých měsících absolvovali spoustu politických konfliktů, s občany to skoro nehnulo.
Přitom erupce nekončí. Sněmovní schůze, kde se stvrzoval osud vlády, přesněji slovní přestřelka mezi šéfem poslanců TOP 09 a premiérem, vyústila v oficiální žádost Miroslava Kalouska o Babišovu omluvu. Vadí mu, že byl častován výrazy jako „ožrala“ a „zloděj zlodějská“ a že byl dán do souvislosti se smrtí vojáka, který zemřel při seskoku padákem v době Kalouskova angažmá na ministerstvu obrany. Pokud se nedočká Babišova pokání, je připraven jít k soudu.
Obávám se, že právě toto pojetí politiky, které oba pánové předvádějí, když na sebe pohlédnou, stojí za skepsí ve veřejnosti a za nahlížením na poslance, senátory a ministry skrz prsty. To, že Babiš je přesto žádanější než Kalousek, se dá potom přičíst jeho vlídnému a konstruktivnímu vystupování směrem k občanům. Jistě je za tím kus marketingu a přetvářky, ovšem nebuďme tak pyšní, abychom každý projev empatie zaměňovali za populismus.
Lidé očekávají, že politici se budou zajímat o jejich každodenní starosti – například když ztratí práci nebo střechu nad hlavou. Někomu stačí jejich účast a lítost, většina ale přivítá snahu o nápravu poměrů. S tímto vědomím Andrej Babiš navázal komunikaci s klienty společnosti H-System vystupujícími pod hlavičkou bytového družstva Svatopluk, kteří prohráli bedlivě sledovaný soud a mají se vystěhovat.
Verdikt Nejvyššího soudu je pravomocný. Neplatí proto námitka, že by politici neměli ovlivňovat soudce. Tady už není co ovlivnit. Dá se jen pomoci konkrétním rodinám a uvažovat o zkvalitnění legislativy, aby více chránila poctivé občany před následky spekulací podvodníků.
Babiš v neděli do obce zamířil a v pondělí se už předvedl v roli mediátora mezi konkurzním správcem a horoměřickými obyvateli. Neslibuje jim nesplnitelné, ale nabídl pomoc a možná i kousek naděje. Udělat by to měl každý trochu citlivý premiér. Ve druhém sledu pak můžeme sledovat, jak se to – nejen - v Horoměřicích projeví ve výsledku hnutí ANO v podzimních komunálních volbách.
Politika je sice soutěž idejí a programů. Aby dokázala elektrizovat voliče, ale potřebuje i svůj lidský, emotivní rozměr. Dokud na to nebudou naši volení zástupci myslet, na lepší známku než trojku to nedotáhnou.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus