Neviditelný pes

ANALÝZA: Myslí to zelení s CO2 vážně?

2.10.2008

Kdyby to zelení mysleli s CO2 skutečně vážně, tak by jejich předseda, pan Bursík, musel napřed verifikovat tyto teze:

1. Globální oteplování existuje.
2. Za globální oteplování mohou ze značné míry skleníkové plyny, zejména CO2.
3. Důsledky globálního oteplování jsou pro ČR převážně nepříznivé.
4. Neviditelná ruka trhu není schopna se s nepříznivými důsledky globálního oteplování vyrovnat.

Po verifikaci těchto tezí by musel požadovat, aby stát:

V oblasti energetiky
- prohlásil v energetické koncepci do roku 2040 jaderné elektrárny za nejdůležitější zdroj elektrické energie
- pro strategické zajištění spotřeby elektrické energie odkoupil od ČEZ jaderné elektrárny JED a JET včetně příslušných rozvodů
- urychleně doplnil kapacitu JET o další dva bloky s ověřenou technologií, zajistitelnou ze značné části v ČR
- zahájil přípravu výstavby další jaderné elektrárny na Ostravsku
- zabezpečil vyšší využití odpadního tepla z jaderných elektráren
- důsledně zavedl na všechna paliva (včetně dřeva a biomasy) uhlíkovou daň, jejíž výše by odpovídala obsahu uhlíku a škodlivin v palivu
- přesunul část zodpovědnosti za zajištění obyvatelstva energií na kraje, které by měly zajistit síť energetických zdrojů (např. paroplynové elektrárny, obnovitelné zdroje) včetně doplňkových kabelových rozvodů
- pokládal obnovitelné zdroje energie především za lokální záležitost
- zrušil povinný odkup energie a dotované ceny
- zamezil obchodování s emisními povolenkami

V oblasti dopravy
- zpomalil výstavbu i renovaci dálniční sítě a urychleně dobudoval soustavu silnic I. třídy
- zavedl pro všechna motorová vozidla (včetně zahraničních) silniční známky s minimální dobou platnosti 1 měsíc, jejichž cena by odpovídala množství emisí a škodlivin vozidla, současně zrušil silniční daň
- upravil výši mýtného pro veškerou nákladní dopravu na vybraných komunikacích na úroveň odpovídající Německu a Rakousku
- zvýšil dohled na transitní dopravu, zejména na hmotnost vozidel, jejich technický stav a kvalifikaci i zdravotní způsobilost řidiče
- důsledně zavedl na všechny pohonné hmoty (včetně leteckých) uhlíkovou daň, jejíž výše by odpovídala obsahu uhlíku a škodlivin v palivu, odstranil veškeré dotace
- zvýšil poplatky za užívání vzdušného prostoru pro všechna letadla, včetně vojenských
- zavedl "vodní známky" i pro dopravu na vodě a to včetně rekreačních a sportovních plavidel

V oblasti stavebnictví a stavebních hmot
- zpřísnil normativy spotřeby energie pro novostavby a rekonstruované objekty
- přihlížel u daně z nemovitostí i k množství tepelných ztrát
- zavedl pro těžený vápenec uhlíkovou daň

V oblasti potravin
- přeřadil potraviny živočišného původu do základní sazby DPH
- omezil obsah CO2 v potravinách, zejména v sycených nápojích

V oblasti vodohospodářství
- pro strategické zabezpečení vodou a snížení povodňových škod obnovil výstavbu přehrad a malých vodních nádrží
- rozšířil novou výsadbou plochu lesů

Tak, zelení - co vy teď? Myslíte to s ekologií skutečně vážně nebo jde jen o koryta?


Stanovisko autora:

Zabezpečení ČR dostatečným množstvím cenově přístupné energie musí být jedním z prioritních úkolů státu. Za stávající technické i ekonomické situace je jediným řešením do roku 2040 urychlená výstavba jaderných bloků. Jakékoliv další otálení je zločin.

