Před volbou předsedy poslanecké sněmovny proběhla diskuse, v níž měl hlavní slovo Miroslav Kalousek. Útočil, rozporoval a nebral si žádné servítky. Stal se nekorunovaným králem takzvaného Demokratického bloku.
Ten, kdo sledoval další díl ustavování poslanecké sněmovny, měl opět jako na talíři servírované předpovědi dalšího politického vývoje České republiky. Tím, kdo nám všem „otevíral oči“, byl Miroslav Kalousek. Vcelku po právu se ustavenému Demokratickému bloku čtyř stran začalo říkat blok Kalouskův. Volba předsedy poslanecké sněmovny to dramaticky ukázala.
Vraťme se proto o čtyři neděle zpět k čerstvě známým výsledkům voleb. Každý soudný člověk v této republice musel pochopit, že Hnutí ANO vyhrálo s obrovským rozdílem a ostatní strany, snad jenom s výjimkou ODS, SPD a Pirátů, dopadly doslova mizerně, že v Česku nemůže vzniknout vláda bez Hnutí ANO. Bylo navíc ihned zřejmé, že v případě sabotáže ze strany poražené pravice má Andrej Babiš a jeho ANO potenciálně velmi silné spojence v SPD a KSČM.
Protože takzvané demokratické strany jednoznačně vyloučily možnost spolupráce s Babišem v jakékoliv vládě, kde by byl premiérem, byly základní dohody o orgánech poslanecké sněmovny vytvořeny po dohodě ostatních stran, které jednání s Babišem nesabotovaly. Miroslav Kalousek, potažmo jeho „zástupce“ Petr Fiala, mohou stokrát opakovat, že je k jednání nikdo nevyzval. I kdyby to byla pravda (jako že není), svým „tvrdým“ postojem se česká pravice vmanévrovala sama do pozice, kdy její názor nikoho z ANO nezajímal.
Ještě před volbou předsedy poslanecké sněmovny se Miroslav Kalousek pokusil vyprovokovat kandidáta na předsedu poslanecké sněmovny Radka Vondráčka k vyjádření o vydání Andreje Babiše ke stíhání. Několikrát s otázkou na Vondráčka vystoupil s faktickou poznámkou, a dostalo se mu prosté odpovědi - Vondráček žádost Kalouska naprosto s klidem ignoroval.
Po oznámení výsledku hlasování pak Kalousek opět vystoupil s tím, že zvolení Radka Vondráčka „otevřelo cestu“ k vládě bez důvěry poslanecké sněmovny. Pohádal se kvůli tomu i s Piráty, když použil příměr, že když „prší, tak prší“.
Televizní záběry na dalšího „demokrata“ Pavla Bělobrádka pak ukázaly, že je výsledkem hlasování evidentně znechucen. Bohužel pro takzvaný Demokratický blok, zhodnocení jeho politiky vystihl předseda poslanecké klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Na dotaz Hospodářských novin suše konstatoval - Hospodářské noviny jsou v majetku pana Bakaly a panu Bakalovi se nelíbí výsledek voleb. Bylo to na otázku HN, zda si poslanecká sněmovna zaslouží, aby její mandátový a imunitní výbor vedl komunista Grospič. A opět lze jen pro lidi s kratší pamětí připomenout, že Vojtěch Filip - spolupracovník StB a předseda KSČM - vykonával funkci místopředsedy poslanecké sněmovny od roku 2002 do roku 2010. Vadilo to tehdy někomu z „demokratických“ stran? Tak jaká vlastně vznikla sněmovně újma, když se komunista stal předsedou mandátového a imunitního výboru?
Ještě rozeberme Kalouskovu tezi, že Vondráčkovým zvolením se otevřela cesta k vládě Babiše bez důvěry poslanecké sněmovny. Nevím, odkud bere Kalousek tak velkou jistotu. Naopak, vše, co se ve sněmovně v den voleb jejího předsedy dělo, vyhodnocuji tak, že už první vláda Andreje Babiše s velkou pravděpodobností důvěru poslanecké sněmovny získá. Jde jen o to, zda se bude hlasovat rukama, nebo nohama. Pokud ze sálu odejde dostatečný počet poslanců, může vláda získat důvěru jenom hlasy poslanců za ANO.
To nejzajímavější, alespoň z pohledu Miroslava Kalouska, jsem si nechal nakonec. Jak dopadne hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka na plénu, není sice naprosto jasné, nicméně nelze vůbec vyloučit, že ANO, SPD a KSČM se nakonec v důsledku „nových skutečností“ rozhodnou Babiše i Faltýnka ve sněmovně udržet. Tak čtu volební výsledek už dlouho, totiž od jeho oznámení. Chápu, že by podle přání velké části „publika“ měl jít Babiš sedět. Tím by ale získal další kvalifikaci, a to rovnou na prezidenta.
www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz