Příběh pěti Čechů, kteří byli uneseni v Libanonu před sedmi měsíci, má pro obyčejného člověka všechny atributy přitažlivého příběhu: figurují v něm tajné služby dvou států, tedy špioni, lidé jsou v nebezpečí smrti, ale nakonec všechno dobře dopadne. To by byl určitě i dobrý námět pro béčkový americký film. Navíc bejrútské noviny a servery o případu hojně psaly, protože tím chtěly nejspíš jejich tajné služby vyvinout tlak na Českou republiku.
Ale napsal jsem nejspíš, protože skoro žádná z informací zveřejněných po jejich únosu nebyla potvrzená. Jen dvě věci byly zřejmé: Pět Čechů zmizelo, sedm měsíců se s nimi nikdo nemohl spojit a v autě, z kterého zmizeli, byly pohozeny jejich pasy. Z toho lze bezpečně usuzovat na to, že únosci chtěli, aby se vědělo, kdo byl zadržen. Vše ostatní, co bylo zveřejněno, jsou pouze spekulace vytvořené na základě útržkovitých informací. A s největší pravděpodobností se o tom, jak a co se stalo, nikdy pravdu nedozvíme, protože přesné informace se o takových jednáních a průběhu celé akce nikdy z principu nesdělují.
Z toho, co se ale na veřejnost dostalo a čemu je možné věřit, neboť jde o události, které se týkají výhradně České republiky, je skutečnost, že došlo ke špatné koordinaci dvou našich tajných služeb: Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství. První úřad údajně věděl, že by mohla skupina, která tam jela, být v ohrožení, a druhé službě to nesdělil, takže ona, zřejmě pod tlakem událostí, tam vyslala jednoho svého pracovníka bez tzv. mělkého i hlubokého krytí.
Mělké krytí znamená poslat člověka do zahraničí s papíry, které jsou vystavené na jiné jméno, a s hlubokým krytím znamená vyslat člověka, jehož nová identita je dokonale maskovaná skutečným jiným zaměstnáním, pojištěním, řidičským průkazem a všemi dalšími ověřitelnými údaji.
Když se novináři začali zajímat o unesené, snadno zjistili, že zaměstnání jednoho z nich není nikde uvedeno, a tím odhalili i jeho skutečnou identitu. Pro další práci v oboru je pak takový člověk již více méně nepoužitelný. Vzhledem k tomu, že došlo k propuštění pana Fajáda, který údajně obchodoval se zbraněmi s kolumbijskou teroristickou organizací, asi bez souhlasu či alespoň vysvětlení USA, které žádaly o jeho vydání, zhorší to, jak upozorňuje bezpečnostní expert Andor Šándor, naše vzájemné vztahy.
Za zmíněná selhání ale nejsou zodpovědné jen tajné služby, ale i naše vlády, které již dlouho neslyšely na stížnosti odborníků z řad tajných služeb, že v naší zemi chybí propracovaná a účinná kontrola a koordinace těchto služeb.
Z tohoto pak ale vyplývá nejzávažnější spekulace, o které se zatím moc nehovoří, a sice že tento stav našim politikům vyhovuje - a to by naši zemi skutečně mohlo ohrozit. To by byla opravdu katastrofa zvláště za situace, kdy v Evropě se zvyšuje nebezpečí teroristických akcí.
(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)
Autor je novinář a spisovatel