Neviditelný pes

POLITIKA: Prezidentova neúnosná kreativita

9.11.2017

Názory nemění jen hlupák, ale nesmí to být změna účelová. Prezident podporuje vznik menšinové vlády a současně obhajuje nárok vítězného hnutí ANO na post předsedy Poslanecké sněmovny. Přitom sám v dobách své parlamentní kariery nic jiného než opozičního předsedu PS nezažil. Sám jím byl od roku 1996, za menšinové vlády Václava Klause a za jeho menšinové vlády od roku 1998 naopak Poslanecké sněmovně předsedal Václav Klaus. Ani argumentace vysokým procentem získaných voličských hlasů neobstojí, protože v roce 2006 kdy ODS získala ještě o šest procent více hlasů, než nyní hnutí ANO, za menšinové vlády Mirka Topolánka, stál v čele PS opoziční sociální demokrat Miloslav Vlček.

Lze uzavřít, že v novodobé historii České republiky neměla nikdy strana premiéra menšinové vlády současně předsedu Poslanecké sněmovny. Co se stalo, že nyní má být tato tradice porušena a prezident bezskrupulózně pléduje za vládu jedné strany, prosazuje pro ni všechny tři pokusy o sestavení vlády umožněné ústavou a vyhrožuje jejím neústavním vládnutím po celé funkční období sněmovny i v případě, že nezíská její důvěru? Tři pokusy bez podmínek, když v minulosti požadoval pro jmenování premiéra sto jeden podpis poslanců, dokonce notářsky ověřených? Z ústavy nadstranický, přímo volený prezident otevřeně podporuje marketingový projekt multimiliardáře s komunistickou minulostí na totální ovládnutí exekutivy v této zemi! S Babišem ho pojí dlouhodobé „obchodní“ vztahy z doby jeho premiérování, kdy mu nabízel prodej petrolejářského gigantu Unipetrol a nakonec mu umožnil z tohoto obchodu bez ztrát vycouvat!

Ve věci řízení Poslanecké sněmovny nutno zmínit i osobu kandidáta ANO na tuto funkci, Radka Vondráčka. Ten nezapře profesi advokáta, kterou osvědčil při argumentaci proti vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnky k trestnímu stíhání, a to už ve funkci místopředsedy sněmovny. Co je ale dovoleno advokátovi, není dovoleno třetímu nejvyššímu ústavnímu činiteli po prezidentovi a předsedovi Senátu. O jeho objektivním řízení sněmovny a zejména jejího organizačního výboru lze proto s úspěchem pochybovat.

Za této situace je s podivem lehkost strany co do počtu získaných hlasů voličů třetí, strany Pirátů, s jakou podporují do čela sněmovny kandidáta ANO, se kterým nechtějí vládnout, ani jeho vládu tolerovat. Přitom jejich nárok na místopředsedu sněmovny je s ohledem na jejich volební výsledek stěží zpochybnitelný a o obchod něco za něco tedy pravděpodobně nejde.

Lze jen doufat, že po nadcházejících volbách dojde na Hradě k výměně a nový prezident se takovéhoto nepřípustného protekcionistického chování zdrží.



zpět na článek