Neviditelný pes

POLITIKA: Slovo občana k pokutě premiérovi

7.6.2014

Když jsem slyšel poprvé tu zprávu, myslel jsem, že jde o špatný vtip. Člověk nemusí být předsedou Ústavního soudu, aby došel k názoru, že je svědkem něčeho, co Pavel Rychetský připodobnil ke kanadskému žertíku.

Malé ohlédnutí. Když vznikala nynější vláda a řešil se problém kolem lustračního osvědčení Andreje Babiše, opět se vyjevilo, že příslušný zákon 451/1991 je napsán poněkud nejednoznačně, jemně řečeno. Jako prostý občan-volič jsem nabyl dojmu, že doplácíme na polovičatost těch, kdo tvoří pravidla hry. Jako prostý-občan volič jsem dále dospěl k názoru, že kdyby v (lustračním) zákoně č. 451 bylo jasně uvedeno, že ministři vlády musí předložit negativní lustrační osvědčení, bylo by po problému.

Nejsem však právník a právnící by jistě snesli více než dostatek argumentů, proč takto lustrační zákon koncipován není.

Přesto si jako občan znovu (v souvislosti s pokutou pro premiéra) kladu zásadní otázku. Musí, nebo nemusí předložit kandidát na ministra vlády ČR negativní lustrační osvědčení?

Pakliže musí, a v případě Andrej Babiše tomu tak při formování kabinetu, jak známo, nebylo, není přece možné vyřešit celou věc pokutou od "obecního úřadu" - a dál nic. Za použití pouhé logiky zdravého rozumu můžeme dovodit, že pokud někdo nesplňuje zákonem stanovené předpoklady, nemůže ve funkci dál setrvat. Andrej Babiš by měl samozřejmě neprodleně rezignovat nebo být odvolán. Na tomto místě je ale nutné jedním dechem říci, že musíme krotit vzedmuté politické vášně. Kdyby bylo nad slunce jasnější, že kandidát na ministra musí předložit negativní lustrační osvědčení, Andrej Babiš by se nikdy členem Sobotkovy vlády stát nemohl a nestal. Nedovedu si představit, ačkoli po mém soudu žijeme v politickém Kocourkově, že by někdo tak flagrantním způsobem porušil zákon. To by bezpochyby vyvolalo politickou krizi: k té nedošlo proto, že ve věci povinnosti předložit negativní lustrační osvědčení kandidáty na ministry neexistuje jednoznačný právně závazný výklad.

Pakliže ale kandidát na ministra nemusí negativní lustrační osvědčení předložit, a pokud se tak dosud dělo, tak nikoli proto, že to zákon jednoznačně a nezpochybnitelně vyžaduje, nýbrž z toho důvodu, že jde o ústavní zvyklost či politický úzus, pak se pokuta vyměřená premiérovi jeví v lepším případě jako kanadský žert, v horším to začíná smrdět překročením pravomocí ze strany příslušných úředníků Prahy 1.

Srozumitelněji: nebude-li v dopravních předpisech jasně, jednoznačně a nezpochybnitelně stanoveno, jakou maximální rychlostí se mohou motorová vozidla pohybovat, není možné řidiče pokutovat. (Anebo je možné v Absurdistánu pokutovat všechny za jakoukoliv rychlost, dodávám v nadsázce.)

V České televizi vystoupil 4. června večer starosta Prahy 1 Ondřej Lomecký a mimo jiné sdělil, na základě jakého paragrafu byl premiér pokutován. Jde o zákon o přestupcích č. 200/1990, konkrétně o paragraf 21a, odstavec 1b:

§ 21a
Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že
a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,
c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.

Zde je ovšem skryto čertovo kopýtko. Neboť na to, zda byl premiér povinen si takový doklad vyžádat neexistuje jednoznačný názor.

