Tak nás čeká jednání o důvěře, či spíše v tomto případě o nedůvěře vlády, která si pro ni dojde, či spíše ani nedojde do Poslanecké sněmovny.
Vláda řádí v personálních otázkách jak morová rána v Praze. Jenže: to je běžný politický a parlamentní povolební provoz a ten humbuk kolem svědčí o tom, že česká politika je zapouzdřená a kluci a holky mají na starosti hlavně ukázat, že kašlou na druhé, ukázat svaly, šermovat slovy a v některých případech přímo pindit. Je to taková veselá holota, které bych zakázal alkohol v parlamentních bufáčích a když ne, tak bych alespoň zdražil dostupnou drogu na ceny běžné v restauracích mimo parlamentní rezervaci. Náš premiér o důvěru v tomto kole prakticky nežádal a tentokrát to říkali všichni a měli pravdu. Na o co?
Chování Andreje Babiše a Jana Faltýnka je opravdu trapné. Je to šaškárna a nepodaří se to vylepšit žádným PR, i kdyby PR týmu šéfoval Merlin Čaroděj. Je neuvěřitelné, jak lhavý Andrej Babiš je, a jeho kolovrátek o účelovkách se již rozšířil i do Bruselu. Skoro si myslím, že hledá ve svých složkách nějaké, co pasují na lidi z OLAFu. A co OLAF? OLAF to ví? Má strach? Ještě že nemají ti lidé z OLAFu pole, to by mu ho ojeli premiérovi ostří hoši Roundupem, jehož použití bylo pravděpodobně za těmito účely také prodlouženo. Když ti dva uličníci jsou si tak jistí svojí nevinou, pak nechápu, proč tak kopou a nevydají se spravedlnosti. Já jim klukům rozumím, mají spravedlnost už čtyři roky v rukách jednoho svého vydařence, a tak prostě logicky nedůvěřují. A to tak, že nikomu jinému než sobě. A to ještě kdo ví jestli.
Ale to vše, co jsem ve zkratce napsal, není důvodem k tomu, abychom se rozčilovali, nervovali nebo nedej Bože propadali panice. To nechme citlivým jednotlivcům z řad politiků z Demokratického bloku (zkráceně Débé), věčně rozjitřeným umělcům, držícím jako obvykle mezi natáčením reklamních hovadin a účastí na různých televizních šaškárnách palec na tepu doby, a hlavně buldozerům z Reflexu, kteří se kvůli Babišovi, ale také kvůli presidentu Zemanovi prakticky klidně nevyspí již nejméně poslední rok.
Volby jsou přede dveřmi a média z mainstreamu a talibanci z FORUM24 (jen namátkou) bojují proti Zemanovi všemi prostředky, u posledně jmenovaných už hodně za hranou. Není důvodu nevěřit Zemanovi, že je má za hnůj. Je to prostě tak, ti lidé ztratili dávno soudnost. Kdo není „jejich“, je nenáviděn a s ním všichni, kdo by Zemanovi přiznali byť jen zrnko dobrého. Už nejde o novináře, jde o guerillové pouliční bojovníky pera (spíše klávesnice PC, protože psát rukou již neumí), kteří nechápou, že pokud máme hovořit o demokracii, máme si názory vyměňovat, nikoli potírat jak názory, tak sebe navzájem. Škoda mluvit, škoda psát. Tak jen jedno jediné: mezi kandidáty jsou nejméně tři, kteří jsou politiky či jimi byli, a jelikož president republiky není od toho, aby hladil dětské hlavičky, stříhal pásky a spojoval nespojitelné, pak soudím, že je dobré volit politika do funkce presidenta republiky. Je to funkce navýsost politická a ten, kdo ji bude vykonávat a s ní funkci vrchního velitele ozbrojených, musí být politikem s názorem. Jasným ve smyslu „tady stojím, toto říkám a takto jednám“. Basta cosi. Kandidát, který chce být presidentem všech, nebude presidentem nikoho, leda tak sebe. Tak volme s chladnou hlavou a bez emocí. Mým presidentem byl například i Václav Havel, i když v domácí politice byl otřesný a slabý, a bude jím i ten, kdo bude zvolen, i když ho nebudu muset. Jak prosté.
Ani kvůli Andreji Babišovi a důvěře či nedůvěře jeho vládě (Vláďa nás nerozhází nikdy), ale ani kvůli volbě presidenta se hned nevěšme. To ať udělá třeba Mirka Němcová, kterou nejspíš švihne soudě podle jejího úprku z komického mandátového a imunitního výboru. K toho pochopení připomínám drobnou noticku z deníku Franze Kafky z 1. 8. 1914: „Dnes začala válka. Odpoledne plovárna.“ Tak nějak tak.