Neviditelný pes

PRÁVO: Exekutorské žně

8.12.2014

Šéf socialistických poslanců Tejc chce vyčlenit 35 miliónů na vznik nových soudních úředníků dohlížejících na exekutory.

Takto by měli vzniknout 68 míst. Větší dohled nad exekutory je jistě žádoucí a potřebný, nicméně se obávám, že v v tomto případě půjde o vyhozené peníze. Exekutor se klidně může pohybovat v mezích zákonů a přitom dlužníka sedřít z kůže.

Blíží se Vánoce, obchodníci, lichváři a exekutoři si mnou ruce. Nemálo lidí opět sáhne k možnosti půjčky. Obchodníci jsou rádi, že prodají, lichváři, ale i banky se radují nad úroky z půjček a dalších bezpracně vydělaných peněz, když dlužník nebude moci splácet. Největší žně ale přicházejí pro exekutory.

Tam veškeré úroky a poplatky nabývají na síle. Mám v okruhu přátel dva lidi, kteří spadli do dluhové pasti. Podotýkám, že oba jsou slušní, mají zaměstnání a mají snahu vše zaplatit. Pokusím se zde o malou kompilaci jejich zážitků s exekutory. Předem ale uznávám a oni také, že se do dluhů dostali víceméně vlastní vinou a že dluhy se musí zaplatit.

Přítel A si před časem půjčil 40000 u banky s logem ve tvaru modrobílého kruhu. Poctivě splácel a zaplatil 20000 s tím, že mu zbývalo ještě 30000 doplatit. Pak se stala v jeho životě událost, která mu načas znemožnila splácet.

Přeskočím veškeré peripetie, kdy banka tvrdě požadovala další platby bez odkladu a rovnou skočím na exekuční výměr, kdy se jeho dluh dostal z původních 30 na 216 tisíc. Nakonec zaplatil bezmála 300 tisíc, ale mezitím na něj dolehly další platby, které kvůli exekuci nemohl realizovat. Platí dodnes a za osm let už zaplatil asi 1.5 miliónu a konec v nedohlednu.

Přítel B doplatil na dluh rodinného příslušníka. Jednoho dne u něj zaklepali exekutoři a oblepili mu celý byt, že prý jde o místo, kde se dlužník může zdržovat. Rovnou na místě zabavili počítač a televizor s tím, že může soud požádat o vyškrtnutí ze seznamu.

Začal tedy hledat účty, kterými by dokázal své vlastnictví. Našel jich asi polovinu, přeci jen měl vybavení ve věku cca 10 let a tak dlouho účty neschovával. Soud mu uznal vyškrtnutí ze dvou na místě zabavených věcí jen u počítače, na faktuře bylo jeho jméno. Televizor nikoli. Pro odvezený počítač musel jet osobně až tuším do Přerova.

Podíval jsem se, co může exekutor obstavit. Plat, nemocenskou, účet, penzijní připojištění, nemovitosti, vozidla, vybavení bytu. Ale daleko horší jsou zákony. Máte obstavený plat? Pak vám náleží nezabavitelná částka cca 12000 korun. Chodí vám plat na účet? Exekutor ho obstaví a banka vám jednorázově vyplatí jen dvojnásobek životního minima, tedy cca 6700 korun. Exekutor zákonně obešel nezabavitelnou částku.

Spoříte si na stará kolena byť jen stovkou či dvěma z nezabavitelné částky? Exekutor vám vaše penzijko zabaví a nezajímá ho, že budete škodný třeba za dvacet let. Zrovna tak když vaše drahá polovička v době před rozvodem udělá dluh, jste bráni jako spoludlužník a nepomůže vám ani svěcená voda.

68 nových úředníků nic nezachrání. Budou to peníze vyhozené oknem. Hlavní problém je totiž v nekvalitních zákonech, které umožňují dlužníka zničit. Proč jde obejít zákon o nezabavitelné částce? Proč jsou lidé trestáni i několikrát? Jak je vůbec možné trestat nevinného člověka?

Otázek by mohlo být daleko víc. Zde je možné udělat zákonně z člověka bezdomovce. Sousední Německo to má zařízené jinak. Cílem je totiž vymoci co nejvíc peněz a člověka přitom nezničit. Tam je mu při exekuci na plat zajištěna částka na zaplacení nájmu a běžné životní potřeby a není možné mu při znanou částku snížit.

U nás je částka na nájem fixní a odpovídá stotisícovému městu. Že nájem za obyčejnou garsonku v Praze se blíží k 10 tisícům, nikoho nezajímá. Když pak exekutor obejde nezabavitelnou částku, má dlužník další problém.

Je zapotřebí změnit systém tak, aby si exekutoři nemohli dělat, co je napadne. Aby se nemohla vymáhat částka mnohonásobně vyšší než skutečný dluh. Aby dlužník měl šanci své závazky uhradit a žít normálně. Ale to by naši zákonodárci museli odvádět kvalitní práci a ne paskvily. K tomu desítky dalších úředníků vskutku nepomohou.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora



zpět na článek