Pětatřicet úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí si vyrazilo z kopýtka. Koupání, saunování, terénní čtyřkolky, paintball… Celkem tři dny v luxusním hotelu v Rančířově u Jihlavy za „pouhých“ 392 tisíc – bez DPH.
Tři čtvrtiny nákladů šly na vrub Evropského sociálního fondu. Prý „teambuilding“, což volně přeloženo znamená cosi jako stmelování kolektivu. A co na to ministr Petr Nečas? Vyjádřil nelibost nad tím, jak neúčelně Evropská unie utrácí peníze. Na to máme v Česku jedno příhodné přísloví: „Zloděj křičí chyťte zloděje!“ O tom, na jaké konkrétní projekty budou vynaloženy prostředky z jednotlivých fondů EU se totiž nerozhoduje v Bruselu. Rozhodují o tom naše instituce – tzv. poskytovatelé. Mimo jiných převážně jednotlivá ministerstva. A v případě Evropského sociálního fondu jde právě o Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Zjednodušeně řečeno tedy jeho úředníci poskytli dotaci na radovánky sami sobě. A to v době, kdy matka, která porodí dítě, musí „za trest“ při týdenním pobytu v porodnici zaplatit 840 korun a kdy seniory poplatky u lékařů a za recepty obraly už i o těch pár desítek korun, které jim zbývaly ze skromné penze. A také v době, kdy řada handicapovaných lidí měsíce marně čeká na svůj invalidní důchod od České správy sociálního zabezpečení. Ta se pranic nestará o to, kde mají vzít peníze na jídlo a platby za bydlení. Má toho prý moc a selhává lidský faktor. Možná ten její lidský faktor také někde „stmeluje kolektiv“ po vzoru svých rezortně spřízněných kolegů z ministerstva.
A pokud by se stalo, že handicapovaní lidé mezitím skončí hladoví pod mostem, pak ministr Nečas jistě včas přispěchá s patřičnou kritikou Evropské unie. Ta přece za všechno může! Nebýt jí, tak by jistě naši úředníci vzorně pracovali pro blaho občanů a nebrázdili čtyřkolkami malebnou Vysočinu. Neflákali by se v bazénech a saunách za peníze daňových poplatníků. A určitě bychom měli také pravdomluvné politiky nebo dokonce i neúplatné a bezúhonné policisty či soudce.
(Psáno pro deník Metro)
poslankyně Evropského parlamentu