Detektivové z kauzy Nagyová se prý diví, jaké politické zemětřesení svou „realizací“ způsobili. Položili vládu a oni se tomu diví. Ta Šlachtova lamentace je svou naivitou komická. Byla-li míněna vážně, chtělo by to terapii.
Ona ale vážně míněna nebyla, je to pouhé policajtské pokrytectví a snaha vzbudit u veřejnosti lítost. Soucit nad policajty, kterým je křivděno a ubližováno obecenstvem, kterému na jejich komedii cosi nesedí. Před týdnem, v pátek třináctého, uběhl přesně rok od útoku na vládu. Za ten rok Šlachta nelapil ani jednoho z kmotrů, kvůli kterým se ta monstrózní akce údajně rozjela.
A také právě před týdnem vyšel v MF Dnes rozhovor se Šlachtou. Abych dodržel policejní hantýrku, Šlachta novináři Syrovátkovi „podával vysvětlení“. „Vyšetřovatel“ Syrovátko se jako vždy mnoho nového od „podezřelého“ pana Šlachty nedozvěděl. Napsat policisty Šlachty mi moc nešlo, bylo to plkání civila, zůstanu u toho pana. Podezřelý, pan Šlachta, asi využil svého práva nevypovídat, aby si sám nepřivodil trestní stíhání.
Takže o nejdůležitější „větvi“, o vyšetřování politických kmotrů, se opět mlžilo. Již slyším výkřiky šlachtoláskařů: „Ale on nemůže! On je tajnej! Všechno je to tajný!“ Ale něco může, možná by rád pustil i informační chlup. Jenže nemá co. Takže do médií řízeně unikají jen „střípky“ z policejních protokolů.
Je to paradox. Státní zástupce Ištvan nedávno v rozhovoru pro Echo24 prohlásil, že je ve fázi sbírání střípků (rozuměj: paběrkuje). Po jednom roce vyšetřování se jedná o odvážný výrok, takový inovativní. Já myslel, že je prokurátor, ale on se dal na archeologii. Možná je i paleontolog. A když těch střípků vykutá hodně, složí třeba i kostry nějakých korupčních dinosaurů. Asi těch, které vyhubil Radek John v čele VeVerek. Jenže Ištvanovi kdosi pořád škodí. Ty jeho pracně získané střípky-odposlechy neznámý pachatel vynáší do médií. Tu jeho olomouckou prokurátornu (tak tak zachráněnou před zrušením) mu vynašeči rozeberou pod rukama.
Ale jaké odposlechy. Bulvární a dehonestující podezřelé. Slovo podezřelé je důležité. V našem právním řádu platí - někdy to vypadá, že teoreticky - presumpce neviny. Jen soud může říct, že Nečas a spol. jsou vinni a potrestat je. I kdyby ty „mediální důkazy“ byly jednoznačné, média nejsou soud. Nečas a Nagyová mají tu smůlu, že jsou většinou národa nenáviděni. A lepší to mít nebudou. Nedokáží ani to, o co usiloval Janoušek před soudem kvůli své nehodě: vzbudit lítost lidí. Těm dvěma nikdo nebude věřit, nikdo je nebude litovat.
A s tím protřelí Ištvan a Šlachta kalkulují. Účelem je poškodit Nečase a Nagyovou tak, aby i soud byl dopředu ovlivněn negativní mediální kampaní. Já ty dva (Nečase a Nagyovou) nehájím a nesympatizuji s nimi, ale musím souhlasit s tím, že ta kampaň proti nim nese znaky hilsneriády. Jaký to má cíl? Odvrátit pozornost od vlastní neschopnosti dostat skutečné kmotry. Pokud totiž soudu předhodí jen Nagyovou a vojenské zpravodajce a nic jiného, přijdou Šlachta i Ištvan nejspíš o hlavu. Takové „větvičky“, to by bylo tuze málo s ohledem na prostředky, čas, napáchané politické škody atd. Přitom není vůbec jisté, jak ten soud může skončit. Při právní kvalitě prokurátorů (viz. rozsudek Nejvyššího soudu o trafikách) bych na ně moc nevsázel.
Věřím, že je soudy srovnají. V opačném případě se vylíhnou desítky dalších Šlachtů a Ištvanů. A to by bylo úplné peklo, protože by se realizovalo od podlahy, ve stylu „s kanónem na vrabce“. Nikdo by si nebyl ničím jistý a politika jako taková by skončila. V případě uplatnění ištvanismu a šlachtismu v další praxi by se lidé báli dělat i obecní zastupitele či starosty. Jakékoliv politické rozhodnutí by šlo lehce kriminalizovat.
