Odborářská demonstrace, která se konala v sobotu v Praze by prý měla více účastníků, kdyby se konala ve všední den. Alespoň to prohlásil Petr Vokoun z olomoucké organizace sdružení železničářů. Naprosto s ním souhlasím. Jít o víkendu demonstrovat za vládní návrh zákoníku práce muselo být pro mnohé účastníky jistě méně příjemné, než si do Prahy vyjet v pracovní den. Vyšší účast podporoval svérázným způsobem také svaz zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb. Se zdůvodněním zpestření účasti vyplácel každému účastníku 300 korun. A v neposlední řadě šéf odborářů Štěch objížděl na podporu účasti celou republiku, kde vysvětloval možné zhoršení zaměstnaneckého postavení, když nebudou vládní návrhy přijaty. Také vás výše uvedené utvrzuje o tom, že účast všech demonstrujících byla naprosto spontánní a vycházela z jejich hlubokého přesvědčení? A nebo to spíše byla vhodná příležitost pro bezplatný výlet do našeho hlavního města?
Průměrné mzdy ve státní správě opět rostly rychleji než mzdy ve sféře soukromé. Průměrný plat ve státní správě na příští rok by měl dokonce vzrůst o dalších šest procent. Úprava mezd v soukromé sféře má svoji logiku. Primárně záleží na výkonnosti podniku, na šikovnosti managementu, na odbytu a samozřejmě také na zaměstnancích samotných. Vše se odvíjí od hospodářských výsledků. Od jakých výsledků se ale odvíjí a co je odrazovým můstkem pro růst platů ve státní sféře? V žádném případě nemám na mysli, aby v tomto odvětví platy nerostly. Ovšem zvyšující se počty úředníků přímo úměrně nekorespondují se zvyšující se spokojeností s úřady, mnohdy se vymýšlí práce pro práci a nebo se dělají věci, které by soukromník za své peníze určitě nedělal, neboť by je pokládal zcela zbytečné. Ne všechno je asi v pořádku. Bohužel, k velké škodě všech, kteří do tohoto systému přispívají nemalými částkami ze svých daní. Jsem přesvědčen, že jakýkoli byť náznak reformy v této oblasti narazí na tuhý odpor velké úřednické lobby.
Pan Krampol absolvoval první vystoupení společně s premiérem Paroubkem a dalšími hosty v novém zábavném pořadu. Nechal se slyšet, že se rozhodně nejedná o předvolební agitaci a že on politice absolutně nerozumí. Kdyby prý za ním přišel jiný politik, tak by s ním udělal show klidně taky, ale jedním dechem dodal, že pro Topolánka by to nedělal. Před volbami dokonce chystá vydat knížku, která bude zřejmě vycházet z tohoto pořadu. Skutečně si ještě někdo myslí, že se nejedná o vítaný doplněk předvolební kampaně páně premiérovy a že pan Krampol politice „absolutně nerozumí“?
Poslanec ODS Kajíček popisuje v Hospodářských novinách zprávu NKÚ, ve které je šetřeno využití více než jedné miliardy korun, přidělené ministerstvu zdravotnictví. Suma byla určena pro motolskou nemocnici, konkrétně na opravy určitých jejích částí. Vedení nemocnice ovšem rozhodlo, že tyto peníze budou použity na celkovou rekonstrukci a dodávku nové techniky. Motolská verze zvítězila. Tím se ale podle kontrolorů NKÚ dopustilo ministerstvo i nemocnice řady prohřešků, jak má být s přidělenými penězi nakládáno, nehledě na nálezy dalších pochybení. Je zajímavé, že se zatím neobjevily palcové titulky a důrazná a razantní prohlášení pana ministra Ratha k této věci. No jistě, co znamená jedna miliarda oproti údajným únikům, proti kterým tak zarytě bojuje pan ministr na VZP. Ale co takhle si udělat pořádek nejprve na vlastním písečku, pane ministře?
Senátoři Mejstřík a Štětina ve svém boji proti komunismu představili novou součást plánu, jak komunisty zakázat. Je naprosto jednoduchá. Do nového trestního zákoníku chtějí prosadit paragraf, který donutí KSČM vypustit slovo „komunistická“ ze svého názvu. Jsem na pochybách, jestli pánové skutečně bojují proti ideologii, nebo jen proti názvosloví. V této souvislosti mě napadl malý výhled do budoucna. Pokud se jim výše zmiňovaný záměr podaří, KSČM se jednoduše přejmenuje na cokoli jiného, co nebude obsahovat ono zakázané slovo, a pod novým názvem, ovšem se stejným programem, bude lovit nové voliče. Ti stávající budou vědět, o jakou stranu se jedná a budou ji volit i nadále. A ti noví si ji na první pohled (jak je tomu alespoň trochu doposud) postupně přestanou spojovat s minulým režimem. U ostatních nerozhodnutých odpadnou i poslední zbytky ostychů stylu „já bych je volil, ale jsou to komunisti“. Nevím, jestli by nebylo užitečnější věnovat senátorské síly v tomto směru raději aktivitám např. ve stylu besed studentů s lidmi, kteří přežili komunistické lágry či v rámci znárodňování přišli o svůj majetek nebo besed s varovnou tématem např. „komunistická ideologie, její režim a styl vládnutí“.
Vládnímu rozpočtu se s největší pravděpodobností nedostane v závěru roku peněz na financování důchodů a nemocenské. Hodlá to vyřešit úplně stejným způsobem jako v roce minulém. Půjčí si na ně překlenovacím úvěrem od České pošty. Je ovšem samozřejmé, že to nebude zadarmo, a tak na sankčních poplatcích zaplatí daňoví poplatníci desítky miliónů korun. Nevím, nevím, jak by dopadla rodina, která by si musela půjčovat na běžný chod domácnosti, přičemž by rozdávala svým dětem štědré kapesné a pranic by ji nezajímalo, zda se při provozu domku či bytu nedá někde ušetřit.