Leda v pohádkách, ne v neúprosné politické realitě. Klause začal lákat ještě do ODS klausofilní Boris Šťastný, buď naivní, nebo ji chtěl zevnitř poltit. Když chce Klause přizvat na svou perfidní politickou hruď Bobošíková, je trapně vypočítavá, s představou, že v tandemu s Klausem "nabobobtná" jejích pár procent a ona se sveze na Klausovi o stupínek výš. Ona, i kteříkoli další kalkulují ale s vybledlým obrazem.
Klausovo politické parte nemůže být křestním listem čehosi nového. Pravice, kterou kdysi vedl – i jak ji vedl - už neexistuje. Účet ukazuje, že V.K. je jen politická socha, idol, vzpomínka. Vyhrabávat ji k životu je absurdní, bezcílné. Ikonizovat Klause není historické a je sebezáhubné zejména pro ODS a je jen dobré, že ty námluvy s ponurým křísitelem skončily!… S Klausem, jehož vztah k poklausovské ODS předznamenala sžíravá sms o čerstvě zvoleném Topolánkovi? S Klausem, který dělal otloukánky z Topolánka i Nečase v roli trvalého vůdce, který má patent na značku ODS, kterou pravdaže založil, leč vložil do ní i negativní geny: Megalomanství. Vůdcovské autoritářství. Absence sebereflexe. Etický minimalismus. Pohrdání disentem. Antievropanství. Liberalismus jako dogma, ne pružná doktrina schopná reagovat na zauzlenost světa. ODS bez mechanismů zpětné vazby. Pragmatismus vedoucí na jedné straně ke kolaboraci se stávkujícími železničářskými odbory – na straně druhé k oposmlouvě…
Volat zpět Klause, který je strůjcem hanebné amnestie?! Tvůrcem pustošivé opoziční smlouvy s ČSSD – škodlivého politického monstra – líhně kmotrů a kalných lobbistů?! Klause – podporovatele Zemana v prezidentské kampani?! Klause s jeho staročeským pseudovlastenectvím?! Klause – mezi jehož favority patří třeba Bárta, Bátora, Dobeš, Bobošíková, Hájek, Bém, Šťastný a jiné figury méně či více vratké… Klause – který i pomocí měkkýše Béma zlikvidoval Kaplického výjimečný projekt Národní knihovny?! Klause – který je tak rusomilný, až duši zebe. Klause – aby si, opět u moci, v nějaké renovované fazóně zopakoval komplicovství se Zemanem?! Klause mravně tak odpérovaného, že o Havlově pohřbu uctil velikost mrtvého, o rok později ho zle dehonestoval?!
Návrat ke Klausovi znamená volit retrospektivu, ne perspektivu. Přece je třeba se ptát jaké politické živiny a inspirace skýtá současný Klaus? Politik jistě veliký a zásadní – leč s prošlou lhůtou upotřebitelnosti.
Tak každé volání po returnu V.K. už je jen znakem nejistoty ODS či jiných, kteří se do idolu promítají. Neumí už vyhlížet? Musí se tedy ohlížet? Nemají síly a energii? Musí k napajedu neživotadárnému? Klaus je prostě tesklivé retro a volání po něm je chybný akt politického bloudění. Slepá ulička? Nutný návrat kdysi velké postavy? Ano, možná, snad. Ale za těchto podmínek: 1) Nepoškozoval stranu, když byl mimo. 2) Neškodil zemi. 3) Je mravní autoritou. 4) Přináší nové myšlenky. …Tak proč politici ztrácejí drahocenný čas a soustředění?! Klaus je politický výměnkář a kéž jím zůstane (hle, jak se kysele vyvedlo Zemanovo přerušení vysočinského důchodu). Povolá-li kdo Klause, pak teprve vydá glejt o své sebezáhubě. Volá vyhořelému, aby on hořel místo nich! Vyzývá ukončeného, aby jim dal nový začátek! A co tak mohou V.K. nabídnout ti, kteří ho zvou zpět?! Nejtěžší politické váze, která prošla všemi dostupnými posty? Bude poradcem? Čestným, nejčestnějším předsedou? Balzamovaným předsedou nadosmrtným? Přijde zpět do poslaneckých škamen jako nováček? Bude opět premiérem, jak snivě "blábobolí" Bobošíková? Směšné, trapné, šaškárenské; ale co by ne, stát se to může. U nás? Vyvolejme si představu, jak ty dvě ctihodné ojíněné hlavy si porcují politiku země. Soupeři? Ne! Celá desetiletí souputníci – ve vzájemném obdivu, technologii moci, v oposmlouvě, ve vztahu k Rusku…
… Ale detailněji k ODS a její situaci: Přichýlit se jakkoli k patriarchovi V.K. by hlásalo o ODS zemdlenost, vystrašenost a především nedůvěru v sebe. Uvědomme si, že stabilní ODS je na pravici nezbytná – a tedy i pro celý náš parlamentní systém. Místo koketerie s Klausem a jiných manévrů všichni z ODS k čerpadlům a záchranným pracem: Němcová do čela a s ní např. Pospíšil, Kubera, Blažek, Svoboda… Amputovat z minula metodicky, organizačně i personálně demotivující polohy. Neprodleně svolat řekněme "auditní radu" (liberálně myslící politologové, filosofové, novináři, sociologové…) a požádat je o jejich pohled na krizi a cesty z ní a event. o práci trvalého poradního sboru. Vyhledávat politické talenty, tříbit je a posouvat do odpovědných orgánů. Provést ostré generální potěžkání ODS za Klausovy, Topolánkovy, Nečasovy éry. Co nejpádněji, bez sebelítosti, otevřeně a krutě. Ptát se ne po návratu Klause – ale po stovkách odrazených, znechucených, ale politicky erudovaných lidí (například bratři Payneové, Praha Okamžitě uskutečnit práci odborných komisí. Ne formálně jako vždy dosud; a to jako partnery výkonné rady a gremia. Vitální pro ODS je zpětná vazba odshora dolů k členům a zpět. Jeden krevní oběh. Přestat myslet jen ekonomisticky, ale vidět politiku jako součást filosofie života a člověka. S politickou invencí trvale hledat průsečík expertnosti a tak říkajíc "selského rozumu". Zlikvidovat personální politiku, která ODS zásadně pauperizuje (kmotři, mnohoobročníci, politické netalenty, šmíráčtí lobbisté, pasivisté…). Po nelítostné sebereflexi (o níž se hojně mluvilo a nikdy se neprovedla) musí nastoupit ještě bezohlednější odklízení balastu a sněti bez špetky sebevzhlížení a setrvačnosti. Shrnuto: ODS čeká vivisekce historická, programová, metodická, personální. Žádní spasitelé, ale tvrdý zásah opřený o empirii a skepsi.