Sdělovací prostředky nyní plní komentáře a názory nad některými výroky pana prezidenta z návštěvy Číny a rozhlasového pořadu Hovory z Lán. Domnívám se, že křičí menšina a mlčící většina zvolí Miloše Zemana i na druhé období do funkce prezidenta.
Již před volbou pana Ing. Miloše Zemana většina zřejmě ignorovala jeho někdy prazvláštní vystupování.
Uvedu příklad:
Vše začalo ostrým prohlášením bývalého premiéra a nyní prezidenta republiky v dubnu 2000, kdy veřejně označil čtyři odboráře z dozorčí rady Nové huti v Ostravě za tuneláře. Soudní spor o omluvu trval deset let. Šlo především o ping pong mezi Městským soudem a Vrchním soudem v Praze. Například napoprvé byla žaloba zamítnuta s tím, že pan Ing. Miloš Zeman za své výroky neodpovídá. Místo něho nese údajně odpovědnost Česká republika – Vláda ČR. Vrchní soud naštěstí tento názor prvoinstančního soudu nesdílel. Po dalších průtazích až v lednu 2010 vynesl Městský soud v Praze rozsudek, ve kterém nařídil Ing. Zemanovi, aby se každému ze čtyř žalobců písemně omluvil. Proti tomuto rozsudku se již Ing. Zeman neodvolal. Dodávám, že průběh záležitosti byl sledován masovými komunikačními prostředky.
„Výroky na adresu těchto pánů jsou hrubě urážlivé, nevhodné a zároveň nepravdivé. Není pravdou, že tito pánové jako členové dozorčí rady Nové hutě a členové Odborového svazu KOVO přihlíželi tunelování Nové huti“, zněl soudem nařízený text omluvy. Ta měla být každému žalobci doručena do 6. března 2010. V květnu 2010 bylo konstatováno, že žalovaný pravomocný rozsudek nerespektoval a omluvu žalobcům nezaslal. Proto byla záležitost postoupena exekutorovi. O záležitosti referoval deník Blesk. Teprve potom pan Ing. Miloš Zeman zaslal omluvu samozřejmě s dalším komentářem.
I referování masových komunikačních prostředků o průběhu záležitosti zřejmě nemělo na další události žádný vliv a Zeman byl následně zvolen za prezidenta. Většině svérázné chování pana Ing. Miloše Zemana asi nevadí.
Pokud se týká nejnovějších výroků pana prezidenta potřebné upozornit, že podle čl. 65 Ústavy prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Toto se nevztahuje na občanskoprávní oblast. I proti prezidentu republiky může být podána žaloba u soudu podle občanského zákoníku, kdy se občan může domáhat ochrany osobnosti apod. Problémem zde bude najít osobu, která v souladu s rozhodovací praxí soudů může úspěšně tvrdit, že se jí záležitost osobně týká a je žalobu za sebe oprávněna podat. Pokud toto nebude prokázáno, soud žalobu zamítne nebo odmítne.