Přichází prezident obklopený tlupou lhářů a estébáků
Miloš Zeman přesvědčivě zvítězil v prvních českých přímých prezidentských volbách. Průběh kampaně a volební výsledky teď budou předmětem badatelského úsilí politologů, sociologů a mediálních specialistů. Jak kampaň, tak volba sama však obsahují fakta tak očividná, že se k nim dostaneme i bez hloubkového průzkumu. Tak především, ani jeden z finalistů, tedy ani Miloš Zeman ani Karel Schwarzenberg, by neměl reálnou šanci dosáhnout na post prezidenta republiky, kdyby zůstal zachován stávající systém. Rozhodující politické strany, tedy sociální demokracie a občanští demokraté, podporovaly levicového, respektive pravicového kandidáta s bodem vřelosti, který se nápadně blížil bodu mrazu. Ostatně sám Miloš Zeman si vyzkoušel, jaké to je být podporován sociální demokracií v nepřímé prezidentské volbě. Karel Schwarzenberg by se v ODS nedočkal podpory žádné a bůh ví, jak by to dopadlo s podporou od jeho vlastní strany.
Mlýnicí parlamentní volby v minulosti prošly silné osobnosti, Václav Havel a Václav Klaus. Oba jmenovaní prošli s odřenýma ušima a za okolností ne zcela voňavých. Václav Havel zvítězil o hlas zatčeného a zavřeného poslance Miroslava Sládka a Václav Klaus se v druhém období stal prezidentem jen za cenu zrady uvnitř sociální demokracie, přičemž se dodnes neví, jak byla tato zrada zaplacena. Pokud by parlamentní volba zůstala, šanci by napříště měla neosobnost, a to by mohla nastat hvězdná hodina člověka, jako je Jan Fischer, osvědčeně bezvýrazného a beznázorového, pročež se mu začalo říkat Želé.
Takto uváženo jsou Zeman stejně jako Schwarzenberg v roli uchazečů o prezidentský post produkt přímé volby. Ta preferovala a bude nadále preferovat výrazné osobnosti. Ovšem i kontroverzní osobnosti. V parlamentní volbě neměla šanci Jana Bobošíková, i ona si to vyzkoušela na vlastní kůži. Na reálnou šanci by nemohl pomyslet ani Okamura, natož pak Franz. Ukázalo se ale, jakým korektivem je volič. Ten si přeje silnou osobnost, chce se bavit. Nepůjde však do dobrodružství s exotem. Nezadá si ani s Avatarem, ani s Japoncem. Silnou osobnost ano, ale solidní.
Takto prošli sítem volby prvního kola Schwarzenberg a Zeman.
V těchto hodinách se hodně mluví o slušné kampani a o lžích a o podpásových ranách. Ve volbách je ale podstatné jenom jedno, totiž výsledek. Ani v prvním, ani v druhém kole nebyly zaznamenány žádné pochybnosti stran regulérnosti voleb. Nevyskytly se falešné lístky, nikdo nebyl přímo uplácen, nikomu nebylo vyhrožováno. Vše, co není zákonem zakázáno, je dovoleno.
Vědělo se dopředu, že Miloš Zeman bude mlátit pod pás a že povede negativní kampaň. Ohromnou nálož nenávisti a lži mu odsunul Václav Klaus. To on prostřednictvím svého syna zahájil nacionalistickou štvanici. Klaus zná své pappenheimské a ví, co vČechách funguje. Nedůvěra vůči cizincům, protiněmecká antipatie stonásob, to funguje bezpečně, jako nerv v otevřeném zubu. Sáhni drátkem a ozve se jekot. Postraš Benešovými dekrety, spoj neexistující sudetoněmecký problém s čímkoli, s prezidentským úřadem anebo Lisabonskou smlouvou nebo čímkoli jiným, výsledek se zaručeně dostaví.
Ano, po bitvě je každý frajtr generálem, ale přece jen měl Schwarzenbergův tým toto nebezpečí náležitě vyhodnotit. Pak by mohl doporučit Karlovi, aby v televizi neplácalo Benešovi před haagským tribunálem. Ono by to dopadlo pravděpodobně stejně, ale volební odstup by asi nebyl tak výrazný. Lež funguje a má svoji magii – dokáže hodit stín podezření na kterýkoli pokus ji vyvrátit.
Ve volbách vyhrál Zeman. Před prvnímkolem se čekalo, že se do finále dostane on proti Fischerovi. K tomu směřovaly všechny prognózy postavené na exaktních průzkumech. Schwarzenberg překonal jak Fischera, tak Dienstbiera k všeobecnému úžasu, nikdo dnes nedokáže vysvětlit, jak se to stalo. Pokud by se to nestalo a proti Zemanovi stál Fischer, Zeman by zcela jistě vyhrál a pravděpodobně s mnohem větším náskokem. Z tohoto hlediska druhé kolo napravilo jakousi "pravděpodobnostní fluktuaci", k níž došlo v kole prvním. Nic jiného se nestalo.
Zeman byl logickým favoritem od chvíle, kdy se rozhodl do voleb jít. Dnes a zítra mu asi je a bude jedno, že jeho vítězství je upatlané lhaním a estébáckými podrazy a že tudíž se na Hrad dostal skrz stoku. Ten pach se s ním potáhne po celé pětileté období.
A po celou tu dobu se budeme trpce smát zdravici Václava Klause, který vzkázal svému levicovému soudruhovi, že jeho vítězství je vítězstvím pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Pokud nám do smíchu bude, protože ta tlupa estébáků a lhářů od Miloše hned tak neodpadne.
LN, 28.1.2013