Škoda, že se Matěj nenarodil ve 40. letech minulého století. Dovedu si ho představit v sametovém sáčku a dlouhých vlasech až po pás, jak se vším odhodláním bojuje v Paříži na barikádách proti kapitalismu a té zatracené buržoazii. Jistě by byl členem nejvyššího výboru a soupeřil by s rudým bláznem Cohn Benditem o vůdčí postavení jejich maoistického či trockistického křídla. Tehdejší studenti, často z bohatých rodin, nevěděli roupama co dělat, lidově řečeno. Přečetli si něco od Marxe, něco od Sartra a opájeli se revolučním nadšením fešáka Che Guevarry. Za těch 40 let naštěstí většina z nich pochopila, že socialismus je blamáž. Blamáž, která by rozhodně nemohla uspokojit jejich svobodomyslný pohled na svět. Bohužel se to netýká dnešních vládnoucích špiček EU, ale to je zase jiná kapitola.
Vraťme se raději k „intelektuálovi“ Matěji Stropnickém, jak ho uctivě ( čí výsměšně?) titulují na iHned.cz. Tento herec, revolucionář, lamač dívčích srdcí, publicista, filozof a kdoví co ještě, se odhodlal k velkému kroku. Hodlá vést Stranu zelených. Postaví se tedy Ondřeji Liškovi při nadcházející volbě předsedy strany. Nemám valné mínění o SZ, ale Ondřej Liška se mi ještě jeví v té změti ochránců přírody, marxistů, trockistů, levicových intelektuálů, protiamericky naladěných ovádů a podobných lidiček ještě jako docela rozumný chlapík. Však také Matěj Stropnický podle všeho nemá žádnou šanci. Stejně mi ale není dost dobře jasné, jak může být někdo v roce 2009 levicovým intelektuálem. Copak o těchto věcech nevíme dost, abychom se štítili všeho, co zavání levicí a socialismem? Je třeba ještě podávat další důkazy o zničených životech, zubožené ekonomice a degradaci lidské důstojnosti?
Jak je vůbec možné, že tento pomýlený šašík jménem Matěj Stropnický působil ve vedení jakékoli politické strany, dere se tam znovu a prostor dostává i v seriózních médiích? To potom můžeme medializovat Pepka Vyskoče a obecního blázna Zoula. Místo pro Matěje Stropnického je buď v blázinci, nebo v Evropském parlamentu. Tam si může notovat a ještě se mnoho naučit od studentských vůdců ze 60. let. „Staří pánové“ v čele s José Manuelem Barossem jistě rádi přijmou do učení tak bystrého a uvědomělého mladíka.
Snad zdejší čtenáře příliš nepobouří můj ryze výsměšný a zaujatý text. Ale dá se vůbec bez špetky ironie vážně analyzovat podobný prototyp politika? Pokud ano, tak je to pod moje rozlišovací schopnosti. Nemůžu, zkrátka a dobře, jinak. Nejde to. Opravdu ne.
Pro dobro Strany zelených pevně věřím, že bude mít Ondřej Liška ještě o trochu důstojnější soupeře. Na druhou stranu je jisté, že takhle nemůže prohrát. Alespoň pokud straníci SZ ještě úplně nesešli na scestí. Ideální by bylo, kdyby si to nakonec Matěj rozmyslel. Už jeho možná kandidatura zesměšňuje celou SZ. A s ní možná i celou dnešní mladou generaci. Snad starší lidé, kteří byli nuceni žít v socialismu, pochopí, že Matěj není mluvčím dnešních mladých. Není to naštěstí tak, že by se lidé narození koncem 70. let a v průběhu let 80. shlédli v bludech socialismu. To si jen jeden mladý „intelektuál“ dal klapky na oči i uši a rozhodl se jít po nesprávné cestě. Přejme mu, aby brzy procitnul. Ve 26 letech ještě má právo na podobné skopičinky. Tak k němu buďme více tolerantní, než jsem právě teď já…