Schůzka Tlustý-Zeman přiměla Paroubka k tomu, aby ji využil k dalšímu znevážení nového ministra financí. Tlustému už údajně nemá v ODS kdo „poradit“, a tak mu nezbývá než se obrátit na Zemana. To bývalý ministr financí Sobotka se vyjádřil mnohem jasněji. Zeman dle něho nemá mandát, aby za ČSSD navrhoval jména či tipy pro Tlustého. Schůzka Tlustého se Zemanem v jeho „exilu“ na Vysočině tak evidentně způsobila ve špičkách ČSSD nervozitu.
Paroubek se totiž v posledních měsících snažil Zemana více vtáhnout do politiky. Nabídl mu místo na kandidátce pro senátní volby na podzim letošního roku, což však Zeman odmítl. Rovněž u něho hledal podporu krátce po volbách a určité podpory se mu také ze strany Zemana dostalo. Paroubek si zřejmě žárlivě střeží nadstandardní vztahy se Zemanem. Podobně se ostatně zachoval při setkáních Topolánek-Fico. I zde si Paroubek žárlivě střeží „nadstandardní“ vztahy s Ficem a snažil se je v mezích možností využít proti Topolánkovi. To se mu zdařilo při neformální schůzce Fico-Topolánek u příležitosti zápasu Slovensko-Česko v Bratislavě, oficiální návštěvu Topolánka v Bratislavě to ale, zdá se, nijak zásadně nepoznamenalo.
Naplňují se tak předpovědi, které předvídaly Paroubkovi po odchodu z premiérského křesla ústup ze slávy. Ostatně, proto se ho Paroubek tak vehementně držel a blokoval ustavení orgánů sněmovny. Další vývoj má v rukách prezident Klaus. Topolánek věří, že Klaus nesvolí se jmenováním vlády, která by se opírala o jednoho či dva přeběhlíky z bývalé trojkoalice a komunisty. Na Paroubkovy výroky o tom, že jistě získá alespoň dva poslance od zelených, reagovali tito poslanci demonstrativním příchodem do sněmovny v tričkách s nápisy, které tuto možnost vylučovaly. Je krajně nepravděpodobné i to, že by se po svém debaklu v KDU-ČSL stal oním přeběhlíkem Kalousek, i když to někteří komentátoři jako určitou možnost připouštějí. Čas, zbývající do 4.10.2006, kdy má nová Topolánkova vláda požádat o důvěru poslaneckou sněmovnu, tak bude zřejmě ve znamení zvyšujících se slovních půtek mezi poslancem Paroubkem a premiérem Topolánkem. Směr útoku ostatně Paroubek naznačil. Je jím prodej akcií Topolánkovy firmy VAE. Ekonomičtí experti ČSSD poukázali na to, že „pokud byly akcie zastavené rozhodnutím soudu, jejich hodnota byla nulová“. Tento skvostný příklad manipulace veřejným míněním a popírání tržních vztahů jen dokazuje, že v politickém boji je ČSSD dobrý každý argument, který by u lidí nemajících dostatečné znalosti měl vzbudit podezření z podvodu či alespoň z jednání neodpovídajícímu dobrým mravům. V případě, že by Topolánek nakonec nezískal důvěru pro svou vládu v poslanecké sněmovně, jeví se mi to jako výrazný krok k předčasným volbám na jaře příštího roku. Paroubek nemá sílu na sestavení vlády na celé funkční období a může si tak vynutit pouze jakousi „úřednickou vládu“, která zemi k předčasným volbám dovede. Topolánek neslibuje nic jiného. I on by chtěl se svou menšinovou vládou vládnout jen do předčasných voleb. Tady se vlastně obě dvě řešení stýkají.