Neviditelný Pes

POLITIKA: Kdy nastává ústavní puč?

19.12.2017

Po výroku prezidenta Miloše Zemana, který předminulý čtvrtek prohlásil v TV Barrandov, že vláda bez důvěry parlamentu je plnohodnotná, což zopakoval při středečním jmenování vlády, a může podle něj dělat jakékoliv kroky, a to včetně personálních změn, a po výroku premiéra Andreje Babiše, že jeho vláda „bude makat i bez důvěry“, se objevily výroky odborníků, v nichž zaznělo i obvinění z ústavního puče.

Jenže zatím jde jen o verbální vyjádření, která ještě nenaplňují skutkovou podstatu takového obvinění. Přesto je ale třeba být na pozoru. Jedno je evidentní: Andrej Babiš předložil občanům - poté, co de facto prohlásil „Věřte mi, já za vás všechno zařídím“ - novou společenskou smlouvu.

Právní filozof Jiří Přibáň si Babišova slova vykládá tak, že „nový premiér se zavazuje zbavit občany politiky jako takové s tím, že ji nahradí technokratickou vládou, která se nebude řídit ideologií, ale zdánlivě nepolitickými principy maximálního zisku a účelnosti.“

Taky bychom mohli říci: Namísto dodržování ústavy a základních práv přichází s obecným slibem sociální reformy, jejímž základním smyslem je omezit sociální dávky a zavést tržní logiku do veřejných služeb, jako je zdravotnictví.

Přibáň dodává: „Je to podobné Orbánovu slibu vytvořit národní stát založený na práci, i když tento odvrat od ústavní demokracie u nás nemá tak silné nacionalistické rysy.“

Problém je v tom, že vláda bez důvěry parlamentu, který jí dává dle ústavy legitimitu, představuje jen provizorium, a proto by z logiky věci neměla dělat žádná zásadní rozhodnutí, zvláště ne ta, která svým významem překračují volební období. Hovoří o tom i nález Ústavního soudu z roku 2010, podle něhož se má taková vláda chovat velmi restriktivně, jinými slovy omezeně.

Rozhodně ale vláda nemůže bez důvěry vládnout po celé období, i když přesně její existenci nelze vymezovat, neboť schvalovací a vyjednávací procedury představují živý mechanismus, který se dá těžko ohraničit přesnými termíny.

Pokud by však skutečně vláda, která nemá legitimitu, se ji nesnažila získat a dělala závažné kroky, bylo by možné podle profesora Přibáně hovořit o vyhlášení faktického ústavního převratu v zemi, který by byl maskován kreativním výkladem ústavy, jak toto jednání pojmenoval prezident.

Když se ale vítězi voleb nepodaří sestavit koaliční vládu, která by získala důvěru Sněmovny, vedlo by to k předčasným volbám, kdy platí tvrdé pravidlo: Kdo takové volby vyprovokuje, prohraje. Voliči ho potrestají za neschopnost.

Kdyby přesto k předčasným volbám nedošlo, v důsledku by to znamenalo definitivní demontáž první České republiky, která trvala od roku 1993 až do roku 2017. V tom případě by měl zasáhnout Ústavní soud.

(Psáno pro ČRo Plus)

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel



zpět na článek