Neviditelný pes

GLOSA: Referendum

15.3.2016

A je to tady. Naše vláda se ústy ministra Jiřího Dienstbiera vyslovila ke svému návrhu ústavního zákona o obecném referendu. Pan Dienstbier se k tomu zákonu vyslovil takovým způsobem, že i mně – příznivci referenda – vstaly hrůzou vlasy na hlavě. Vlastně mě to ani nepřekvapilo, od pana Dienstbiera již nic dobrého nečekám. Samozřejmě nešlo nepomyslet i na vlka a na kozu.

Nebudu tady s dovolením vypisovat „perly“, které pan ministr pronesl. Přečtěte si článek sami, je krátký. Já se chci podělit o několik svých postřehů.

Způsob nastavení o čem můžeme a nemůžeme hlasovat – o kvótách nebo o uprchlících všeobecně hlasovat nemůžeme – je k vzteku. Potvrzuje se, že tato vláda skutečně naši zemi směrem ke „Švýcarsku“ posunout nechce. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na referendum o omezení imigrace z EU ve Švýcarsku. Švýcarští občané v referendu rozhodli, že chtějí omezit imigraci z EU a švýcarská vláda následně oznámila, že pokud se jí s Evropskou komisí nepodaří dohodnout, tak splní přání svých občanů i přes nesouhlas Bruselu bez ohledu na uzavřené smlouvy. Jak propastný rozdíl!

Hrozně mě zklamal i výběr sedmi praktických příkladů, na co by se podle pana ministra mohlo referendum použít. To jsou pro mě zástupné problémy. Vzpomněl jsem si na vtip, kdy muž říká: „Já řeším pouze podstatné věci, jako je například vládní krize v Tchaj-wanu. Všechny ostatní, nepodstatné věci řeší moje žena.“ To je ale samozřejmě věc názoru, každý může považovat za důležité něco jiného.

V roce 2017 u nás budou volby do poslanecké sněmovny a s nimi bude příležitost nějaké referendum uspořádat. Souhlasím s Astonem, že ptát se nás občanů na komplexní a složité věci typu zavedení EET je hloupost. Přesto si myslím, že i přes svoji potenciální nebezpečnost se referendum může stát nástrojem, který může pomoci přivést lidi zpět k zájmu o politiku a o věci veřejné. Referenda o místních problémech i o celonárodních otázkách by podle mě mohla sehrát pozitivní roli. Nemít možnost cokoliv ovlivnit, je dost frustrující.

Když už mi vláda bere možnost hlasovat o podstatných věcech, tak mě napadá potměšilá myšlenka, o čem bychom mohli v referendu hlasovat. Je to sice naprosto marginální záležitost, ale mně to dává smysl. Již dlouho mě extrémně štve proimigrační propaganda a indoktrinace našich dětí multikulturalismem v České televizi a v Českém rozhlasu. Obě instituce naprosto neplní svoji funkci poskytovat nestranné a vyvážené zpravodajství. Co takhle hlasovat o zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Sice jejich výše nikoho nezruinuje, ale snad uznáte, že být nucen sledovat a poslouchat propagandu, sledovat bezmocně indoktrinaci vlastních dětí a ještě těmto institucím být nucen za to platit, není mírně řečeno správné. Raději se budu dívat na reklamy.

Ale to nám nejspíše také nedovolí...

Třeba přijde někdo s lepším nápadem. A třeba po příštích volbách budeme moci hlasovat v referendu i o problémech, které nás skutečně trápí. Třeba...



zpět na článek