Protože ČEZ byl trestuhodně vymknut z pravomoci státu, je rozumným řešením zpětný odkup jaderných elektráren státem, Protože stát je cca 50% vlastníkem ČEZ a v ČEZ je nerozdělený zisk ve výši cca 180 mld. Kč (z čehož patří státu cca 90 mld.) má stát k tomu dostatečné finanční prostředky. Je také třeba přihlédnout k tomu, že výstavba jaderných elektráren byla provedena z peněz všech daňových poplatníků a zisk z nich má především úzká skupina akcionářů a management.

Dosud nedořešeným problémem je větší využití odpadového tepla jaderných elektráren, které zatím naráží na lokální zájmy.

Obnovitelné zdroje mohou být významným doplňkovým zdrojem, avšak za rovnocenných ekonomických podmínek. Jejich energie by měla být určena především pro místní spotřebu a ne na dálkový přenos, zvláště ne na úkor ostatních spotřebitelů. Pokud si někde např. chtějí pro svou potřebu postavit větrné elektrárny, tak je to jejich věc. A pokud chtějí přebytek energie prodávat do sítě, tak jen na základě smluvních vztahů a za tržní ceny. Nevím, proč by měli všichni spotřebitelé elektrické energie doplácet na to, že si například v Jindřichovicích pod Smrkem usmyslili vydělávat na prodeji mnohonásobně dražší elektřiny do celostátní sítě.

Nestabilní výkon většího množství tzv. "obnovitelných" zdrojů elektrické energie působí nárazy do sítě a nutí ostatní zdroje pracovat neekonomicky.

Stát jsou ale v podstatě i kraje a obce a ty by měly převzít část zodpovědnosti za zásobování obyvatelstva a podniků elektrickou a tepelnou energií. Kraje i velké obce by měly budovat nezcizitelné zdroje energie a paralelní kabelové rozvody, což by vedlo k menšímu zatížení celostátní sítě a ke zvýšení konkurence na dosud monopolní podniky.

Obchodování s emisními povolenkami je naprosto nemravný pseudotrh. Zavedení uhlíkové daně na všechna paliva je podstatně efektivnější cestou než emisní povolenky.

Zdaněno by mělo být i palivové dřevo, protože i ono produkuje CO2 a nikde není zaručeno, že je to obnovitelný zdroj a že se vyprodukovaný CO2 bude opět vázat na území ČR. Spalování biomasy pěstované na polích je nesmysl, protože se tím silně degraduje zemědělská půda. Uhlík (a další prvky) z vypěstované biomasy je nutné ze značné části do půdy navrátit, jinak klesá její adsorpční schopnost. Diskutabilní je pěstování rostlin na výrobu paliv. Pokud si někdo chce přidávat alkohol a metylester kyseliny řepkové do paliva, mělo by to být jeho věcí a ne obecnou povinností. A opět - žádné dotace nebo slevy na dani.

Škody způsobené transitní dopravou jsou větší než její přínos (zničené dálnice i silnice, zničené životní prostředí) a stát absolutně selhal při zajištění obyvatel proti následkům způsobeným zahraničními uživateli. Policie přes miliardy vložené do kontrolních systémů jen nečinně přihlíží a není ani schopna trestat takové excesy, jako jsou závody zahraničních pirátů silnic. Budovat za stamilióny informační síť o tom, že na dálnici jsou díky jejímu špatnému stavu problémy, je typicky česká cesta. Lépe je problémy odstranit. Pak žádná informační síť není zapotřebí. Zpomalení výstavby dálnic umožní věnovat více prostředků na ty silnice a cesty, na kterých každodenně obyvatelstvo jezdí.

Institut silniční daně by mohl být nahrazen silničními známkami, kterými by bylo možné podchytit i zahraniční účastníky provozu a znesnadnit jejich snahu vyhnout se placení mýtného.

Že lze uspořit značné množství energie "zateplením" domů je známou skutečnosti a celá řada staveb po roce 1950 je, jak ukazují infračervené kamery, výbornými zářiči energie. Pozitivní zájem o snižování spotřeby by měl mít jak majitel budovy z hlediska snižování nákladů, tak i stát, který nese na svých bedrech externalitní náklady. Nic se samozřejmě nesmí přehánět a současná móda pasivních domů je zatím výkřikem do prázdna bez znalostí všech důsledků, například na zdraví. Propagovaná výměna oken za "plasty" je také tak trochu módou, pokud nejsou brány v úvahu celkové ztráty celým okenním systémem (včetně tepelných mostů). Ale rozumná cesta to je.

