... tak zlámu vaz Topolánkovi i Paroubkovi jednou ranou
Nejdříve počkám, až se v ČSSD někdo rozhodne vlákat Topolánka do situace, kdy předstoupí před sněmovnu s "pravou" stovkovou koalicí a pokud mám mezi nově zvolenými poslanci ČSSD nějakého sympatizanta, poňouknu ho, aby zašeptal Topolánkovi do ucha, že nenávidí Paroubka a že stovkovou koalici ODS, KDU a Zelených podpoří.
A pak bych ve sněmovně podpořil Topolánkovu vládu všemi hlasy komunistů.
Moje rétorika:
- KSČM je státotvorná konsensuální strana, která podpoří to, co je v daný okamžik pro zemi nejlepší, ať to "programově" bolí sebevíc.
- Země potřebuje stabilitu a ta je důležitější, než obecný směr a my proto stabilitu podpoříme.
- ČSSD je strana jednoho muže, který není státník a možná ani politik. ČSSD je strana destruktivní, zatímco my jsme konstruktivní.
- Bokem bych vypustil informaci, že jsme to s Topolánkem tajně upekli za nějaké blíže neurčené ústupky, čímž bych ho znemožnil uvnitř ODS.
Moje cíle:
- Přilákat zpátky voliče, kteří přešli k ČSSD.
- Rozložit ODS.
- Postavit Topolánka do pekelné situace: Buď bude celé období skákat, jak já budu pískat, a přitom se ztrapní tím, že povede vládu v náruči komunistů, nebo hned podá demisi a přitom se stane prvním designovaným premiérem, který podá demisi proto, že mu parlament vyjádřil důvěru.
- Ukázat Paroubka jako figurku veskrze vzteklou a negativní.
- Ukázat KSČM jako ty hodné hochy.
Fór je totiž v tom, že pro voliče a členy ODS a doufejme KDU a zelených by byla podpora komunistů naprosto nestravitelnou ostudou. Už koaliční smlouva s víceméně demokratickou ČSSD pro ně byla zničující. Ale pro komunisty není ostudou spojovat se se svými protivníky, když je to cesta, jak je porazit.
Komunisté se totiž nestydí.
Komunisté se ani neštítí.
A možná také právě proto se jich štítí ti ostatní.