Volební kampaň AntiZeman pokračuje s nezměněnou silou i po volbách. Není to žádné překvapení, zejména po zkušenostech z minulého klání s předchozím knížecím protikandidátem i následných pěti letech naplněných pravdou a láskou našich elit a představitelů kulturní fronty. Jak pravil režisér Hřebejk: „Zemana volila rudá a hnědá prasata!“ Bylo třeba zachovat se pokrokově a tisknout červené karty či házet vajíčka, přitom však zdůrazňovat, že protistrana hraje na nízké emoce, zatímco její konstruktivní oponenti apelují na rozum.
Věcných argumentů mnoho nepřibylo, a tak se i dnes hodí cokoli jiného, zejména pak to, co spolehlivě zapůsobí na ony nenáviděné nízké emoce. Vítězoslavně se národu ukazuje, kdo se kde po vítězném klání opil a popral, aby se mohlo zvolat: „Podívejte se, co ten Ovar zase provedl!“ A to bez ohledu na skutečnost, že nenáviděný Ovar byl v tu dobu i se svojí ochrankou již dávno pryč.
Ale nezlehčujme to - blb, co se nechá vyprovokovat jako malý kluk, je jistě šťavnatým soustem pro média a výhrou pro ty, kteří se za každou cenu snažili nějakou tu senzaci ulovit či vyrobit. Budiž nám tedy ukázkou, čeho se vyvarovat.
Také není nutné voliče Jiřího Drahoše odsuzovat nebo jim dokonce nadávat do kreténů. Vezměme pouze na vědomí, že mu uvěřili. Jemu samotnému, jeho týmu, poradcům a imagemakerům i tomu, že by byl snad ochoten hájit naše národní zájmy. Časem si třeba vzpomenou, o čem byla Kroměřížská výzva, nebo se dokonce dozvědí, kdo je to George Soros a jeho Open Society Found. Že ne? Tak jim to můžeme nějakou nenásilnou formou sdělit. A hlavně při tom moc netlačit!
(autor je publicista, rocker a dobrodruh)