Neviditelný pes

POLITIKA: Ladislav Bátora

27.7.2011

Zmatený muž na nebezpečném místě

I tak by se dalo komentovat jmenování Ladislava Bátory ředitelem personálního oddělení ministerstva školství ministrem Josefem Dobešem. Protesty odborné i politické veřejnosti proti jeho vstupu na ministerstvo začaly již v době, kdy se spekulovalo, že bude Dobešovým náměstkem.

Byly zapříčiněny Bátorovými názory a volební kandidaturou za rasistickou Národní stranu, jejíž program však ani nestudoval, protože kandidoval jako nezávislý, sdělil novinářům. Do funkce na ministerstvu ho podle iDnes doporučil prezidentův poradce Petr Hájek, jenže kvůli protestům pan Bátora skončil v únoru na funkci poradce, kde dostal za úkol zorganizovat audit nemovitostí, které vlastní či spravuje ministerstvo školství. Minulý týden ale povýšil a protože protesty pokračovaly, pan Bátora předstoupil ve čtvrtek 21. července před novináře, kde se pokusil proti všem nařčením hájit.

Podívejme se na to, jak. Novináři panu Bátorovi mimo jiné položili otázku: Jak vysvětlujete skutečnost, že prvorepublikovou knihu jménem Zkáza Slovanů, která obsahuje věty jako "všechno zlo pochází od židovských bastardů", jste v jednom ze svých textů označil doslova za skvělou? Pan Bátora odpověděl, jak zaznamenala Mladá fronta Dnes, takto: "Já jsem Zkázu Slovanů četl v sedmnácti letech a působila na mě skvěle, protože popisovala, jak údajně bolševici stahovali bělogvardějcům kůži z rukou. Tím u mě komunismus skončil, otevřelo mi to oči." Na doplňující dotaz, jestli se panu Bátorovi zdají skvělé i antisemitské výroky v této knize, šéf personalistů odpověděl slovy:"Já se na to podívám, nemůžu komentovat útržky."

Vezmeme-li Bátorova slova vážně a soustředíme se jen na fakta, která nám sdělil o knize Rudolfa Vrby Zkáza Slovanů, jež pro něj v sedmnácti letech byla důležitá, protože kvůli ní skončil s komunismem, můžeme konstatovat dvě věci. Za prvé, že pan Ladislav Bátora je ročník 1952, sedmnáct mu bylo v roce 1969, tedy rok po okupaci Československa sovětskou armádou, a proto je podivné, že ke změně pohledu na komunistickou ideologii potřeboval až zmíněnou knihu. A za druhé ve Vrbově knize Zkáza Slovanů není jen nějaká antisemitská zmínka, ale tato obsáhlá dvoudílná kniha, která má přes 500 stran, je celá prodchnutá duchem antisemitismu, a proto je odborníky považovaná za jednu z nejantisemitičtějších českých knih dvacátého století. Je plná antisemitských narážek, pomluv a hanobení Židů. Vyzdvihuje známé antisemitské podvrhy jako jsou Protokoly sionských mudrců, Hrobaři Ruska od Alfreda Rosenberga, který byl jedním z hlavních ideologů nacistického Německa. V Norimberkském procesu byl Rosenberg v roce 1946 odsouzen k trestu smrti.

Podobně zmateně tento muž odpověděl na otázku, proč v roce 2005, kdy mu bylo 53 let, navštívil uzavřenou antisemitskou přednášku Vlastenecké fronty, když řekl: "Nevěděl jsem, že je to nepřípustné." A ani mu nebylo divné, že přednáška je uzavřená: tedy určená jen zřejmě pro vybrané příznivce a sympatizanty.

Za náhodu nelze považovat ani to, že v roce 2007 zakončil tento muž svůj komentář na obhajobu prezidenta Klause, který brojil proti Kaplického návrhu knihovny, slovy: "Proti ideji ideu, ale proti pěsti pěst!" Jak připomněl kolega Ondřej Šťastný, jde o heslo předáka prvorepublikové Národní obce fašistické, generála Gajdy. Bátora na dotaz novinářů odpověděl: "Nečetl jsem Gajdovu knihu Stavovský stát." Při svém vzdělání měl ale vědět, že Radola Gajda byl v roce 1926 v demokratickém Československu za své fašistické názory degradován a propuštěn z armády a v roce 1933 za tzv. Židenický puč, kdy 70 příslušníků Národní obce fašistické zaútočilo na místní kasárna, byl odsouzen k šesti měsícům vězení.

Přes všechny uvedené skutečnosti ale dostal Ladislav Bátora, který působil v posledních pětadvaceti letech v šesti různých politických stranách či uskupeních, po třinácti měsících 27. června 2011 od Národního bezpečnostního úřadu prověrku na stupeň "přísně tajné." To je důvod, proč dnes tvrdí: "Nejsem extrémista, mám na to papír." I tato obhajoba zní v uších normálního člověka poněkud nepřesvědčivě a spíš připomíná výroky zmatených lidí, kteří tvrdí: "Mohu vám nadávat, mám na to papír od lékaře."

V demokratické zemi by zřejmě měl existovat orgán, třeba Nejvyšší správní soud, který by rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu prověřil. Všechny výroky Ladislava Bátory totiž poukazují jedním směrem a sklony tohoto muže, byť by byly třeba nevědomé, by mohly právě kvůli tomu nebezpečně ovlivnit personální politiku ministerstva, které má na starosti výchovu mladých generací. Jeho počínání se zdá být ale spíš než důvodem k analýze k diagnóze: vykazuje znaky amence či dezorientace, tedy názorovou rozkolísanost.

Advokáta Tomáše Sokola, jako daňového poplatníka, zase na kauze Bátora, jak mi sdělil, zajímá: "Jakými tento muž disponuje schopnostmi a zkušenostmi pro úřad vrchního ministerského personalisty. Míním zcela vynikajícími schopnostmi, protože jinak nevidím důvod, proč by měl být na tento úřad instalován někdo zvenčí. Je to nepolitická pozice a podle mne by měla připadnout kariérnímu úředníkovi, který na ni profesně dospěl. Považuji za dost nešťastnou praxi, bohužel kvetoucí nejvíc ve státní správě, když se nový vedoucí, zejména ministr, ´opevní´ svými lidmi, které pak následující ministr promptně vyhází." I proto se nelze divit tomu, že proti povýšení pana Bátory protestují hlavně opoziční politici a Ondřej Liška ze Strany zelených. Hnutí Tolerance a občanská společnost dokonce vyzvalo premiéra minulý týden, aby kvůli Bátorovi odvolal i ministra Dobeše.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6



zpět na článek