V listopadu 2013 tehdejší děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch ve vysílání ČT uvedl toto:

a-lustr2a

K otázce, zda je či není ministr financí (nikoli ministerstvo) správním orgánem říká Pawel Uhl na blogu Jiné právo v článku Potřebuje člen vlády lustrační osvědčení? (publikován 4. 11. 2013) následující:

Pawel Uhl: Potřebuje člen vlády lustrační osvědčení?
Ve vztahu k ministrům kamenných ministerstev, kteří současně s členstvím ve vládě vykonávají funkci osoby stojící v čele ústředního orgánu státní správy, je pak výklad, že tyto osoby vykonávají funkci v orgánu státní správy spíše pravděpodobný, ale nikoliv jediný možný. Je samozřejmě možné vycházet z toho, že člen vlády je primárně nositelem a vykonavatele funkce člena vlády, přičemž přidělení konkrétního ministerstva mu pak virilně zakládá právo je řídit, aniž by se stával jeho součástí. Některé správní rozsudky se vzpírají tomu, aby považovaly ministra za správní orgán (např. NSS 1 Afs 47/2005-49: "Ministr financí však není správním orgánem ve smyslu vymezení pojmu správního orgánu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tím je pouze Ministerstvo financí, které je správním úřadem zřízeným zákonem a vybaveným zákonem stanovenou působností. Ministr financí je "jen" osobou stojící v čele ministerstva, jíž je v rámci funkčního uspořádání tohoto správního orgánu zákonem svěřeno rozhodovat o opravném prostředku – odvolání. Žalovaným tak ve smyslu § 69 s. ř. s. je Ministerstvo financí, přičemž žaloba musí v takovém případě směřovat proti rozhodnutí ministra financí, jímž bylo o odvolání rozhodnuto."

Nedosti na tom. V lednu 2014 Jeroným Tejc, tehdy předseda ústavně-právního výboru dolní komory českého parlamentu, vyjádřil na webu Prvnízprávy.cz přesvědčení, že ministři negativní lustrační osvědčení nepotřebují:

a-lustr3

To nepřímo potvrdil i Miroslav Kalousek v rozhovoru zveřejněném na webu TOP 09 25. 1. 2014, v němž ovšem klade důraz na – ano, na ústavní zvyklosti:

a-lustr4

Měl-li by tedy mít Andrej Babiš (či kdokoli jiný v roli kandidáta na ministra) negativní lustrační osvědčení nikoli proto, že to vyžaduje zákon, ale kvůli tomu, aby byly dodrženy nepsané ústavní zvyklosti, a přesto takový dokument nepředložil, nelze premiérovi uložit pokutu v souladu s výše uvedeným zákonem 200/1990. Může si snad Praha 1 osobovat právo trestat ministerského předsedu za to, že v dané kauze nerespektoval ústavní zvyklosti? Na to si jistě odpoví každý sám.

Co je horší

Nebudu zastírat: skutečnost, že Andrej Babiš není s to předložit negativní lustrační osvědčení svědčí o čemsi neblahém v jeho životopise a osobně mě to nikterak netěší. Pokud ale politici chtěli, aby takový člověk nebyl členem české vlády, měli pregnantněji formulovat lustrační zákon – a žádný takový problém by neexiastoval. Tento příběh má ovšem ještě jednu dimenzi, která je v mých očích neméně děsivá. V listopadu 2013 prezident republiky veřejně deklaroval, že nejmenuje jako ministra nikoho, kdo nebude mít negativní lustrační osvědčení. Nikoho, tedy ani Andreje Babiše. Přesto to udělal – výměnou za jistý politický kšeft (schválení služebního zákona v 1. sněmovním čtení). Pro připomenutí screenshot z Lidovek.cz ze dne 4. 11. 2013:

a-lustr6

Každý musel v té době sám sobě odpovědět na otázku, co je horší. Jestli Babiš bez čisté lustrace jako člen vlády, nebo skutečnost, že "král" (prezident Zeman) porušil dané slovo. Nejsou také toto důvody, proč jsou občané zhnuseni politikou?

Stejskal.estranky.cz



zpět na článek