Podrobný popis případu korunových dluhopisů a ministra financí Andreje Babiše máme k dispozici. Už jsou známy detaily příběhu, jak vůbec mohlo dojít k tomu, že Agrofert v roce 2012 vydal dluhopisy za tři miliardy, ze kterých nemusí jejich vlastník Babiš danit výnosy, není tedy třeba nic nového zjišťovat.
Jde však o to, jak celý případ hodnotit, jestli se Babiš a vedle něho mnozí další podnikatelé tímto postupem dostali do kolize s právními předpisy českého státu. Dnes lze ve veřejném prostoru najít různé odpovědi, které se obvykle řídí podle politické sympatie.
Podle strany, jejímž představitelem je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, šlo o nepřípustnou optimalizaci daní, za kterou by měla finanční správa doměřit daň. Odpůrci tohoto názoru v čele se samotným Babišem, který je současným ministrem financí, zase tvrdí, že šlo o operaci, kterou umožňovaly tehdejší zákony. Agrofert ani jeho majitel se tedy ničeho nedopustili.
S tím si běžný občan z principu nemůže vědět rady. Případ je sice jednoduchý, rozhodnout mezi dvěma právními výklady však může pouze právník. Stejné je to s ekonomickým rozměrem případu. Lze považovat za přiměřený šestiprocentní úrok za půjčku podnikatele svému podniku, tak zní otázka, kterou laik opět nedokáže zodpovědět tak, aby odpověď mohl sám brát vážně.
Bylo by tedy možné vyhlásit konkurs na dostatečně uznávanou autoritu, která by rozhodla, jestli to bylo při vydávání korunových dluhopisů všechno podle zákona. Přesněji řečeno, firmy emitující dluhopisy se zákona držely jistě, není jen jisté, jestli právní normy nezneužily k získání daňové výhody.
Ani hledání této autority však není složité. Pokud byl o daňový výnos někdo připraven, pak nepochybně český stát, který má dostatečnou pravomoc rozhodnout o tom, jestli k této ztrátě došlo. Státem v tomto případě není současný ani bývalý ministr financí, tím je zcela jistě Generální finanční ředitelství, přesněji řečeno Specializovaný finanční úřad, který má na starost daně velkých koncernů.
V tom se zřejmě skrývá jádro celého případu s korunovými dluhopisy. Finanční správa podléhá ministru financí, tím je v současnosti Babiš, a právě jeho i firmu z jeho svěřeneckého fondu by museli berní úředníci kontrolovat.
Kontrolou se nemyslí, že si daňový úředník projde nějaké papíry, ale postup, při kterém povede daňové řízení s ohledem na to, jak forma či podnikatel zacházeli s korunovými dluhopisy. Při tomto správním řízení může oprávněný státní úředník rozhodnout, že došlo k nedovolené optimalizaci a případně doměřit daň.
K daňovému řízení nedošlo v případě Agrofertu ani u dalších zhruba 500 firem, které korunové dluhopisy vydávaly, o tom svědčí výroky šéfa finanční správy Martina Janečka. Sice tvrdí, že nějaké kontroly u těchto firem proběhly, výslovně však uvádí, že zneužití zákona v případě dluhopisů zkoumat ani nemohly.
Existuje tedy jediný důvod, proč ještě nemáme dostačující odpověď na otázku korunových dluhopisů Agrofertu. Finanční úředníci tvrdí, že nemohou kontrolovat firmu, která patří do svěřeneckého fondu jejich šéfa. Pro hodnocení obecných souvislostí či politických rozměrů případu však už tuto odpověď ani nepotřebujeme.
Vysíláno 28. dubna 2017 na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus