Dne 3.3.2016 přijal Senát usnesení k jednání a výrokům prezidenta republiky. Zejména prezident by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků ČR a její ústavně deklarované hodnotové orientace. V závěru se konstatuje, že prezident má být garantem řádu s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty. A proto by neměl z této své ústavní funkce vystupovat a svými projevy společnost rozdělovat. (Srov. těsnopisná zpráva z 19. schůze Senátu na www.senát.cz)
Rozhodnutí (usnesení) je analogií soudního rozsudku nebo jiného rozhodnutí státního orgánu.
Ovšem pokud soud vydá rozsudek, pak popíše konkrétní skutková jednání a v této souvislosti se odvolá na konkrétní ustanovení právního řádu, která byla porušena. Obžalovanému, žalovanému, odpůrci je předtím doručena žaloba (návrh) k jeho vyjádření. Pak bývá nařízeno jednání (hlavní líčení), kde žalovaný (odpůrce) má právo být přítomen a uvést svoje argumenty. Ze zápisu z jednání Senátu není ani patrno, zda byl prezident přizván. Popsaní jednotlivých deliktů v usnesení zcela chybí. Toto nemůže nahradit ani debata v Senátu.
Přijetí usnesení lze hodnotit jako výkon pravomoci mimo ústavní oprávnění. Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Žádný zákon neopravňuje Senát k přijetí takového usnesení. Obdobou by bylo, kdyby obecní úřad rozhodoval usnesením místo trestního soudu, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal.
Tímto není dotčeno právo kritiky prezidenta republiky ze strany občanů (i na půdě Senátu).
Podle čl. 65 Ústavy prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Toto se nevztahuje na občanskoprávní oblast. I proti prezidentu republiky může být podána soudní žaloba podle občanského zákoníku, kdy se občan může domáhat ochrany osobnosti, náhrady škody, zaplacení dluhu apod.
Česká republika (prezidentská kancelář) prohrála spor s vnučkou Ferdinanda Peroutky, kdy pan prezident tvrdil, že Peroutka je autorem článku „Hitler je gentleman“. Rozsudek prvoinstančního soudu nenabyl zatím právní moci. Zřejmě bude podáno odvolání. Článek se ani po 14měsíčním pátrání nenašel. Ing. Zeman v TV Prima 6.3.2016 uvedl: „Pokud se článek nepodařilo najít a soudkyně z toho vyvozuje, že tento článek neexistuje, je to něco podobného, jako kdybyste prohlásil, že Bůh neexistuje, protože ho nikdo nenašel.“
Podle čl. 15 Listiny základních práv a svobod svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. Proto žádný soud nebude o existenci boha rozhodovat. Taková soudní žaloba by musela být odmítnuta s tím, že záležitost nespadá vůbec pod pravomoc soudů nebo jiných státních orgánů. V tomto se liší otázka existence Boha od občanskoprávního řízení na ochranu osobnosti, kdy žalovaná strana musí dokázat pravdivost svých tvrzení, jinak spor prohraje. Článek se prostě nenašel.
Upozorňuji, že v jiném sporu Vrchní soud v Praze konstatoval, že urážlivé výroky jsou vybočením z funkce předsedy vlády a Ing. Zeman za ně nese osobní odpovědnost. Nelze vytýkat žalobcům, že nežalovali Českou republiku. (Viz Neviditelny pes 7.11.2014 GLOSA: Zeman a mlčící většina)
Pan Ing. Zeman se nemění. Zůstává stejný i po volbě prezidentem jako před ní. Většině voličů nevadilo, že pan inženýr byl již neúspěšný ve více sporech o ochranu osobnosti.