Nenechte se zmást. O kmotry se až tolik nejednalo. Hlavním cílem bylo diskreditovat politiky a politiku. Většina lidí, včetně mě, na „zástupce lidu“ nadává. A právem. Jejich společenská prestiž je pod uklízečkou. Proto jsou snadným populistickým terčem současné policajtsko-prokurátorské bandy. A povedlo se. Byly vyvolány silné protipolitické nálady, z kterých těží nové hnutí ANO a něco z těch drobků zbylo i na Úsvit. Jenže čím chcete politiky, přes všechny jejich nectnosti, nahradit? Policajty a prokurátory? Diktátorem?
Teď použiji přirovnání s tím, jak byl veden proces se Slánským. Takové drastické metody by dnes použít pochopitelně nešly a já na ně nepoukazuji. Mluvím jen o obecném principu a ten je pořád stejný. V obou případech se hledal viník za stav společnosti. U Slánského to byli „agenti západonemeckých revanšistov a amerických imperialistov“. V případě Nečase a spol. se jednalo o „kmotry a jejich klientelistické sítě“. V prvním případě byl socialismus zachráněn bdělou KSČ, v druhém případě byla demokracie zachráněna bdělým Šlachtou a ještě bdělejším Ištvanem. V obou případech byl „viník“ nalezen, lid si oddechl a svým zachráncům tleskal. V obou případech došlo k posílení pozic těch, co národ spasili před zlem. V obou případech byly použity metody zastrašování.
Zvláštní je jedna věc. Proč mají šlachtovci zelenou? V případě vyšetřování kmotra Mrázka šlo všechno ztuha. Dozorující státní zástupkyně spáchala „sebevraždu“, policejní týmy byly různě rušeny, věci rozmělňovány a rozdělovány, aby se ztratil celkový přehled. Kriminalistům bylo vyhrožováno, sami byli kriminalizováni atd. A to přitom nedělali chyby jako Ištvani a Šlachtové.
Zde je to jinak. Nejenže mají prokurátoři zelenou, oni si dokonce chodí pro podrbání za ušima přímo na Hrad. Přitom Mrázek byl mnohem nebezpečnější než nějaký Rittig. Vyšetřit kauzu Mrázek bylo tabu, kdežto Rittig a spol. jsou zdánlivě na odstřel. Někdo bude tvrdit, že Mrázka vyšetřit nešlo, protože prokurátoři ještě nebyli „emancipovaní“. Jenže dnes jsou emancipovaní až až a stejně to k ničemu konkrétnímu v záležitosti stíhání kmotrů nevede. A ani nepovede.
Troufám si odhadovat, že Rittig a Janoušek ve smyslu původního podezření odsouzeni nikdy nebudou. Možná je Ištvan pošle před soud, ale jen v pudu sebezáchovy. Celé to bude pouhé divadlo. Oni hrají o čas a o vyšumění… Jako s Mrázkem, ale jinými metodami. Kdyby měli Ištvan a Šlachta opravdu nabito, mluvili by, i při zachování úředního tajemství, úplně jinak.
Zkusme se na závěr podívat na věc z té humornější stránky. Pan Šlachta dokáže nejen pěkně realizovat, on je i veselá kopa a umí pobavit. Důkazem je několik jeho hlubokomyslných hlášek: „…vzdávat se rozhodně nehodláme.“ Komu a čemu? Toto statečné prohlášení je vystřídáno odhodlaným sdělením: „Nemáme důvod vyšetřování jakkoli uměle prodlužovat. I naší snahou je ukončit tento případ co nejdříve.“ Jen aby… No, není to velký srandista?
Ovšem vůbec nejvíc se mi líbil výrok pana Šlachty o tom, že všechno lidem řekli, vysvětlili a donekonečna to opakovali a občané přesto nic nechápou a pořád se ptají. Proboha, kdy se tak stalo? Mně se nikdy nic nepoví. Svou úvahu pan Šlachta ukončil postesknutím: „A pokud chce někdo přesto stále tvrdit, že Slunce obíhá okolo Země, je to asi věc, se kterou nic nenaděláme.“
Byl jsem mile překvapen jeho astronomickými znalostmi, které bych od něj nečekal. Proto si pouze dovoluji upřesnit, jak vznikl Vesmír a s ním všichni policajti: na samém začátku nebyl Velký třesk, ale Velký pendrek. Z něho všechno povstalo. A stejný pendrek bude jak na konci Vesmíru, tak i na konci Šlachtovy holmesiády.
Převzato z Dusannavratil.blog.idnes.cz se svolením autora