Pokud bych byl finančním poradcem některé z malých stran, patrně bych jí doporučil účast ve volbách do Evropského parlamentu. Důvod je nasnadě: Tato politická soutěž pro ni může být snadným zdrojem státních dotací. Za zápis na start se přitom platí pakatel.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny podojí erár především velké strany. Volby do europarlamentu jsou zase šancí pro ty malé, které na poslanecká křesla sotva můžou pomýšlet. Dají se pořídit doslova za hubičku, bez kauce, s televizní a rozhlasovou reklamou zdarma a s prémií.
Po letošních volbách europoslanců se dočká odměny od státu jedenáct stran, které splnily základní podmínku a získaly aspoň procento hlasů. Tyto partaje budou brát 30 korun za každý hlas.
Milionová dotace na dosah
Docházka k evropským volbám byla letos mizerná: 1 528 250 hlasujících, tedy 18,2 procenta voličů. Po vyřazení neplatných volebních lístků jich zůstalo 1 515 492, takže stačilo 15 155 hlasů, aby strana dostala bezmála půlmilionovou prémii (podle zákona příspěvek na úhradu volebních nákladů). A za 33 334 hlasů už mohla brát milion.
Znáte snad lepší způsob, jak získat milionovou dotaci od státu?
Pro srovnání: Při volbách do Poslanecké sněmovny můžou strany získat za hlas jednorázovou stokorunovou prémii, jenže až od 1,5 procenta hlasů. V loňských volbách do dolní komory přitom hlasovalo 4,97 milionu lidí (59,48 procenta voličů), strana tak musela shrábnout aspoň 74 549 hlasů, aby dotaci dostala.
V letošních volbách do Evropského parlamentu na dotaci stačila pouhá pětina těchto hlasů.
Celkem stát na volebních prémiích vyplatí 42,5 milionu korun. Odměnu si odnesou nejen ti, kteří vyšlou do Evropy své zástupce (vítězné ANO, dále TOP 09 a STAN, ČSSD, KSČM, lidovci, občanští demokraté a Svobodní). Dostanou ji také poražení zelení (1,72 milionu korun za 3,77 procenta hlasů), Úsvit Tomia Okamury (1,42 milionu korun za 3,12 procenta hlasů) a koalice Strany zdravého rozumu Petra Hanniga s dalšími dvěma seskupeními (741 720 korun za 1,63 procenta hlasů).
Ke skupině poražených se mi nechce zařazovat piráty, protože stranu internetové komunity připravila o evropského zástupce pětiprocentní uzavírací klauzule, která v utkání o pouhých 21 křesel vyhrazených pro české europoslance postrádá smysl. Bez ní by České pirátské straně zisk 4,78 procenta, za které dostane 2,17 milionu, na jedno křeslo stačil.
Do voleb za levný peníz
Tvůrci volebního zákona svého času hlásali, že příspěvek na úhradu volebních nákladů má být poskytován těm stranám, které zastupují významnou část voličů. Je ale možné to říct o stranách, které v desetimilionové zemi získají ve volbách pětadvacet, třicet nebo čtyřicet tisíc hlasů?
Pro úplnost připomínám, že v minulých evropských volbách si státní dotaci vysloužily za procento hlasů a setinky navíc například Pravý blok komunistobijce Petra Cibulky nebo náckovská Dělnická strana, krátce nato rozpuštěná soudem.
Zvyšující se zájem stran o volby do europarlamentu naznačuje, že si snadnou dostupnost státních peněz uvědomují. Do souboje o poslanecká křesla ve Štrasburku a Bruselu se jich letos přihlásilo 39, o 15 víc než loni ke sněmovním volbám.
Ve volbách do sněmovny sice může strana kromě jednorázového příspěvku získat od státu ještě dotace na poslance a na svůj provoz, ale k tomu už musí překročit tři procenta hlasů. Pro tyto volby je navíc vyměřen vstupní poplatek 15 000 korun (zákon ho popisuje jako příspěvek na volební náklady), který se platí v každém volebním obvodu zvlášť. A protože ve sněmovních volbách je 14 obvodů, strana kandidující v celé zemi zaplatí 210 tisíc korun.
V eurovolbách je také patnáctitisícový vstupní poplatek, zato však jediný "kraj" – Česko.
Podotýkám, že do roku 2001 platila ve sněmovních volbách kauce ve výši 40 000 korun za kandidaturu strany v každém volebním obvodu. Ústavní soud však dospěl k názoru, že vyřazuje ze hry malé strany, a zrušil ji.
Kauce tak zůstala pouze v senátních volbách. V nich se skládá dvcet tisíc korun, které stát vrací, pokud kandidát získá aspoň šest procent hlasů.
Zákon o eurovolbách, který nestanoví kauci, jen titěrný vstupní poplatek, strany vůbec nenutí prokazovat, že to s politikou a se zastupováním v Evropě myslí vážně. A mnohé z nich se o to ani nesnaží.
Jak na to v pěti bodech
Pokud byste za pět let chtěli kandidovat do europarlamentu s vlastní stranou, je to prosté. Postup se dá shrnout do čtyř bodů:
- Založte a registrujte stranu, případně politické hnutí. Jednoduchá věc, která nic nestojí. Manuál je dostupný na stránce Ministerstva vnitra. Upozorňuji, že za registraci strany, návrh na změnu stanov ani za výmaz z registrace se správní poplatek neplatí. (Porovnejte si to se živnostníkem-podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem. Platí tisíc korun za registraci na živnostenském úřadu, za registraci u ČNB dalších deset tisíc. Zhruba stejnou částku zaplatíte na soudních poplatcích a odměnách notáři, pokud zakládáte bytové družstvo.)
- Rozbijte prasátko, vyberte 15 000 a pošlete je na volební účet u České národní banky. Tím se k volbám do europarlamentu zaregistrujete.
- Sežeňte někoho, kdo bude ochoten za vaši stranu kandidovat. Pokud nikoho nepřemluvíte, kandidujte sami. Také to je možné.
- Vymyslete volební slogan. Nemusí obsahovat žádný slib, ale měl by vyvolávat emoce a měl by být zapamatovatelný.
- Natočte volební home video pro ČT a audio spot pro rozhlas – reklamu vám odvysílají zdarma. Vytvořte si volební web, dejte o sobě vědět na Facebooku a Twitteru.
No – a to je zhruba vše. Zbývá jen počkat na výsledek.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce