Těžko chtít homogenizaci EU jen v jedné oblasti
Hájí-li premiér Sobotka český zájem na kvalitě dovážených potravin, na pohled neriskuje vůbec nic. Pokud český (slovenský, polský a maďarský) zákazník kupuje stejné zboží nadnárodních potravinářských firem ve stejném balení za stejné ceny jako zákazníci v Německu či Rakousku, ale kvalita je nižší, něco tu smrdí. Populista by mluvil o aroganci západu Evropské unie vůči „ušmudlanému východu“. I eurofederalista by těžko hledal argumenty na obhajobu dvojího metru. Týž názor jako Praha hájí i Bratislava, Varšava a Budapešť. Proto se včera sešel mimořádný summit visegrádské čtyřky, aby řešil společný postup. Máme tomu tleskat? Odpověď není tak zřejmá, jak by se mohlo zdát.
Za prvé nejde o podvod. Zákazníci ve státech V4 sice kupují nižší kvalitu ve stejném balení, ale to je stejné jen grafickou úpravou. Teprve kdyby se na obalu zboží falšovaly analytické údaje, dalo by se mluvit o podvodu formátu Dieselgate. Takhle je to nanejvýš matoucí či demagogická praxe.
Za druhé se blíží summit celé EU v Římě (25. březen). Právě k němu Jean-Claude Juncker zveřejnil bílou knihu Evropské komise zvažující varianty vývoje po brexitu. Pro běžné voliče je to téma dosti abstraktní, ale právě spor o kvalitu dovážených potravin mu dává srozumitelnější ráz.
Tím se dostáváme k bodu třetímu. Státy V4 ve věci potravin apelují na rovnost, ba homogenizaci EU. Pravidla musí platit pro všechny stejně, že. Přitom každý ví, že právě státy V4 se brání unijní homogenizaci, pokud jde o společná pravidla azylu, přijímání migrantů či běženecké kvóty.
Úhrnem: má smysl posilovat homogenizaci v jedné oblasti, odmítáme-li ji v oblasti jiné? „V EU musí být jedna kvalita potravin pro všechny, a to ta nejvyšší,“ řekl před poradou ve Varšavě premiér Sobotka. Jako bychom slyšeli politiky typu Jeana-Clauda Junckera či Martina Schulze, když hovoří ve stylu: „V EU musí být jeden standard vztahu k migraci z Blízkého východu, a to ten nejvyšší.“
Otázka zní: budou státy V4 schopné prosadit homogenizaci v kvalitě potravin a přitom vzdorovat tlaku na homogenizaci ve vztahu k migrantům z Blízkého východu? Pokud ne, mohly by po sobotkovsku uvažovat i takto: západ EU nás „ojebává“ v kvalitě potravin, my ho zase „ojebáváme“ ve vztahu k migrantům. Bylo by zajímavé vědět, kolik občanů východu EU by na tuto transakční úvahu přistoupilo.
LN, 3.3.2017