Velmi málo se zatím uvažuje s CO2 uvolňovaným tepelným zpracováním vápence, například při výrobě stavebních hmot, v hutnictví apod. V hornině po tisíciletí vázaný CO2 je nenávratně emitován do ovzduší

Živočišné potraviny jsou na samém konci potravinového řetězce, takže jejich "uhlíkový účet" je vysoký a přežvýkavci jsou významným zdrojem skleníkových plynů. Člověk je však všežravec a ne přežvýkavec a živočišné bílkoviny jsou pro jeho rozvoj nutné. Již tu byly snahy ze "zdravotních" důvodů omezovat konsumaci vajec, masa, zejména tučného, mléka, ale pak se vždy zjistilo, že to má různé háčky. Takže ohrozit zdraví obyvatel není asi rozumné. Rozhodně by měla být pozornost spíše zaměřena na jakost potravin.

Nerad to připomínám, ale volání po rostoucím zalesnění, po výstavbě vodních nádrží všeho druhu a po zvyšování adsorpce půdy je stále voláním k hluchým, kteří se budou muset na vlastní kůži opětovně přesvědčovat o následcích.

Zásadně odmítám jakékoliv "přídělové" systémy, jako jsou emisní povolenky, uhlíkové body atd. a dávám přednost ekonomickým nástrojům. Stejně tak jakékoliv dotace do sféry výroby energie a jejího užití. Každý si musí spočítat, zda si může něco připlatit nebo zda je pro něj výhodné spořit. Podobně státní "nátlaky" na výrobce, aby například emise CO2 pod 130 mg/km2, aby maximální objem motorů u osobních automobilů byl pod 1,5 l, aby byla omezena maximální rychlost osobních automobilů byla 180 km/hod považuji za nesmyslnou byrokracii.

O fantasmagoriích některých "ekologů" o tisíci větrnících v Severním moři a dalších tisících v Alpách dodávajících "rovnoměrný" výkon, o obrovských slunečních farmách na Sahaře zásobujících celou Evropu elektrickou energií atd. se raději nechci zmiňovat.

Nevyřešenou otázkou je, do jaké míry je účelné výrobu energie a její distribuci centralizovat, a do jaké míry je účelná decentralizace výroby energie. Zde je prostor pro diskusi a ekonomické návrhy otevřený. Třebaže obrovské výrobní jednotky jsou ekonomicky efektivnější, poskytují určitou naději pokusy o bezpečné lokální jaderné reaktory produkující elektřinu i teplo o výkonu cca 50 až 100 MW. Paroplynové elektrárny mohou být, přes všechny nevýhody, po určitou dobu překlenovacím nástrojem pro lokální zásobování elektřinou a teplem.

U elektrické energie i u tepla není technickým problémem jejich výroba, ale jejich akumulace. Na tomto poli je, přes veškerou dosavadní snahu, stále velký prostor k řešení. Jakž takž fungují přečerpávající elektrárny, akumulátory automobilů (i elektrických) mají poměrně malou kapacitu a vodíková energetika i centralizované tepelné rezervoáry jsou snem budoucnosti. Zato úplně decentralizované tepelné rezervoáry (boilery, akumulační kamna) fungují již desítky let naprosto spolehlivě.

O uhlí si myslím jenom jedno - je to příliš cenná surovina na to, aby byla používána na výrobu elektrické energie a tepla. Někde je to ovšem zatím jediné řešení. Pokusy firmy Vattenfeld o zavedení metody CCS v kombinátu Schwarze Pumpe, považuji jen za snahu dále rabovat zásoby hnědého uhlí, za snahu, která může skončit katastrofou při úniku CO2 z podzemních zásobníků.

Ani sebelepší státní regulace není ovšem nic platná, pokud nebudou mít všichni společnou snahu řešit vznikající problémy. A tato snaha není dosud ani v ČR, natož u hlavních emitentů skleníkových plynů. Nakonec, i kdyby se všichni v ČR při snižování emisí CO2 rozkrájeli, tak je to jen plivnutí do moře. Proto bychom měli dělat jen to, za co bychom se našim potomkům nemusili stydět, ale ani chloupek více.





zpět na článek