Neviditelný pes

POLITIKA: Nastává soumrak komunistů?

3.11.2017

To už musí být něco extra vážného, aby čeští komunisté svolali mimořádný sjezd. Také se zdálo, že Vojtěch Filip je jejich předsedou až na doživotí. Prostě takový rudý pontifikát.

Jenže letos udělali nejhorší volební výsledek od roku 1921, takže se i jejich ledy hnuly. Filip oznámil odchod z funkce a hledá se jeho nástupce.

Bude to obtížné. Když si odmyslíme krvavou minulost komunistů a jejich svérázný výklad demokracie, tak si přiznejme, že se za 25 polistopadových let stali sněmovním inventářem, který je zašlý a kýčovitý, ale ovzduší příliš neotravuje. Větší problém je, že blokují parlamentní křesla, poněvadž o vládní spolupráci s nimi nikdo nestojí. Jinak plní roli skanzenu, na kterém dětem ukazujeme, do jakých podob může zmutovat levicová politika.

Dnešní komunisté jsou spíš konzervativní než revoluční a spíš národovečtí než internacionalističtí. Jejich izolacionalismus je dokonce dovedl k nápadu vyvázat nás ze spojeneckých smluv, které zajišťují bezpečnost České republiky.

Sice straší všemi možnými nebezpečími vůkol, jedním hlasem ale absurdně dodávají, že všechno by vyřešila naše neutralita. Jsou též nabroušení na neziskovky a nejeden jejich člen si chladí žáhu na těch nejslabších, kteří jsou na sociálních dávkách a kteří prý ukusují z krajíce řádných občanů.

Jenže v těchto vodách úspěšněji loví Tomio Okamura. Protestní strany 21. století vypadají jinak než kdysi. Buď jsou výrazně nahnědlé, nebo nabízejí dynamický a pro levicové aktivisty atraktivní program jako Syriza v Řecku nebo Podemos ve Španělsku.

Takovou stranu u nás ale nemáme a nalevo od sociální demokracie nalezneme jen KSČM, jejímž happeningem je leda položení kytice ke Gottwaldově hrobu nebo nevkusné zpochybnění justiční vraždy spáchané na Miladě Horákové.

Přitom v komunistických řadách jsou i mladší, stalinismem ani normalizací nezatížení členové. Jenže ti se většinou na komunální úrovni snaží aplikovat manažerské postupy při řešení problémů a ideologií se příliš nezatěžují.

Je typické, že Vojtěch Filip také není žádný táborový řečník či programatik. To už spíš pragmatik, jemuž výborně jdou parlamentní procedury. Komunistickým poslancům nelze ani vyčítat lenost při sněmovním schůzování a předkládání zákonů. Leč teď se občanům zachtělo čipernějších kabrňáků – z ANO, SPD nebo středově se definujících Pirátů.

A koho může nabídnout KSČM? O předsednickou funkci si říká dosavadní partajní dvojka Josef Skála. Na rozdíl od Filipa je tvrdý ideolog. Nebojí se polemizovat a ví, že se komunisté musejí přiblížit mladým. Sám vedl Mezinárodní svaz studentstva. Jenže to bylo před čtvrtstoletím – a tehdejší omladina je ta tam. Té dnešní musí připomínat muzejní kousek.

Spekuluje se též o ambicích Oldřicha Bubeníčka. Je jediným rudým hejtmanem - a celkem oblíbeným. Působí technokraticky a má výsledky. Zaujme ale i mimo Ústecko?

Globální rozhled by měla Kateřina Konečná. Je mladá, daří se jí coby europoslankyni a umí obratně formulovat zahraničněpolitická stanoviska. Ovšem sama se nikam nedere. Stejně tak Jiří Dolejš, nejuznávanější politik z řad KSČM. Působí jako rovný chlap. Ale jelikož smýšlením komunistické mantinely v lecčems překračuje, nebyl by favoritem.

S oslabením pravo-levého střetu v politice dost možná nastává soumrak komunistů. Stará doba minula a nová jim moc nesedí. Kde létají digitální data, oni šustí lejstry. A na politické obloze střídají papírové draky takoví, kteří chrlí i nebezpečný oheň.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek