Úřad ombudsmana je třeba zrušit, nikoliv posílit. Pokud chceme alespoň malou šanci na přežití naší svobody a kultury, zbavme se této totalitní instituce.
Samotný úřad s rozpočtem téměř sto milionů je zbytečný. Pokud by sloužil jako zeď nářků, pak bychom se mohli naivně utěšovat, že vyhazujeme i více peněz za větší hlouposti. V osobě současné ombudsmanky, Anny Šabatové, se však tento úřad mění v orwellovské ministerstvo pravdy s agentskými praktikami StB a gestapa. Tato paní zcela převrátila význam úřadu a ze zamýšleného ochránce lidí proti státní moci vytvořila nástroj útlaku státní moci vůči lidem. Kauz v rozporu s právem, rozumem a morálkou je schopna chrlit neuvěřitelné množství a se stupňující se tendencí jak co do počtu, tak co do zvrácenosti. Každá z nich by si zasloužila samostatný článek, ale zde je shrnu jen ve zkratce.
Kauza Kuřim
Ještě jako zástupce ombudsmana se angažovala v kauze Kuřim. Díky její pomoci se získáváním falešné identity „Aničce“ Barboře Škrlové a tomu, že situaci nenahlásila na vyšší místa, čímž patrně i porušila zákon, trpěli Ondra a Jakub déle, než bylo nutné.
Kauza Patrik
V reakci na pochopitelné nálady diskutujících po odporném útoku na Patrika se paní Šabatová nechala slyšet, že sluníčkové přemalování reality na růžovo je pro ni důležitější, než svoboda slova. Lidé jejího typu nerozeznají hranici mezi pravdivou kritikou a nenávistným projevem (za nenávistný bude určitě označen i tento článek, ačkoliv obsahuje především fakta a jen pár postřehů, které rozhodně nejsou nenávistné, i když by měly plné právo být). Proto bychom se dočkali omezení informací tak, aby vytvářely sociálně inženýrsky vyprojektovaný svět.
Oddlužení
V tomto rozhovoru nám paní ombudsmanka sděluje, že by se dlužníkům mělo povolit snadnější oddlužení (rozuměj větší obrání věřitelů) a rychlejší „návrat do společnosti“ (rozuměj rychlejší možnost nadělat další dluhy a napálit další věřitele).
Ubytovny pro staré
Zatímco pro “vybrané” zařízení pro seniory lze zamhouřit oko, pro nepreferované následuje úřední perzekuce. Je zajímavé, že když se poskytovatel sociálních služeb nechal slyšet, že domov po výtkách klidně zavře a jeho obyvatele si může úřad vyzvednout ke dni odebrání licence na městském parkovišti a postarat se o ně místo něj, najednou bylo z drakonických pokut a odebrání povolení jen mírné pokárání.
Záchytky
Podle paní Šabatové se záchytky mají proměnit na hotely pro osoby, které nemají pití pod kontrolou.
Muslimské šátky
Ačkoliv osobně mi šátky nezakrývající obličej, stejně jako cedníky pastafariánů, příliš nevadí a považuji jejich řešení za zástupný problém (ovšem v plné nahotě ukazující na problematiku netolerantních ideologií, jako je islám), paní ombudsmanka zašla v této kauze dále a jednak urazila slušného člověka (ředitelku školy) a jednak překročila své pravomoci. Z titulu své funkce může vydávat stanoviska a doporučení (i to je moc), ale nesmí (zatím) nařizovat.
Realitní provokace
V kauze fiktivního zájemce o pronájem bytu nám paní Šabatová vzkazuje: „Váš byt vám nepatří, stát rozhodne, koho ubytujete. A protože je nebohých sociálně slabých bez ubytování na úrovni moc, zvážíme, zda nezavedeme ´nadměr´.“
Nevyhošťovat osoby s padělaným pasem
Jednou z posledních pitomostí je návrh na selektivní povolení páchat přestupky určité skupině osob. Pokud někdo přichází ilegálně, nemá být do země vpuštěn. Falšovat pas a být přijat jako uprchlík? Jaké další přestupky a porušení zákona budeme u uprchlíků tolerovat? Nelegální ozbrojování? Znásilňování? Vraždy? Oni to přece mají doma tak těžké…
Toto jsou jen nejvýznamnější kauzy. Pokud tato paní promluví v jakémkoliv rozhovoru, našlo by se těchto hrůz ještě mnohem víc. A této osobě chce parlament zvýšit pravomoci? Nejde jen o Šabatovou, neuklidňujme se falešnou nadějí, že tento úřad může zůstat, jen je třeba zbavit se této paní. Ne, historie nám ukázala na mnoha příkladech premiérů, ministrů, primátorů a podobně, že ač se to zdá neuvěřitelné, vždy může konkrétní funkci obsadit ještě větší blbec, než byl ten před ním…
Se svolením autora převzato z Valencik.blog.idnes.cz