Václav Klaus oslavil nedávno svoje 72. narozeniny v plné síle. Ostrými výroky do médií na adresu orgánů činných v trestním řízení v minulých dnech všem politickým hráčům připomněl, že je stále připravený vstupovat do zásadních střetů a je nutné s ním v budoucnu počítat. Ochrana demokracie proti "nevoleným" patří k jeho nejoblíbenějším tématům.
Bylo naivní se domnívat, že si bude chtít od politiky odpočinout, odejde do svého institutu a bude se věnovat přednáškám a psaní alarmistických textů proti Bruselu, globálnímu oteplování a dalším svým oblíbeným hrozbám. Václav Klaus nepřímo vyzval k vytvoření nové politické síly k ovlivňování domácí i evropské politiky. Rozhlíží se po partnerech v zahraničí. Jejím základem v ČR bude pravděpodobně pestrá koalice jeho příznivců v ODS, stran Jany Bobošíkové, Petra Macha a sdružení D.O.S.T.
První Klausův výstřel v pořadu televize Prima překryly povodně. Následovalo několik dalších promyšlených vystoupení a postupně dávkovaných vyjádření před podnikateli, novináři a příznivci, jak se političtinou říká, vyslal signál. Jsem zde, je se mnou třeba počítat. Pád premiéra Petra Nečase podruhé odvedl pozornost jinam. Překvapivé kroky prezidenta Zemana kolem sestavování Rusnokovy vlády oslabují roli sněmovních stran a hrají Klausovi do karet. V nastálem zmatku se cítí jako štika ve vodě.
Doleva, nebo s Klausem
Soubor myšlenek Václava Klause, se kterými táhne do další politické bitvy, je stručný. V české politice údajně chybí střet o ideje mezi pravicí, kterou reprezentuje pouze on a jeho věrní, a probruselskou levicí, kam řadí všechny ostatní včetně TOP 09 a části ODS.
Klaus cítí nespokojenost veřejnosti, které chybí přehledný svět my a oni, který nabízel v devadesátých letech. Nejde o českou specialitu - v Evropě, ale i v Turecku a Brazílii se drolí stranické systémy a narůstá nespokojenost s politickými elitami. Směs nostalgie po klidných časech v přehledném světě a utíkání se k silnému, mediálně zdatnému vůdci jsme mohli vidět v Itálii, mnohokrát odepisovaný Berslusconi rozhodl o její současné vládě. Němce čekají v září přelomové volby, do kterých možná výrazně promluví Klausovi blízká euroskeptická strana Alternativa pro Německo.
Zapomínání
Klaus nemusí nabízet nic nového, mnohokrát úspěšně vsadil na amnézii voličů a polarizaci nálad voličů. Před soudem k financování ODS v roce 1998 uvedl, že o ničem nevěděl, nic si nepamatoval, za nic není odpovědný. Za pár měsíců po této tragikomedie dali voliči Klausově ODS 27 procent, alternativě Unie svobody s Rumlem v čele pouhých 9 procent. Prvního ledna letošního roku šokoval veřejnost skandální amnestií, při níž desítky velkých zlodějů a korupčníků získali beztrestnost. Stačí odstup několik měsíců a veřejnost zapomněla, že se jako první prezident dostal k Ústavnímu soudu za velezradu za několik více či méně vážných ústavních deliktů.
Dá se věřit výrokům Klause, že se ještě nerozhodl, jakou formou provede svůj politický comeback. V záloze má nabídku kandidovat do Evropského parlamentu za ODS. Jeho věrní mimo ODS jej budou tlačit do vytvoření nové strany, která by uspokojila jejich politické zájmy v ČR. Oslabení ODS a TOP 09 by se mohlo hodit i Zemanovcům. Patří k české politické tradici, že se politik o funkci viditelně nedere a čeká, až jej veřejnost povolá k řešení krize. Schopnost Klause nastolit polarizující téma a mobilizovat svoje příznivce a odpůrce je i po letech obdivuhodná. Množství a razance Klausových vyjádření dokazují, že už nechce čekat, jak dopadnou volby v Německu, jak vyřeší svoji krizi ODS, ale stát se aktivním hybatelem. Jeho aktivita se bude stupňovat tak, aby nejpozději ve volbách do Evropského parlamentu 23. května 2014 opět zamíchal politickými kartami.
Autor je právník a politolog, člen Vraťte nám stát – iniciativy pro obnovu demokracie
Kráceno vyšlo v HN